Miliony v kufříku od teroristy. Sarkozy půjde do vězení, dohnal ho Kaddáfí

Vinen ze zločinného spiknutí. Pět let vězení, kam mu soud nařídil nastoupit i v případě odvolání. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy si ve čtvrtek vyslechl verdikt pařížského soudu, kterým se uzavřel 12 let trvající proces ohledně libyjského financování Sarkozyho prezidentské kampaně z roku 2007.

Příběh vztahu zabitého Muammara Kaddáfího s bývalým hyperaktivním francouzským prezidentem je ale mnohem složitější.

Libyjský diktátor Kaddáfí byl během svého života spíš věrným klientem francouzských zbrojovek než mužem, který by pro Paříž představoval problém. V únoru 2011 ještě týdeník Le Point hovořil o libyjských nákupech zbraní v hodnotě blížící se dvěma miliardám eur.

Válka, kterou zahájila Francie vedená Nicolasem Sarkozym a Velká Británie řízená premiérem Davidem Cameronem, ale přinesla „absolutní geostrategickou katastrofu,“ citoval deník La Dépêche Didiera Billiona z Institutu mezinárodních a strategických vztahů. Kaddáfího armáda tehdy bombardovala povstalce v Benghází, kteří v rámci revoluční vlny označované za arabské jaro vyšli do ulic.

Sarkozy tehdy podle Billiona vycítil šanci stát se klíčovým hráčem v zemích Maghrebu a Středomoří a vřelé přijetí, které se Kaddáfímu dostalo v roce 2007 v Paříži, bylo rázem zapomenuto.

Sarkozy byl přitom prvním západním státníkem, který Kaddáfího přijal poté, co se rozhodl ukončit diplomatickou izolaci své země. Během návštěvy politici podepsali smlouvu na nákup 21 letadel Airbus, informovala tehdy stanice BBC. Kaddáfího do Paříže doprovodilo 400 úředníků a diktátor si ve stínu Elysejského paláce nechal postavit beduínský stan.

Za přijetí vůdce obviňovaného z terorismu čelil Sarkozy velké kritice, dokonce i z vlastní vlády. „Plukovník Kaddáfí musí pochopit, že naše země není rohožkou, o kterou si vůdce – ať už terorista, nebo ne – může utírat krev ze svých zločinů,“ řekla ministryně pro lidská práva Rama Yadeová.

Mezinárodní trestní tribunál obvinil v roce 2011 libyjského diktátora a jeho syny ze zločinů proti lidskosti a NATO se rozhodlo zaútočit na jeho vojsko s odvoláním na rezoluci OSN o ochraně civilního obyvatelstva. V srpnu Kaddáfí uprchl z Tripolisu a o dva měsíce později byl zabit ve svém rodišti Syrtě.

Spekuluje se o tom, že mužem, který vystřelil smrtící kulku, byl agent francouzských tajných služeb vyslaný prezidentským palácem - právě proto, aby si do hrobu odnesl své tajemství o financování Sarkozyho prezidentské kampaně. S teorií, kterou francouzské úřady odmítly, přišel šéf libyjských tajných služeb Ramí Ubajdí, s nímž mluvil server Mediapart.

V době francouzského zásahu v Libyi dal Kaddáfího syn Sajf-Islám rozhovor serveru Euronews, v němž prozradil, že Sarkozy dostal od Libyjců 50 milionů eur na svoji prezidentskou kampaň. Později jeho tvrzení opakoval i tehdejší libyjský premiér Baghdádí Mahmúdí a investigativní sever Mediapart zveřejnil dokumenty, které by měly dokazovat předání peněz Sarkozymu.

Novináři mluvili také s klíčovým svědkem Zijádem Takiaddínem, francouzsko-libanonským obchodníkem se zbraněmi, který měl budoucímu prezidentovi osobně předávat tři kufříky s hotovostí. Na oplátku měl Kaddáfí získat přednostní přístup k prezidentovi i zlepšení francouzsko-libyjských vztahů.

Takiaddín se ale vynesení aktuálního rozsudku nedožil, v úterý zemřel na zástavu srdce. Pětasedmdesátiletý Takiaddín byl sám v polovině roku 2020 odsouzen k pětiletému vězení v souvislosti s aférou v Karáčí, jež spočívala v systému provizí z francouzských zbrojních kontraktů se Saúdskou Arábií a Pákistánem. Takiaddín uprchl do Libanonu, kde žil až do smrti.

Proces se Sarkozym a jeho ministry a dalšími spolupracovníky začal v roce 2013. Přítomni mu byli i někteří příbuzní obětí pasažérů francouzského letadla, které nechal podle všeho Kaddáfího režim sestřelit nad Nigerem. Při tragédii zahynulo 54 lidí. Přijetí Kaddáfího v Paříži považují pozůstalí za zradu hlavy státu.