Hlavní obsah

Jak se hledají miny pod vodou. Český kapitán ví, co čeká Ukrajinu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: OSPČV PP ČR

Čeští potápěči v Bosně, kam jezdí pomáhat s odminováním již od roku 2011.

Reklama

„Může se stát, že ploutví zavadíte o nějakou nevybuchlou munici, která exploduje, a neštěstí je na světě,“ říká pro Seznam Zprávy kapitán Jiří Šejba. Spolu s dalšími českými potápěči už více než deset let pomáhá odminovávat Bosnu.

Článek

Od konce poslední války v Bosně a Hercegovině sice uplynulo téměř 30 let, v zemi se ale stále nacházejí výstražné cedule, které varují před výskytem min. I když nevybuchlá munice každoročně připraví o život řadu lidí, celkové statistiky vypadají s postupem času stále pozitivněji, a to díky neustávajícím odminovávacím pracím.

Nejsou to ovšem jen bosenské týmy, kdo na „úklidu“ země pracuje. S náročnou činností pomáhají již několik let například i čeští potápěči z Odboru speciálních potápěčských činností a výcviku Ředitelství služby pořádkové policie. Ti jen v uplynulých osmi letech vyzvedli z bosenských vod a zneškodnili více než 300 kusů různé munice.

Zaminované oblasti jsou dnes velkým tématem i pro Ukrajinu, která již přes rok a půl čelí ruské agresi. Podle tamního ministra obrany Oleksije Reznikova je Ukrajina nyní nejvíce zaminovanou zemí na světě a její armáda nemá dost mužů a techniky, kteří by byli schopni vyčistit frontové linie.

I proto je možné, že se Ukrajina v budoucnu bude muset vyrovnat se stejnými problémy jako Bosna.

„Území Ukrajiny je mnohonásobně větší než území Bosny, dá se tedy předpokládat i větší počet trhavin v různých formách. Nutno také zmínit, že za uplynulých 30 let se zbraně mnohonásobně zdokonalily a současné miny již neodpovídají běžným představám ‚plechovky‘ zakopané v zemi,“ uvedl pro Seznam Zprávy kapitán Jiří Šejba.

V rozhovoru tento policejní potápěč dále přibližuje, jak probíhá činnost českého týmu v Bosně, co nejzajímavějšího už v tamních vodách našli a zda by v případě potřeby vyjeli i na Ukrajinu.

V Bosně už jste několikrát byli, a máte tak alespoň nějaké povědomí o tamní situaci. Za jak rozsáhlý problém byste označil miny a nevybuchlou munici v bosenské přírodě?

Jako potápěči jezdíme na Balkán od roku 2011. Za tu dobu jsme provedli řadu úspěšných misí, přesto ale rozsáhlost tohoto problému nemůžeme posoudit. Při našich „návštěvách“ vnímáme různá bezpečnostní opatření, vidíme výstražné tabulky s nápisem „Pozor miny“, mluvíme s bosenskými kolegy. Dokonalou orientaci ale přesto nemáme.

Z dostupných informací lze ovšem říci, že je to problém stále velmi vážný. Každý rok při výbuchu zahyne nebo má doživotní následky několik civilistů, a pokud naši bosenští kolegové zrovna nepracují s námi, pracují na minových polích na suchu. Jedná se o  zdlouhavou a velmi nebezpečnou práci.

V začátcích naší spolupráce jsme tyto vybrané pyrotechniky učili potápět tak, aby mohli svou činnost vykonávat i pod vodou, a i přes náročnost výcviku jsou dnes bosenští potápěči při vyhledávání munice našimi rovnocennými partnery.

Miny na Ukrajině

Minová pole položená ruskými silami chrání další minová pole, improvizované výbušné systémy a různé druhy pastí. Ukrajinská ofenziva v takových podmínkách může těžko probíhat rychle.

Co se týče výstražných tabulek, které jsem již zmínil, v zemi je jich velké množství. Neznamenají ale nutně, že pokud za ni vejdete, roztrhá vás mina. Označují území, která dosud nejsou prohlédnutá, a proto jsou potenciálně nebezpečná.

Často však vidíme, že místní lidé na tabulky nedbají a na tato místa chodí – pohybujeme se zpravidla u vody, takže nejčastěji jsou to rybáři. Pak se může stát, že některý z nich se zapíše do statistiky. Sami jsme ale takového případu svědky nebyli.

Určitě vám neunikly zprávy o zaminovaných oblastech na Ukrajině, jejichž odstraňovaní je velmi náročné a úplně se nedaří. Můžeme počítat s tím, že podobný osud bude čekat i tuto zemi?

Území Ukrajiny je mnohonásobně větší než území Bosny, dá se tedy předpokládat i větší počet trhavin v různých formách. Nutno také zmínit, že za uplynulých 30 let se zbraně mnohonásobně zdokonalily a současné miny již neodpovídají běžným představám „plechovky“ zakopané v zemi, od které vede nějaký drátek.

Přicházejí ovšem také zprávy o tom, že obě armády používají velmi často munici a trhaviny např. z dob studené války, takže je opravdu těžké říci, co bude po ukončení konfliktu.

Jak vypadá celý proces hledání a zneškodnění munice v řece či jezeře? A jak dlouho to trvá?

