Kambodža válčila, ale nemá ani jeden bombardér. Karty drží v rukách Thajci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Thajská a kambodžská delegace v pondělí v Malajsii podepsaly příměří v pohraniční válce.

Kambodža hlásí po týdnu bojů patnáct mrtvých na své straně hranice, Thajsko třiatřicet. Z domovů uprchlo 130 tisíc Thajců a 70 tisíc Kambodžanů.

V konfliktu, který rozpoutaly spory o chrámový komplex Preah Viehar z 11. století, proti sobě stály rozdílně vyzbrojené armády a země s odlišnou zahraničněpolitickou orientací.

„Thajsko má v rukou všechny karty,“ parafrázoval Trumpova slova o Rusku a Ukrajině malajsijský politolog Phar Kim Peng, když analyzoval situaci mezi Thajskem a Kambodžou.

Právo je ovšem na straně Phnompenhu. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v roce 2013 rozhodl, že sporný chrámový komplex Preah Viehar náleží Kambodži.

Thajsko je vojensky mnohem silnější než Kambodža, která patří k největším čínským spojencům v Asii. Jeho armáda hraje důležitou roli i v politice a patří k nejlépe vyzbrojeným a vycvičeným v oblasti.

Thajci díky desítky let trvající spolupráci se Spojenými státy disponují letouny F-16, mají i švédské gripeny. Kambodža naproti tomu podle údajů Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) nemá jediný bombardér.

Tím rozdíly zdaleka nekončí. Kambodžský rozpočet na obranu loni činil v přepočtu 1,3 miliardy dolarů (přibližně 27 miliard korun), ten thajský 5,7 miliardy (téměř 120 miliard korun). A zatímco Bangkok má v aktivní službě 365 tisíc vojáků, Phnompenh jen 124 tisíc.

Při pohledu na kambodžskou armádu se zmíněný vliv Pekingu projevuje v tancích: Většinu ze zhruba 200 kusů tvoří čínské bojové tanky Typ 59. Jde však o desítky let staré stroje, zkonstruované podle vzoru sovětských T-54.

Čína má v Kambodži pronajatou námořní základnu Ream a obě armády pořádají pravidelně společné cvičení s názvem Zlatý drak. Číňané v zemi rovněž masivně investují: do přístavů, silnic, továren, zemědělství. Jejich investice tvoří zhruba polovinu veškerých financí, které do země přitečou z ciziny a táhnou vzhůru kambodžskou ekonomiku.

Přesto je kambodžský hrubý domácí produkt výrazně nižší než thajský: V roce 2023 bylo srovnání HDP na hlavu 2430 dolarů v Kambodži proti 7350 v Thajsku.

Když letos Donald Trump vyhlašoval poprvé cla na asijské země, Phnompenh dopadl nejhůře. Americký prezident stanovil výši na 49 procent, a to kvůli tomu, že Čína některé zboží reexportuje do světa – včetně Spojených států – právě přes Kambodžu.

Čína loni otevřela v Phnompenhu Kambodžsko-čínskou univerzitu technologie a vědy, o rok dříve zahájila provoz Pekingem financovaná historická první dálnice v Kambodži mezi metropolí Phnompenhem a přístavem Sihanoukville.

Podpora z Pekingu má historické kořeny. Když v Kambodži vládl v druhé polovině 70. let brutální režim Pol Pota a jeho Rudých Khmerů, Čína mu dodávala zbraně a jako jedna z mála zemí udržovala tehdy v zemi diplomatické zastoupení.

Peking v sobotu odmítl thajské podezření, že od začátku pohraničního konfliktu posílá Kambodže zbraně. Číňané tvrdí, že veškerou výzbroj a munici, kterou Kambodžané mají, dostali před 23. červencem, kdy propukly přestřelky. Jednání a dohody o příměří v Malajsii se vedle premiérů Thajska a Kambodži zúčastnili také zástupci Číny a Spojených států.