Článek
Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na síti X oznámil, že Ukrajina při rozsáhlém úderu na Moskevskou oblast zasáhla rafinerii, která patří ke klíčovým zařízením ruského ropného průmyslu.
Ukrajina vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, uvedl v neděli na platformě Telegram starosta ruské metropole Sergej Sobjanin, který psal o „dosud nejmasivnějším nepřátelském útoku“ na hlavní město.
V Moskevské oblasti podle tamního gubernátora Andreje Vorobjova údery připravily o život tři lidi.
„Dalekonosná odpověď“
„Naše dalekonosné odpovědi měly o uplynulé noci značný dopad,“ napsal Zelenskyj.
Za dalekonosné odpovědi či sankce Kyjev označuje údery svých dronů a střel s dlouhým doletem. „Zasaženo bylo jedno z hlavních zařízení ruského ropného průmyslu a agresorův logistický komplex. To jsou miliardy dolarů, které podporují válečnou mašinerii,“ dodal prezident.
Armáda podle něj během útoku použila řadu dronů či raket a mimo jiné i novou domácí balistickou střelu Pelican, napsaly například servery Kyiv Post nebo Ukrajinska pravda.
Střelu FP-7 vyvíjí společnost Fire Point, která letos v únoru zveřejnila záběry prvního testovacího odpalu. V první polovině září pak generální ředitelka společnosti Iryna Terechová na obranném veletrhu MSPO 2026 v Polsku oznámila, že FP-7 má za sebou operační zkoušky a připravuje se na okamžité nasazení na frontě.
Zahlcení a zničení protivzdušné obrany
Zmínka o tom, že byl nasazen i Pelican, vyvolala mezi vojenskými pozorovateli rozsáhlou technickou debatu. Otázky vzbuzuje zejména dolet balistické střely, která má být schopna nést až 150kilogramovou hlavici.
Armádní expert Vasyl Pechno poznamenal, že FP-7 má stanovený operační dosah 200 až 350 kilometrů, kdežto Moskva leží přibližně 450 až 500 kilometrů od ukrajinských hranic.
„Existují velké pochybnosti, že by mohla doletět tak daleko, její dolet je pouze 350 kilometrů,“ uvedl. „Přímo do Moskvy doletět nemůže.“
Pechno ale poznamenal, že Pelican mohl sehrát důležitou roli v rámci koordinovaného útoku vedeného z více směrů.
Balistické střely krátkého dosahu mohly útočit na systémy ruské protivzdušné obrany, jako jsou radary a odpalovací zařízení S-400 rozmístěné v příhraničních oblastech.
Tím by vznikly mezery v protivzdušné obraně, kterých by pomalejší drony dlouhého doletu a řízené střely Flamingo mohly využít k průniku hluboko do Moskevské oblasti, shrnul analytik.
