Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pachuť zůstala – a s ní i obava, že Ukrajinci si budou muset na členství v Evropské unii počkat trochu déle. Volodymyr Zelenskyj předvedl salto mortale a obnovil nezávislost dvou klíčových protikorupčních agentur, které lze považovat za jedny z hlavních výdobytků demonstrací na kyjevském Majdanu v roce 2014. Ustoupil tím tlaku Evropské unie, zejména předsedy Evropské rady Antonia Costy, jakož i bezprecedentním protestům, které trvaly tři dny - v zemi, kde platí výjimečný stav a lidé dennodenně hynou při náletech ruských agresorů.
Jenže proč vůbec chtěl obě agentury dostat pod svou kontrolu, tedy zrušit jejich nezávislost? Nebylo to proto, že se zaměřovaly i na osoby v jeho okolí, tedy že prostě obě byly opravdu nezávislé? To je otázka, kterou mu budou novináři - doufejme - asi ještě dlouho klást. Zvlášť když chystanou faktickou demontáž obou úřadů ospravedlňoval slovy, že se do nich infiltrovali ruští agenti. Takže ti tam mohou zůstat, když se obě organizace po týdnu mohly opět stát nezávislé? A byli tam vůbec? Kde jsou důkazy? Jedná se o velmi závažné obvinění.
Vzhledem k tomu, že mezitím už uplynulo pár dní a nikdo žádného ruského agenta v obou agenturách nenačapal, vnucuje se spíš podezření, že Zelenskyj účelově lhal. Což by se samozřejmě dalo tuze cynicky přejít se slovy, že umění lhát patří k povinné výbavě každého slušného politika zejména v zemích, které si prošly komunismem.
Jenže Zelenskyj má od počátku ruské invaze před více než třemi lety jakousi nadrámcovou svatozář. Málokterý konflikt v novodobých dějinách je tak černobílý jako ukrajinsko-ruský. Lze v něm jednoznačně o jedné straně říct, že je obětí, a o druhé, že je zlá a agresorská. A Zelenskyj svou neúnavností, přesvědčivostí, smyslem pro humor a okouzlující uvolněností představuje protiklad kágébácky chladnému psychopatovi, uhranutému chorými představami o vraždění, znásilňování, dobývání nových území pomocí tanků a o zapichování ruských vlajek na zničených náměstích.
Proto byl svobodný svět dosud ochoten přimhouřit oči nad některými Zelenského – řekněme – prohřešky. Například, jak autoritářsky postupuje proti opozici, když třeba Petru Porošenkovi nechtěl povolit výjezd ze země, kyjevského starostu Vitalije Klička obvinil ze záměrného zanedbávání protileteckých krytů a populárního vojenského velitele Valerije Zalužného zbavil funkce a vypoklonkoval na ambasadorský post.
Podobně nikdo nemá Zelenskému až tak za zlé, když pozapomíná vyjádřit vděk za pomoc, kterou dostává. Byť samozřejmě někdy i tak dost narazil. Předchozí americký prezident Joe Biden mu už v červnu 2022 řekl, že by mohl být vděčnější, když přece americká vláda právě schválila balík pomoci ve výši jedné miliardy dolarů a on místo poděkování jen začal vypočítávat, co všechno dál od USA nutně potřebuje.
Korupce je rakovina, která Ukrajinu sužuje samozřejmě minimálně od dob sovětských. Jestli je na argumentech odpůrců ukrajinského členství v EU něco odůvodněného, pak možná právě obava, že je země tímto marasmem příliš zamořená na to, aby mohla fungovat v rámci integrace založené na propojení, vládě práva, otevřenosti.
Politik typu Zelenského si to jistě musel uvědomovat. Přesto učinil chybu, která jim nahrála na smeč. A tím i ruské propagandě, která doslova dychtí po tom, aby nahlodala důvěru spojenců a zabránila vstupu Ukrajiny do EU.
Jistěže ukrajinský prezident není diktátor, jak to o něm na počátku roku prohlásil Donald Trump. Jenže celý manévr se zrušením nezávislosti obou agentur - následovaný otočkou v důsledku tlaku zvenčí i zevnitř země - o něm hodně vypovídá. Zapouzdřil se, a proto se začal dopouštět chyb, které mohou být pro ukrajinskou snahu odrazit agresi a konečně se vymanit ze sféry zhoubného ruského vlivu fatální.
Na tom nic nemění fakt, že o víkendu ukrajinské úřady zatkly jednoho poslance a několik úředníků regionálních správ, kteří uměle navyšovali ceny při nákupech bezpilotních letounů. Je to pěkné, ale každý si teď řekne, že ryba smrdí od hlavy.
