Hlavní obsah

Jižní Korea nepošle vojáky do války na Blízkém východě, uvedl prezident

Foto: Reuters

Jihokorejský prezident I Če-mjong během tiskové konference konané v Soulu, 18. září 2026.

Jihokorejský prezident I Če-mjong vyvrátil spekulace, že by se země mohla zapojit do války mezi Spojenými státy a Íránem. Zároveň ale zdůraznil, že se Korea musí postarat o ochranu vlastních lodí a obchodních tras.

Článek

Jižní Korea nevyšle na Blízký východ žádné vojenské síly, které by mohly zemi zatáhnout do války mezi Spojenými státy a Íránem, uvedl v pátek jihokorejský prezident I Če-mjong podle agentur na tiskové konferenci. Reagoval tak podle agentury AFP na zprávy, že Soul zvažuje nasazení ozbrojených sil v Hormuzském průlivu.

„Do války se nebudeme zapojovat ani intervenovat. Nenasadíme vojáky ani vojenské prostředky,“ řekl prezident na tiskové konferenci. „Tuto zásadu jsme dosud dodržovali a to se nezmění ani v budoucnu,“ ujistil.

Poznamenal však, že Korea, stejně jako ostatní země, se musí postarat minimálně o ochranu vlastních obchodních lodí a tras pro dodávky ropy, jakož i životů a bezpečnosti občanů.

„Někteří se obávají, že by to mohlo vést k nasazení vojsk do války, k účasti nebo podpoře války, tedy že bychom mohli vyslat bojové jednotky nebo že by naši vojáci mohli být podřízeni cizímu velení a vystaveni nebezpečí. Ale ještě jednou bych jasně uvedl, že k žádnému nasazení na bojišti nedojde,“ dodal prezident.

„Dosud jsme se drželi zásady neúčasti a nevměšování se do války a budeme v tom pokračovat i v budoucnu,“ zdůraznil.

Americký prezident Donald Trump vyvíjí tlak na svého jihokorejského spojence, aby mu pomohl ve válce, v níž Írán převzal kontrolu nad Hormuzským průlivem. Tímto průlivem obvykle prochází přibližně pětina světového vývozu ropy a zkapalněného zemního plynu. Začátkem září jihokorejská vláda uvedla, že uvažuje o „příspěvku“ k bezpečnostnímu úsilí USA v průlivu, pokud to neohrozí operační schopnosti jejích vlastních ozbrojených sil. Také oznámila vyslání týmu, který má posoudit situaci v průlivu. Zároveň zdůraznila, že dosud nepadlo žádné rozhodnutí ohledně nasazení armády, připomněla AFP.

Hormuzský průliv se stal jedním z klíčových míst konfliktu, který začal na konci února americkými a izraelskými útoky na Írán. Kvůli bojům v oblasti se provoz na této námořní trase výrazně snížil, což vedlo k cenovým výkyvům na trzích s ropou a plynem. Jižní Korea dováží přes Hormuz přibližně 70 procent ropy, uvedlo v březnu jihokorejské ministerstvo průmyslu.

Doporučované