Článek
Americké akciové trhy zakončily první červencový týden na historických maximech. Přesto nad nimi visí hrozba, která může nadějný růst během pár chvil proměnit v chaos.
A že není planá, dokázalo už pondělí – americký prezident Donald Trump ohlásil, že Japonsko a Jižní Korea budou od 1. srpna čelit 25% clu, na což burzy zareagovaly dle očekávání poklesem. Ten se kolem 19. hodiny pohyboval kolem procenta.
Už tuto středu pak vyprší devadesátidenní odklad cel, který na jaře vyhlásil americký prezident Donald Trump. Investoři i světové burzy teď napjatě čekají, zda Trump cla dramaticky zvýší, nebo s čím vlastně přijde.
„Dopisy ohledně cel ze strany USA by měly být dvanácti zemím odeslány již dnes (v pondělí). Do 9. července by pak měly Spojené státy oznámit ostatním zemím jejich sazby cel, které by měly vstoupit v platnost od 1. srpna. Na případné dohody už tedy podle všeho nezbývá příliš času,“ upozorňuje analytik České spořitelny Jan Bystřický.
Od začátku letošního roku procházely americké akcie divokým vývojem. V lednu trh posiloval díky očekávání, že americká centrální banka Fed letos výrazně sníží úrokové sazby, protože inflace slábne. Optimismus podporovala i Trumpova nová administrativa, která slibovala podporu hospodářského růstu.
Jenže na přelomu února a března se začaly šířit obavy, že Trump přece jen sáhne k novým clům. Tyto obavy se naplnily začátkem dubna, kdy prezident oznámil tarify na zboží za stovky miliard dolarů. Následoval prudký výprodej – během dvou dubnových dní spadly americké akciové indexy o více než deset procent.
Šlo o nejprudší dvoudenní propad od covidového šoku v roce 2020. K nervozitě přispěly i Trumpovy útoky na šéfa Fedu Jeroma Powella, kterého pán Bílého domu obviňoval a nadále obviňuje, že vysokými úroky dusí ekonomiku.
Půlrok jako na horské dráze
Poté však přišel nečekaný obrat. Už 9. dubna prezident oznámil devadesátidenní odklad většiny plánovaných cel. Trh okamžitě zareagoval prudkým růstem: Index S&P 500 tehdy zaznamenal největší jednodenní zisk od roku 2008.
Index volatility VIX, přezdívaný „index strachu“, se z vysokých hodnot prudce propadl.
Od dubna americké akcie opět rostou poháněné nejen nadějí, že cla budou nakonec mírnější, ale také slábnoucí inflací a dobrými výsledky firem. Klíčovou roli hraje technologický sektor, tažený nadšením kolem umělé inteligence. Například Nvidia od ledna posílila o 15 procent a její tržní kapitalizace míří ke čtyřem bilionům dolarů.
Analytici připomínají, že sedm největších technologických firem od dubnového dna zajistilo více než 40 procent celkového růstu indexu S&P 500.
Trhy však zároveň citlivě reagují i na politické kroky technologických lídrů. V pondělí klesaly akcie americké automobilky Tesla o zhruba osm procent poté, co její šéf Elon Musk oznámil založení nové politické strany s názvem Strana Amerika (America Party).
Zahraniční média uvádějí, že investoři mají obavy, zda mu vedle politických ambicí zůstane dostatek času na řízení firmy. Musk tvrdí, že ho k tomuto kroku přiměla nespokojenost s daňovým zákonem prezidenta Donalda Trumpa, kterého přitom sám v minulosti podporoval a pro jehož vládu dříve pracoval.
Ve čtvrtek vystoupaly indexy S&P 500 i technologický Nasdaq na nová historická maxima. Průmyslový Dow Jones zatím zaostává a chybí mu přibližně půl procenta k překonání vlastního rekordu.
Nervozita před klíčovým datem
Nyní se pozornost soustřeďuje na středeční Trumpova cla. Pokud se Bílý dům nedohodne na výjimkách, cla by mohla od 1. srpna vzrůst u vybraného zboží až na 70 procent.
„Původně Donald Trump rozhodl o odložení platnosti cel do 9. července. Nyní však trh údajně spíše sází na další odložení, přesto na trzích panuje nervozita,“ upozorňuje analytik Fio banky Martin Singer. Připomíná, že USA se zatím dohodly na clech s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem, zatímco Evropa nebo Indie stále čelí hrozbě vysokých tarifů.
Řady států, které už mají jasno, rozšířily Korea a Japonsko, byť se o konečné podobě bude ještě určitě jednat. Alespoň to předpokládají analytici, kteří dopisy na hlavičkovém papíru Bílého domu považují za pobídku ke zintenzivnění aktivity vyjednavačů.
Napětí zvyšují i Trumpovy výroky na sociálních sítích. O víkendu oznámil, že na každou zemi, která se připojí k „protiamerické“ politice uskupení BRICS, uvalí bez výjimky dodatečná desetiprocentní cla.
Trhy mohou riziko podceňovat
Zatímco politické hrozby rostou, trhy působí překvapivě klidně. Index volatility VIX se drží pod 18 body, což signalizuje spíš optimismus. Přitom ještě v dubnu vyskočil během dvou dnů nad 47 bodů.
Valuace jsou zároveň napjaté: Index S&P 500 se obchoduje za zhruba 23násobek očekávaných zisků, což je nad desetiletým průměrem kolem 19násobku. To znamená, že jakýkoli negativní šok – ať už politický, nebo ekonomický – může mít na trh velmi silný dopad.
„Vzhledem k tomu, že určité zkušenosti s Trumpovou politikou tu už jsou, investoři jsou spíše připraveni nakupovat při poklesu než se v opatrnosti zbavovat pozic. Převládá teze, že vyjednávání nakonec bude mít výsledky, nová úroveň cel nebude mít velký materiální dopad a průběžné výhrůžky není dobré brát smrtelně vážně,“ uvádí analytický tým Patria Finance.
Odborníci však varují, že trhy by mohly podobně jako před dubnovým šokem rizika podceňovat. „Hrozí tedy, že Trump bude chtít něčím překvapit, a týden, kdy vyprší odklad cel, vypadá v tomto směru rizikově. To platí zvlášť v situaci, kdy akcie vystoupaly na nová maxima a vidíme výrazně nadprůměrné valuace,“ doplňuje tým analytiků Patria Finance.
