Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Japonsko by mohlo vzkázat okolnímu světu, že jeho problémy postupně dostihnou všechny. Na mysli mám především varování ohledně dopadů stárnutí obyvatelstva. Japonská populace stárne a vymírá tempem 0,5 procenta ročně. Jeho ekonomika kvůli tomu sotva roste, což vyústilo v propad podílu Japonska na světové ekonomice z 15 % na začátku 90. let na současná 4 %.
Pro Čínu pak může být poučná japonská zkušenost se splasknutím bubliny na nemovitostním trhu. V průběhu dvacet let trvající imploze se ceny pozemků v japonských metropolitních centrech propadly na pětinu své hodnoty s ochromujícím dopadem na japonský finanční systém.
V současnosti pak Japonsko představuje příslovečnou výstrahu v tom, jaké je akceptovatelné zadlužení vlády. Jeho výše dosahuje 235 % HDP a deficit veřejných financí se pohybuje okolo 3 % HDP.
Klesající důvěra v udržitelnost vládních financí vyvolala na japonských dluhopisových trzích krvavou lázeň s významným dopadem na světové dluhopisové trhy. Dluhopisový investoři v Japonsku vrší ztráty už třetí rok za sebou. Jen za poslední rok výnos desetiletého dluhopisu vzrostl o 80 bazických bodů na 1,7 % a výnos 30letého dluhopisu dokonce o 120 bazických bodů na historické maximum 3,3 %.
Negativní vývoj nyní podpořila i volba nového předsedy vládnoucí japonské strany. Předsedkyní se překvapivě stala Sanae Takaichi, což je představitelka reformního křídla, zastánkyně uvolněné měnové a fiskální politiky a podpory strategických odvětví. Bezprostřední reakcí byl další výprodej dluhopisů. Pro splatnosti přesahující dvacet let výnosy do splatnosti vzrostly o 10 až 15 bazických bodů.
Samotná obsluhu dluhu se tak stává stále větším břemenem, který snižuje manévrovací prostor pro rozpočtovou politiku a který by mohl navýšit rozpočtový deficit a míru zadlužení Japonska nad rámec současných prognóz. Rostoucí potíže japonské vlády s financováním dluhu potvrzují i výsledky aukcí vládních dluhopisů, kdy se zejména dluhopisy s velmi dlouhou splatností setkávají s malou poptávkou investorů. Prudkou reakci jsme mohli vidět na měnových a akciových trzích.
Japonský jen oslabil o 2 % na 151 dolarů a vůči euru či koruně se propadl na historické minimum. Zaradovali se nicméně akcioví investoři. Hodnota indexu Nikkei vystřelila o 5 %, neboť rozpočtová bonanza a nízké úrokové sazby by měly podpořit zisky firem. Výkyvy japonských trhů mají dopad i na zahraniční trhy včetně českého a jedná se o jeden z faktorů stojících za poklesem cen českých vládních dluhopisů.
Sníženou toleranci finančních investorů vůči zadlužování proto bude muset vzít v úvahu i příští česká vláda, i když ji aktuální dobrý stav českých veřejných financí dává prostor pro navýšení rozpočtových deficitů. Rozpočtový deficit v blízkosti 2 % HDP v kombinaci s 44% dluhem je v mezinárodním kontextu něco zcela výjimečného. Navýšení deficitu o zhruba 0,5 % HDP, tj. 50 až 70 mld. korun, by mohlo být pro finanční trhy akceptovatelné. Agresivnější politika by se však této i následujícím vládám mohla výrazně prodražit.
