Nigérie pátrá po žácích unesených přímo ze škol. Incidenty se kupí

Západoafrickou Nigérií otřásá série masových únosů.

Z katolické školy St. Mary ve vesnici Papiri na západě země ozbrojenci v pátek unesli 303 žáků a 12 učitelů. Padesáti z nich se během víkendu podařilo uprchnout a shledali se se svými rodinami, jak oznámila Nigerijská křesťanská asociace, zbytek ovšem nadále zůstává v zajetí.

Incident svým rozsahem převyšuje nechvalně známý masový únos 276 školaček z Chiboku, který v roce 2014 zinscenovala povstalecká skupina Boko Haram. Některé z těchto dívek se pohřešují dodnes.

Páteční únos je přitom jen posledním z řady nedávných útoků ozbrojených skupin, které cílí na civilní obyvatelstvo a organizují masové únosy za účelem získání výkupného.

Terčem ozbrojenců se v minulém týdnu stala také dívčí internátní škola v nigerijském státě Kebbi na severozápadě země. Útočníci na místě zastřelili zástupce školy a unesli 25 studentek. Podle informací zahraničních médií šlo o dívky muslimského původu.

Jen pár dní nato zažil útok také kostel ve státě Kwara. Zemřeli během něj dva lidé a 38 věřících, včetně místního pastora, bylo uneseno. V neděli se je nicméně podařilo dostat na svobodu.

V reakci na páteční únos bylo v Nigérii vydáno nařízení o uzavření škol ve státech Kebbi, Kwara, Niger, Katsina a Yobe.

Nigerijský prezident Bola Tinubu povolal do služby dalších 30 tisíc policistů, kteří v tuto chvíli pátrají po rukojmích a únoscích. Sám kvůli bezpečnostní situaci v zemi odsunul své plánované cesty do zahraničí.

Řada okolností pátečního únosu zůstává neznámá. Stanice BBC nicméně upozornila, že v řadě oblastí v Nigérii stoupá počet únosů lidí za účelem výkupného, kterých se dopouštějí zločinecké gangy.

Právě školy jsou pro ně strategickými cíli, které jim umožňují přitáhnout ke svým činům větší pozornost. Od únosu v Chiboku zmizelo z nigerijských vzdělávacích institucí nejméně 1500 žáků. Řada z nich byla propuštěna až ve chvíli, kdy útočníci dostali výkupné.

Čím dál větší problém pro Nigérii představují také nábožensky motivované útoky a další násilné konflikty, které vyvěrají z napětí mezi tamními komunitami a etniky. Roli hrají také spory mezi zemědělci a pastevci, kteří se přetahují o přístup k půdě a limitovaným vodním zdrojům.

Do situace v západoafrické zemi se zkraje listopadu vložil i americký prezident Donald Trump. Podle něj je nutné zastavit to, co nazývá „masovým vražděním“ křesťanů islamistickými povstalci. Pohrozil přitom vojenskou intervencí do Nigérie.

Podle expertů, na něž odkazuje americká stanice CNN, ovšem situace v Nigérii není tak jednoznačná, jak ji Trump vykresluje. Upozorňují na to, že terčem útoků radikálních islamistů jsou obě nejpočetnější náboženské skupiny v zemi – křesťané i muslimové.

Americký ministr obrany Pete Hegseth minulý týden ve Washingtonu jednal s nigerijskou delegací o možnostech spolupráce na odstrašení a oslabení teroristů. Podle agentury AP jde o součást širších plánů bojovat proti násilí na křesťanech v této africké zemi.

„Pod Trumpovým vedením ministerstvo intenzivně spolupracuje s Nigérií na ukončení pronásledování křesťanů džihádistickými teroristy,“ uvedl v návaznosti na to Hegseth na sociální síti X.

„Říkají nám, že americká vláda chce těmto útokům zabránit, ale zatím nechápu, proč nám berou naše děti,“ uvedla pro stanici RFI Blessing Jammehová, jejíž dvě děti ve věku 12 a 18 let unesli z katolické školy.

„Snažím se být trpělivá a čekat, až nám Bůh pomůže. Ale jak mohu být šťastná, když nevidím své děti? Trpím,“ dodala. „Děti mají chodit do školy. Odkdy bychom se měli bát posílat své děti do školy?“