Krvavá bilance Putinovy války. Víc obětí Rusko v konfliktech dlouho nemělo

Zatímco Rusko v čele s Vladimirem Putinem oslavilo na Rudém náměstí konec velké vlastenecké války - jak v zemi nazývají tu část druhé světové války, ve které Sovětský svaz bojoval proti nacistickému Německu - na Ukrajině stále pokračuje největší konflikt, jaký Evropa od té doby zažila.

Debaty o uzavření příměří, které vyjednává tým amerického prezidenta Donalda Trumpa, zatím nikam nevedly. Rusko sice vyhlašuje jednostranná krátkodobá sváteční příměří - jako právě teď na dny okolo 9. května - ale k reálnému zastavení bojů to nevede.

V grafickém datovém přehledu shrnujeme dosavadní tragickou bilanci ruské invaze na Ukrajinu.

Táhnoucí se boje na Ukrajině vyčerpávají lidské zdroje obou stran. Vysoké ztráty způsobují nejen problémy na bojišti, ale vyvolávají také obavy o demografickou budoucnost obou zemí. Přesná čísla se velmi těžko odhadují, protože Rusko i Ukrajina zveřejňují jen útržkovité informace. A pokud to udělají, je třeba k údajům být obezřetný, protože oběma stranám můžou sloužit k propagandistickým účelům.

Co se týče ukrajinské strany, za věrohodná lze považovat data projektu UAlosses, který ověřuje informace o obětech konfliktu z otevřených zdrojů. Poskytuje tak minimální hranici ztrát. Do současnosti napočítal přes 73 tisíc mrtvých ukrajinských vojáků.

Obdobnou metodiku pro ruskou stranu využívají nezávislá média Mediazona, Meduza a ruská redakce BBC. Podle nich už Rusko ve válce na Ukrajině přišlo asi o 120 tisíc vojáků.

Skutečné ztráty jsou ale určitě vyšší, protože čísla nezahrnují pohřešované, a je jasné, že jména mnoha mrtvých nebyla dohledána.

Jak ukazuje následující graf, ve srovnání s předchozími konflikty, které Rusko vedlo (v případě afghánské války ještě v dobách SSSR) v posledních desítkách let, stojí válka na Ukrajině opravdu mnoho lidských sil.

Ve vyjednáváních hraje jednu z předních rolí debata o území. Ruská strana si nárokuje Krym i čtyři další nezákonně anektované oblasti Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou. A to přestože v nich nedrží plnou kontrolu.

Kyjev dlouhodobě odmítal na tento požadavek přistoupit, nicméně v poslední době se objevují i z vysokých míst slova o nutnosti ústupků.

Přispívá k tomu i situace na frontě, která v posledních měsících hraje do karet spíše Moskvě. A s vysychající podporou ze strany Spojených států, kterou opakovaně zpochybnil i nový prezident Donald Trump, panují obavy, že by nyní postup ruských sil mohl být rychlejší.

Zde je přehled toho, jak nyní situace na frontě vypadá.

Ochota států podporovat napadenou zemi proměňuje v posledních letech také geopolitické uspořádání světa. S rostoucí únavou z války sílí v řadě zemí nálady volající po zastavení konfliktu prostřednictvím utnutí dodávek Ukrajině. Viditelné je to zejména u dříve nejsilnějšího zastánce - Spojených států.

Téma o tíze pomoci pak ovlivnilo probíhající volby i v dalších zemích, ať už se jedná o Francii či Německo. Přesto se ukázala bezprecedentní solidarita zejména ze strany západních zemí, která se kromě cílené pomoci, týkala i diplomatické izolace Moskvy nebo na ni mířených sankcí.

Následující přehled ukazuje, které státy nejvíce přispívají Kyjevu. Ukrajině pomáhá také Evropská unie jako celek.

Spolu s válkou na Ukrajině se také otevřela otázka zbrojení evropských zemí a síly Severoatlantické aliance, jejíž dříve neochvějné principy několikrát zpochybnil Trump. V posledních letech tak značně vzrostly snahy států investovat více do své obrany a naplnění požadavků v NATO.

Viditelné je zejména posílení států, pro které je ruská hrozba největším tématem, tedy pobaltských a severských zemí a také Polska.

Kromě územních požadavků opakovala často Moskva i svou touhu po úplném odzbrojení Ukrajiny. Naopak z ukrajinské strany zní volání po bezpečnostních zárukách, které by jí její spojenci poskytly, aby se riziko potenciálního dalšího útoku z Ruska mohlo snížit.

Na papíře přitom platí Kyjev za výrazně slabšího soupeře, což byl i jeden z předpokladů pro rychlé ukončení války ve prospěch Moskvy. S již zmiňovanou podporou západních zemí, ale i díky dalším faktorům se země bránila ruským výpadům více než tři roky. Zde je srovnání sil, jimiž obě strany disponují.

Pokud opravdu dojde k ukončení války, velkým otazníkem bude také návrat Ukrajinců, kteří ze země po rozhoření konfliktu uprchli. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) válka na Ukrajině spustila jednu z největších krizí vysídlování na světě.

Více než 10 milionů Ukrajinců bylo vysídleno, přičemž 6,7 milionu z nich našlo útočiště v jiných evropských zemích. Zde je mapa států, které v posledních letech přijaly nejvíce ukrajinských uprchlíků. Čísla zobrazíte po najetí na konkrétní státy.