Článek
Evropa se musí připravit na ruský úder „hluboko v regionu“, prohlásil v úterý v Londýně polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Stál v tu chvíli vedle íránského dronu Šáhid-136 sestřeleného nad Ukrajinou.
„Měli bychom být připraveni tomu (ruskému útoku, pozn. red.) vzdorovat, a proto si myslím, že nebudovat protidronovou a dronovou kapacitu by bylo v současnosti nezodpovědné,“ řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters. Narážel na evropské plány postavit na východní hranici tzv. dronovou zeď, které zatím ustrnuly.
Ruský diktátor Vladimir Putin varování před nebezpečím ze strany své země dlouhodobě označuje za „nesmysly“, nedávno řekl, že se Evropa „hystericky militarizuje“. Obdobná ujištění ale z Moskvy přicházela i bezprostředně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Sikorski je známý jako protiruský zahraničně-politický „jestřáb“, který nejde pro ostrá slova daleko. Ale prakticky stejná vyjádření už dlouhodobě a pravidelně přicházejí i od dalších evropských představitelů. Tento týden zaznělo dosud nejdůraznější varování od představitelů německých tajných služeb, jak to zhodnotil časopis Spiegel.
Varování z Německa: Ruský útok může přijít brzy
„V Evropě je přinejlepším ledový mír, který se kdykoli může proměnit v horkou konfrontaci,“ prohlásil v pondělí při v německém parlamentu šéf spolkové rozvědky Martin Jäger. „Musíme se připravit na další eskalaci situace.“
Evropa a přípravy na konflikt s Ruskem
Ruská taktika asymetrické války staví Západ před obtížné dilema, na které zatím nemá odpověď. Evropa musí investovat do nových technologií a rozmyslet se, kolik chce za obranu zaplatit.
Plán na rychlé vybudování „zdi proti dronům“ narazil a „stavět“ se hned tak nezačne. Pro obranyschopnost Evropy to ale může být nakonec dobře. Rychlé a funkční řešení totiž téměř jistě ani neexistuje.
Jeho předchůdce ve funkci několikrát upozorňoval na možnost ruského útoku, ale Jäger zašel dál, když hrozbu v podstatě označil za bezprostřední.
„Nesmíme se spokojit s předpokladem, že k ruskému útoku nedojde dřív než v roce 2029,“ narážel Jäger na časté odhady, že Rusko nebude mít kapacity k útoku na Evropu, dokud bude válčit na Ukrajině a neobnoví síly. Ruská ekonomika už se totiž do značné míry přizpůsobila válečné výrobě.
„Martin Jäger je velmi kompetentní. Donedávna byl velvyslancem na Ukrajině a je dobře, že do německé zpravodajské služby přišel někdo z diplomacie,“ komentoval Jägerovo vyjádření pro Seznam Zprávy analytik Milan Nič z vlivného německého think tanku DGAP.
Německá média v souvislosti s Jägerovými slovy připomínají, že v minulosti si zahraniční partneři na práci tamních tajných služeb stěžovali. V Berlíně prý brali některé informace na lehkou váhu a měli strach hlavně z toho, že by vyplašili veřejnost.
Podle Jägera Moskva usiluje o to, aby Evropa byla závislá na Rusku: „Aby toho dosáhlo, nebude se Rusko zdráhat přímé vojenské konfrontace s NATO, pokud to bude nezbytné.“
Německo už je dnes „pod palbou“, říká Jäger a připomíná časté sabotáže, narušování vzdušného prostoru, přelety dronů, dezinformační kampaně i objednávky vražd. Stejné zkušenosti mají i další země, nejen na hranicích s Ruskem, ale i vzdálenější, jako je Velká Británie.
Překračování nebezpečných linií
S Jägerem souhlasil i šéf německé kontrarozvědky Sinan Selen. „Rusko je bezpochyby agresivní, útočné a stále více eskaluje,“ prohlásil s tím, že aktivity ruských tajných služeb jsou rozsáhlé a jejich cílem je otestovat nepřítele. „Rusko doslova překračuje extrémně nebezpečné linie,“ dodal Selen.
Jäger (vlevo), šéfka německého vojenského zpravodajství Martina Rosenbergová a Selen. Všichni tři šéfové tajných služeb ve Spolkovém sněmu varovali před eskalací ze strany Ruska.
