Článek
Umělá inteligence zasahuje do čím dál více oblastí lidského života. Botanici nyní vkládají naděje do toho, že AI a digitalizace můžou být zlomovým bodem v jejich „závodu proti vyhynutí“ životně důležitých rostlin.
Nová technologie podle zprávy zveřejněné Královskými botanickými zahradami v Kew (RBG) umožňuje sledovat, jak se posouvá doba kvetení, identifikovat nové druhy a dokonce získat klíčová genetická data z téměř 180 let starých vzorků hub.
Rostliny a houby podporují veškerý život na Zemi a především regulují teplotu na planetě; u 40 procent ze 70 tisíc druhů rostlin ovšem vědci zjistili, že čelí reálné hrozbě vymření. Zbylých 330 tisíc stále zkoumají. A jelikož se každoročně objeví zhruba 2000 nových druhů, odhadem sto tisíc stále čeká na objevení.
V případě hub hrozí vymření méně než jednomu procentu, problémem ale je, že vědci nemají informace o 90 % z odhadovaných dvou milionů druhů.
Potenciálně tak nová léčiva či udržitelné plodiny vymřou ještě před tím, než je někdo vůbec může zkoumat.
Technologie vzbuzují naděje
Digitalizace a online přístup k milionům vzorků rostlin, které donedávna mohli vědci zkoumat pouze prostřednictvím fyzických archivů, navíc přispěly k novým poznatkům, zejména na takzvaném globálním Jihu.
„Ačkoli dokumentace a ochrana veškerého života na Zemi představují i nadále obrovské výzvy, digitalizace a související technologie ve mně vzbuzují stále větší naději, že se nám to podaří,“ řekl pro britský The Guardian Alexander Antonelli, výkonný ředitel pro vědu v RBG.
AI představuje nové možnosti, jako je rychlejší identifikace nových druhů z čeledě šáchorovitých a rašeliníků, u nichž existují pouze mikroskopické rozdíly. Digitalizace rovněž usnadní mezinárodní spolupráci v těžce dostupných oblastech s vysokou biologickou diverzitou, jako je například Madagaskar.
Miliony vzorků online
Skupina vědeckých pracovníků z RBG Kew digitalizovala všech 7,4 milionu vzorků, které v zahradách měli, a to včetně těch, které nasbíral Charles Darwin. Všechny je následně zpřístupnili zdarma na webových stránkách.
V rámci čtyřletého programu se podařilo digitalizovat dokonce až 20 tisíc vzorků během dne. Nyní je na internetu k dispozici 145 milionů digitálních exemplářů, což je méně než 16 % z celkového počtu uložených v herbářích.
Analýza milionů vzorků
Zpráva RBG Kew zahrnuje i globální studii, využívající speciálně trénovaný AI model, který analyzoval celkem osm milionů digitalizovaných vzorků. Ukázalo se, že v důsledku klimatické krize se v minulém století doba kvetení posunula v průměru o 2,5 dne.
To může narušit vztahy mezi rostlinami, opylovači a některými zvířaty, která jsou závislá na jejich kvetení v určitou roční dobu.
Přestože využití umělé inteligence je pro botaniky zásadní změnou, která má za cíl záchranu ohrožených druhů rostlin, pro planetu může představovat další nadbytečnou zátěž.
Sami autoři upozorňují, že datacentra, která jsou páteří AI, jsou náročná na spotřebu elektrické energie a vody. Již dříve mezinárodní orgán zabývající se datacentry (IDCA) upozornil, že například ve Velké Británii a USA spotřebovávají datacentra 6 % veškeré elektřiny.
