Článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhnul amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to prohlásil v pondělí večer místního času (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Prezident Spojených států při této příležitosti oznámil, že Írán má zájem jednat se Spojenými státy o svém jaderném programu, Teherán to ale dnes popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
„Zasloužíte si ji a měl byste ji dostat,“ řekl na úvod setkání Netanjahu Trumpovi o Nobelově cenu míru. Prezidentovi předal dopis, kterým Nobelovu výboru doporučil takové ocenění udělit Trumpovi. „Páni,“ odpověděl Trump s tím, že si takového návrhu cení.
Spojené státy se nedávno připojily k izraelským vzdušným úderům proti Íránu. Židovský stát útoky zdůvodnil tím, že islámská republika nesmí získat jaderné zbraně. Teherán opakovaně tvrdil, že jeho nukleární program je výhradně mírový.
Teherán a Washington o íránském jaderném programu jednaly, ale po začátku izraelských červnových útoků rozhovory ukončily. Trump nyní řekl, že Teherán se obrátil na Bílý dům s žádostí o další jednání. Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff k rozhovorům řekl, že by se mohly uskutečnit v příštím týdnu.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí však dnes řekl, že Teherán o žádnou schůzku s americkými představiteli kvůli obnovení rozhovorů o íránském jaderném programu nežádal. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na íránská státní média.
Trump rovněž řekl, že by rád jednou zrušil americké protiíránské sankce, až přijde ten správný čas, jako Spojené státy učinily v případě Sýrie. Poznamenal, že na zrušení protisyrských sankcí měl zájem i Netanjahu. Izraelský premiér uvedl, že nové syrské vedení dává židovského státu šanci na nové vztahy s Damaškem.
Americký nálet na íránská jaderná zařízení přirovnal Trump podle portálu The Guardian k rozhodnutí USA svrhnout na Japonsko během druhé světové války nukleární bomby. Svržení atomových pum přinutilo Japonsko souhlasit s bezpodmínečnou kapitulací.
„Nechci říkat, co mi to připomíná, ale když půjdete dlouho do minulosti, tak to lidem připomíná jinou jistou událost,“ řekl Trump. V této souvislosti zmínila tehdejšího amerického prezidenta Harryho Trumana, který jaderný útok nařídil. „Zastavilo to spoustu bojů a tohle zastavilo spoustu bojů,“ uvedl o jaderném bombardování Japonska a o nedávném úderu proti Íránu. Dodal, že doufá, že USA nebudou muset proti Teheránu opět vojensky zakročit.
Tématem rozhovoru Trumpa a Netanjahua byla i situace v palestinském Pásmu Gazy, kde Izrael vede ofenzivu proti teroristickému hnutí Hamás. Trump doufá, že dohodu o příměří se podaří uzavřít ještě tento týden. Novináři se Trumpa zeptali, zda věří v otázce Palestiny a Izraele v řešení dvou států. Trump odpověď přenechal Netanjahuovi.
„S našimi palestinskými sousedy, s těmi, kteří nás nechtějí zničit, dosáhneme míru,“ odpověděl Netanjahu s tím, že je otevřen míru s umírněnými Palestinci. „Palestinci by podle mě měli mít všechny pravomoce, aby si vládli sami. Ale nesmí mít žádnou sílu, která by nás ohrozila,“ řekl. Poznamenal, že bezpečnost vždy zůstane v izraelských rukách.
O budoucnosti Gazy řekl Netanjahu, že Palestinci by měli mít možnost si vybrat, zda chtějí v tomto regionu zůstat, nebo odejít. „Říká se tomu svobodná volba,“ dodal izraelský premiér.
Trump na počátku února prohlásil, že USA by měly válkou zničené Pásmo Gazy převzít a vybudovat z něj riviéru Blízkého východu. To by vyžadovalo odchod více než dvou milionů Palestinců, kteří na tomto území žijí. K přemístění Palestinců Trump nyní uvedl, že spolupracuje se státy sousedícími s Izraelem. Palestinská samospráva vysídlení Gazy opakovaně odmítla a označila ho za porušení mezinárodního práva.
