Článek
Hasiči z českého týmu USAR (Urban Search and Rescue) se zapojili do pomoci v oblasti zasažené v prvním červencovém týdnu bleskovými povodněmi v Texasu. Kvůli záplavám zahynulo přes 130 lidí, nejméně 150 dalších se téměř dva týdny po katastrofě stále pohřešuje.
Čeští hasiči právě po nich v korytě řeky Guadalupe u města Center Point pátrají, a to za pomoci speciálně vycvičených psů. Už během prvního dne identifikovali nejméně dvě místa, kde se nachází oběti povodní.
Pro české hasiče znamená nasazení v Texasu jiné podmínky, než jaké mají doma, ale podle vedoucího oddělení dokumentace Generálního ředitelství HZS ČR Jiřího Studničky je nic zásadně nepřekvapilo. „Určitým rizikem, které jsme museli zohlednit, je místní flora a fauna – některé druhy mohou být jedovaté nebo nebezpečné pro zasahující příslušníky i psy,“ vysvětlil z Texasu v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
V čem spočívá v Texasu váš hlavní úkol?
Náš hlavní úkol spočívá ve vyhledávání pohřešovaných obětí povodní v přidělených úsecích. Jsme rozděleni do dvou týmů – každý tým tvoří dva kynologové a skupina našich příslušníků. Týmy prohledávají koryto řeky v rojnici, a to za pomoci psů.
Celá akce probíhá v kooperaci s texaskou národní gardou. Naším cílem je najít buď oběti, případně i přeživší – i když šance na jejich nalezení je bohužel velmi malá.
Máte za sebou první den nasazení. Jaký byl a přinesl už nějaké výsledky?
První den jsme dostali přidělený úsek, ve kterém jsme pátrali. Šlo o rozsáhlé koryto řeky, kde jsme měli za úkol najít oběti.
Můžeme říct, že jsme zaznamenali tři úspěchy – z toho dva stoprocentně potvrzené. Pomocí psů jsme identifikovali dvě místa, kde se s největší pravděpodobností nachází oběť. Obě místa byla pod vodou a na základě našeho označení zde byly zahájeny vyprošťovací práce. Třetí místo jsme také označili jako potenciální, tam potvrzení podmínky na místě zatím nedovolily.
Překvapilo vás něco během prvního dne? Jaké jsou vaše pocity při pohledu na tolik neštěstí?
Přímo překvapeni jsme nebyli. Situace odpovídá následkům bleskové povodně – jsou zde rozsáhlé nánosy bahna, vyvrácené stromy a materiál vyplavený z obydlí.
Určitým rizikem, které jsme museli zohlednit, je místní flora a fauna – některé druhy mohou být jedovaté nebo nebezpečné pro zasahující příslušníky i psy. Dáváme si na to velký pozor, abychom předešli zraněním nebo dokonce úmrtí zvířat, například po uštknutí hadem. Psi zatím zátěž zvládají dobře.
Jak psi zvládají náročné podmínky – hluk, přítomnost jiných psů a lidí, pracovní nasazení? Jak dlouho vydrží, než dojde k jejich vyčerpání? Jak se na takové mise připravují?
Naši kynologové se o psy starají velmi pečlivě. Zajišťují jim pravidelné přestávky a pomocí iontových nápojů je udržují v dobré kondici, aby nedošlo k vyčerpání. Největší výzvou je pro nás klimatická zátěž – pracujeme v teplotách kolem 35 °C a s vysokou vlhkostí vzduchu, která dosahuje 85–90 %. Tyto podmínky nejsou příznivé, ale tým to zvládá díky důslednému dodržování pitného režimu.
Výcvik samozřejmě nikdy plně nenahradí realitu. Co podle vás může být v Texasu pro psy největší problém?
Největším rizikem je kontakt s cizokrajnou faunou – zejména s jedovatými hady, pavouky nebo agresivními druhy mravenců. Psi zasahují i ve vodě, což znamená, že nemohou štěkat, a psovod musí odečítat signály z jejich pohybů a gest.
I když psi procházejí náročným výcvikem, reálné podmínky jsou náročnější – zejména kvůli prostředí a klimatu. Jinak se ale zásah od těch, které známe z Česka, příliš neliší. S povodněmi máme zkušenosti i doma.
V čem je zásah v Texasu odlišný oproti jiným, kterých jste se účastnili?
Liší se především strukturou velení. Spadáme přímo pod texaskou národní gardu, od které dostáváme pokyny. Přesouváme se na základě jejich rozkazů. Naším hlavním kontaktem je národní garda, která je zároveň ve spojení s civilní ochranou Texasu. Zatím vše probíhá bez větších problémů.