Oba muži vyzvali k ostrému přístupu vůči Rusku, což je v kontrastu s dlouholetou umírněnou politikou Německa. „Ústupky si naši protivníci, jako je Rusko, vykládají jako slabost,“ upozornil Jäger. Podle něj Moskva systematicky testuje hranice, kdy už Evropa bude reagovat.
S tím souhlasí i bývalý diplomat a jeden z tvůrců americké politiky vůči Rusku Daniel Fried. Podle něj Putin testuje jednotu Západu a u provokací a sabotáží sleduje, který ze států zaváhá.
„Politika „míru prostřednictvím síly“ musí být realitou, jen rozhodná obrana a koordinované kroky spojenců mohou zamezit dalšímu šíření ruské agresivity na západ,“ řekl Fried před časem pro Seznam Zprávy v kontextu průniku asi dvacítky ruských dronů do Polska.
Nemusí to být jen pozemní útok
Vojenští analytici napříč Evropou často upozorňují, že Rusko v současnosti nemá kapacity na masivní pozemní útok proti NATO, jako to udělalo na Ukrajině.
„Změna nastala při nedávném cvičení ruské a běloruské armády Západ 2025 v Bělorusku, kdy Rusové znovu soustředili blízko Pobaltí mnoho vojáků. Ale stáhli se zpět a skutečně je to tak, že podél své severozápadní hranice momentálně Rusové žádné vojsko nemají,“ zhodnotil očekávaný scénář útoku na Pobaltí v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy příslušník Estonských ozbrojených sil a vojenský bloger Artur Rehi.
„Nemyslím si, že by Rusové chtěli plnohodnotnou válku v Evropě, ale jsou připraveni jí hrozit, aby nás zatlačili zpět a znejistili,“ mírní obavy pro Seznam Zprávy profesor válečných studií na londýnské King’s College Michael Clarke (celý rozhovor s ním vydáme v dalších dnech).
Reakce Polska nebo pobaltských států na incidenty z poslední doby ale ukazuje, že minimálně část NATO je odhodlaná považovat za napadení i menší události, než je invaze.
Z Ukrajiny v tomto kontextu zaznívá interpretace, že Aliance už v podstatě je ve válce s Ruskem. „Rusko už na země NATO útočí – jen to maskuje jako ‚hybridní hrozby‘. Tyto měkké útoky ale nejsou nic jiného než sebeklam. Máme jen krátké období, kdy se můžeme připravit,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinská opoziční poslankyně Ivanna Klympušová-Cincadzeová.
Evropa není připravená
Clarke nicméně možnost ruského útoku zcela nevylučuje, byť za pravděpodobnější považuje variantu námořního nebo vzdušného konfliktu, než pozemního. Pokud by ale přece jen nastal dřív, jak naznačuje šéf německé rozvědky, britský expert líčí poměrně znepokojivý výsledný scénář.
„Kdyby Evropa musela v příštích dvou letech vést vážnější konflikt, bez diskuse by prohrála,“ domnívá se Clarke. Evropské armády na něj nejsou připravené zejména logisticky, ale chybí jim i vybavení a dostatečně vycvičené elitní jednotky.
„Až do letoška by v případě britského nasazení podle úrovně boje na Ukrajině naše letectvo vyčerpalo munici za zhruba dva týdny, pozemní síly by jí došly během prvního měsíce a námořnictvo do několika týdnů,“ komentuje připravenost britské armády. O jejích potížích se mluví dlouhodobě.
Německo je na tom ale podle Clarka ještě hůř. „Nemá prakticky nic, protože se vše staví téměř od nuly. Pracoval jsem s nimi v Afghánistánu, byli to slušní lidé, ale tam měli velké nedostatky v přípravě a výcviku. Dnes sice budují kapacity, ale spolehnout se na ně zatím nelze,“ upozorňuje britský profesor.
Lepší situace je podle něj v Polsku nebo Pobaltí, tedy v zemích, které před ohrožením ze strany Moskvy varovaly už dávno před ruskou invazí na Ukrajinu. Celkové vyhlídky se změní zhruba do pěti let, odhaduje Clarke.
Evropu může částečně uklidňovat to, že americký prezident Donald Trump už se v otázce ochoty bránit spojence z NATO vyjadřuje jednoznačněji než dřív. Jeho rétorika se změnila poté, co se aliance v létě dohodla na zvýšení výdajů na obranu. Slíbil například to, že by se zapojil do obrany Pobaltí nebo Polska.