V první řadě je nutné natipovat nějaké místo, kde bude pátrání probíhat. To je prací bosenských partnerů, kteří mají místní znalost a vědí, kde se co událo. Následuje zabezpečení prací logisticky – stavba tábora, tedy zázemí pro techniku i odpočinek, a je nutno se seznámit s nejkratší cestou do lékařského zařízení pro případ nutné pomoci.

Vybraný úsek vodního prostoru se pak snažíme poznat stran hloubky, porostu, proudů, teploty vody a případných nástrah v podobě starých staveb, odpadu apod. Provede se jeden nebo více průzkumných ponorů včetně videodokumentace a vše se důkladně vyhodnotí.

Foto: OSPČV PP ČR

Ukázka nálezů českých potápěčů v Bosně.

Poté se provede rozdělení místa pátrání na menší sektory pomocí lan a bójí a může započít pátrací akce. Podle typu lokality na jednom sektoru pátrá vždy jeden potápěč, nebo dvojice. Po ukončení jejich práce je vystřídají další kolegové. Každý potápěč je navíc zajišťován záložním potápěčem, který je připraven na lodi či břehu k okamžitému ponoru.

V případě nálezu o tom potápěč informuje povrchový tým, dle typů nálezu a přírodních podmínek se provede záznam na video. Následně se rozhodne o tom, jak velké nebezpečí nález znamená a zda je možné jej vytáhnout na hladinu, nebo zda se bude muset zneškodnit na místě.

Někdy se stává, že každý další pohyb s nalezenou trhavinou by mohl iniciovat výbuch, takové nálezy se proto zneškodňují na místě přiložením a odpálením námi dodané trhaviny. Vždy samozřejmě musí být dodržena přísná bezpečnostní pravidla.

Čas je pro nás nedůležitý, nekoukáme na hodinky. Víme, co by se mělo udělat, a až práci dokončíme, tak teprve končíme. Samozřejmě ale vycházíme z toho, že si odhadem musíme stanovit, jak velký prostor jsme schopni za dvoutýdenní misi zvládnout.

Jak nebezpečný proces odminování ve vodě vlastně je? Ví se například, jestli a případně kolik pracovníků při těchto operacích zemřelo?

Při provádění těchto odminovacích misí naštěstí nikdo nepřišel o život, což platí i pro veškeré projekty našeho odboru; obešly se bez nějaké mimořádné události, zranění nebo ztráty životů. Toto riziko se snažíme eliminovat pečlivým plánováním a dodržováním přísných pravidel bezpečnosti.

Mohlo by vás zajímat

Mladý Ukrajinec Igor zaujal svým dronem pro detekci min porotu loňského ročníku soutěže Global Student Prize. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, jak jeho kvadrokoptéra funguje, i to, jak může pomoci jeho rodné zemi.

Samozřejmě ale nelze vyloučit, že se taková věc může stát – jste pod vodou, ne vždy je dobrá viditelnost (někdy to může být i jen pár centimetrů), bojujete s proudem i chladem, ruší vás unikající bubliny, kolem jsou různé nepřehledné traviny či řasy a může se stát, že např. ploutví zavadíte o nějakou nevybuchlou munici, která exploduje, a neštěstí je na světě. Každý o tom ví, je si toho vědom a děláme maximum pro to, aby se to nestalo.

Jde o náročnější proces, než je zneškodňování pozemních min?

Nemohu odpovědět za kolegy z pyrotechniky, pod vodu se ale nenastražovaly klasické miny, které tvoří past na případného kolemjdoucího, jsou to spíše kusy munice a jiných trhavin, které byly do vody buď odhozené, nebo do ní spadly po výstřelu a při dopadu neexplodovaly. Takové kusy jsou velmi nebezpečné.

Voda navíc způsobuje korozi materiálu a tím snižuje jeho pevnost – některé části munice jsou zjednodušeně řečeno tvořeny nataženým pérkem, a pokud se to, co pérko drží v nataženém stavu, korozí zhroutí, může dojít k explozi. Taková situace vzniká právě při nějakém neopatrném pohybu.

Některé typy munice mohou zase uvolňovat nebezpečné chemikálie. My se tak utěšujeme alespoň tím, že pod vodou zase není takové vedro, jaké panuje na suchu.

Foto: Jiří Šejba

Policejní potápěč kpt. Jiří Šejba.

Na jaké typy nevybuchlé munice lze v Bosně pod vodní hladinou narazit? Pamatujete si v tomto ohledu nějaký specifický nález?

Zajímavostí byl nález z roku 2017 z řeky Driny, kde se našla dělostřelecká munice plněná střelným prachem a deset kusů kulí do muškety ze 16. století. Tento nález byl předán k umístění do muzea města Goražde jakožto pravděpodobně nejstarší nalezená munice v Bosně.

A víte už, kdy se do Bosny opět vrátíte?

V polovině září vyrážíme na další misi, tentokrát na sever Bosny.

Pokud bude třeba, jste připraveni nabídnout své služby i Ukrajině? Případně neprobíhá v tomto ohledu už nějaká pomoc, třeba ve formě tréninku Ukrajinců?

Jako potápěči jsme zatím osloveni nebyli. Naše služby spočívají především v potápěčském výcviku a výcviku práce pod vodní hladinou. Tuto činnost provádíme celoročně u nás pro naše policisty a to je naším prvořadým úkolem.

Pokud tak budeme požádáni o pomoc takového druhu, bude potřeba pracovní plán (lze-li to) upravit, vyhodnotit bezpečnostní rizika a následně případně poskytnout určitou formu pomoci.

Reklama

Doporučované