Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Izraeli/
Narodil se v Brně, už přes třicet let ale žije v Izraeli. Rabín a rabínský soudce Jicchak Seifert se před několika měsíci přestěhoval z Jeruzaléma do jihoizraelského Aškelonu z rodinných důvodů, protože manželka se musí starat o nemocného otce.
„Ještě to tu moc neznám,“ vysvětluje mi, když hledá trasu v mobilu. Izraelec a rabín, Brňáka v sobě ale přeci jen nezapře. „Támhle už budeme u moře, nechcete tam hopnout?“
Rabínský soudce rozhoduje právní spory na základě židovského náboženského práva halacha. V Izraeli spadají do jejich jurisdikce například manželství a rozvody. Každý rabínský soudce je rabín, ale ne každý rabín je rabínským soudcem.
„Když něco dělám, rád to dělám pořádně,“ vysvětluje Jicchak Seifert, proč se rozhodl pro tuto dráhu. „Někdy je pro mě strašně těžké rozhodovat o sporech, ve kterých figurují děti. Člověk si uvědomuje tu odpovědnost, že rozhodnutím navždy ovlivní život těch lidí.“
Nedaleko Aškelonu je bývalý vojenský prostor a střelnice, odkud už ale vojáci odešli. Zbyly jen staré cedule se zákazem vstupu a upozorněním na nebezpečí.
Vede tudy trasa kolem datlových palem k moři, písek ustupuje pod nohama, ale říjnové horko už je snesitelné. „V létě jsme tady pátrali po chlapci, který se ztratil. Trvalo to tři dny a bylo hodně přes čtyřicet stupňů. Nakonec ho našel jeden dobrovolník na koni,“ vypráví rabín.
Bývalá vojenská zóna v Aškelonu.
„Nikoho lepšího nemáme“
Izrael za týden čekají volby a Jicchak Seifert chce i přes výhrady volit dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua.
„Nesouhlasím se vším, co říká nebo dělá, ale nikoho lepšího nemáme. Opozice nemá žádnou lepší vizi a někteří její politici podle mě vůbec nemají na to, aby sestavovali vládu,“ vysvětluje mi. „Třeba ten Naftali Bennett, co už jednou byl premiérem, to je katastrofa. Tomu nevěřím absolutně nic.“
Ve volbách 27. října se utkají blok vládních stran v čele s Netanjahuem a opoziční koalice, kde jsou nejvýraznějšími tvářemi bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Gadi Eizenkot a již zmíněný expremiér a úspěšný podnikatel Naftali Bennett. Podle průzkumů to bude velmi vyrovnané.
Katastrofa jménem Gaza
Donald Trump veřejně podpořil Netanjahua. Bylo to poprvé v historii, co americký prezident dal před volbami jednoznačnou podporu nějakému izraelskému politikovi.
A Netanjahu ve svých videích říká, že jedině on může zajistit Izraeli bezpečnost a jednat s Trumpem. „Dovedete si představit, že Eizenkot vyjednává s Trumpem?“ oslovuje voliče na videu.
Eizenkot zase tvrdí, že Netanjahu zavedl zemi do diplomatické izolace. Slibuje, že když vyhraje volby a stane v čele vlády, do osmnácti měsíců ukončí v Pásmu Gazy vládu hnutí Hamás. Netanjahua kritizuje, že nemá žádnou strategii.
„Gaza je katastrofa, ať se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu. Pro lidi, kteří tam žijí, pro nás, pro ostatní Araby,“ říká Seifert. Pro ty Izraelce, kteří kritizují válku, nemá dobrá slova. Dodává nicméně, že je odpůrcem vystěhování lidí z Gazy. „Je ale otázkou, co vlastně dělat,“ připouští.
On sám v rámci projektu nazvaného Abrahámovské dohody udržuje přes sociální sítě kontakty s několika Palestinci v Pásmu Gazy.
„Přes WhatsApp si často píšu s jedním Palestincem. Je proti Hamásu a občas píše na Facebook věci, že se divím, že ho ještě nezatkli nebo neumlčeli. Já, když něco napíši tady, tak mi akorát hrozí, že mi někdo nadává. On tam riskuje mnohem víc,“ říká rabín a ukazuje mi zmíněnou komunikaci.
Co se války Ruska proti Ukrajině týče, většina Izraelců podle Seiferta sympatizuje s napadenou zemí. „Moje sousedka přijela z Ukrajiny a občas se zdravíme pozdravem Sláva Ukrajině. Můj tchán žil v Rize v Sovětském svazu a ten je naprosto na straně Ukrajiny, má své zkušenosti,“ líčí.
Rabín v projektu Abrahámovské dohody udržuje kontakty i s africkým státem Somaliland, který se odtrhl od Somálska a Izrael nedávno jako první na světě uznal jeho nezávislost. Má rovněž rozepsanou knihu na téma plynutí a vnímání času. „Teď po válce v posledních letech stoupla v Izraeli zbožnost. I lidé, kteří se dříve o náboženské a duchovní věci moc nezajímali, se obracejí k víře,“ dodává.
„My válku nechtěli“
Třicet kilometrů od Aškelonu leží Sderot, kam 7. října 2023 vpadli teroristé z Hamásu. Před třemi lety touto dobou bylo město opuštěné, protože ho Hamás ostřeloval raketami.
V největší místní pekárně a cukrárně tehdy personál vyklízel zničené prostory a vysypaná skla. Nyní fungují normálně.
„Je to lepší, protože už se nestřílí. Dříve jsme byli pořád ve střehu a každou chvíli se běželi schovat,“ svěřuje se jeden ze zaměstnanců, kteří ve vylidněném městě uklízeli sutiny.
A co říká na zničení Pásma Gazy a desítky tisíc mrtvých? „My jsme válku nechtěli.“
Řádění ozbrojenců Hamásu připomíná památník, který vyrostl na místě, kde stála policejní stanice. Tu teroristé ráno 7. října 2023 přepadli.
Po 26 hodinách boje se izraelští velitelé rozhodli budovu odstřelit, protože se útočníci odmítali vzdát. Sderot je celý oblepený volebními plakáty a billboardy, kolem památníku je ale prostor, kam politika nevstupuje.
