Obnovitelné zdroje předstihly uhlí ve výrobě elektřiny, Afrika zažívá boom

Podle nových údajů globálního energetického think tanku Ember předstihly v první polovině letošního roku obnovitelné zdroje energie uhlí jako hlavní světový zdroj elektřiny. Je to historicky poprvé, píše BBC.

Poptávka po elektřině roste po celém světě, ale nárůst solární a větrné energie byl údajně tak silný, že pokryl dodatečné poptávky po elektřině, a dokonce pomohl mírně snížit spotřebu uhlí a plynu. Podle Emberu však tyto zprávy zakrývají smíšený globální obraz.

Čína hlásí velký náskok v růstu obnovitelné energie a přidává více nových solárních a větrných kapacit než zbytek světa dohromady. Díky tomu růst výroby z obnovitelných zdrojů v Číně předstihl rostoucí poptávku po elektřině a pomohl snížit výrobu z fosilních paliv o dvě procenta. Indie zaznamenala pomalejší růst poptávky po elektřině a také přidala významné nové solární a větrné kapacity, což znamená, že i ona omezila spotřebu uhlí a plynu.

Západní země včetně EU nastoupily opačný trend. V USA rostla poptávka po elektřině rychleji než výroba obnovitelné energie, což zvýšilo závislost na fosilních palivech, zatímco v EU vedly měsíce slabého výkonu větrné a vodní energie k nárůstu výroby elektřiny z uhlí a plynu.

Navzdory těmto regionálním rozdílům označuje Ember dostižení uhlí obnovitelnými zdroji za „zásadní zlom“.

Lví podíl na růstu měla solární energie, která pokryla 83 % nárůstu poptávky po elektřině. Už tři roky po sobě je tak největším zdrojem obnovitelné energie na světě. Většina solární energie (58 %) se nyní vyrábí právě v zemích s nižšími příjmy, z nichž mnohé v posledních letech zaznamenaly prudký růst díky výraznému snížení nákladů, uvádí BBC.

Pákistán například v roce 2024 zavedl solární panely schopné vyrábět 17 gigawattů (GW) solární energie, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku a odpovídá zhruba třetině současné kapacity výroby elektřiny v zemi. Také Afrika zažívá solární boom, neboť dovoz panelů se do června meziročně zvýšil o 60 %. V čele je Jihoafrická republika, která je těžce závislá na uhlí, zatímco Nigérie předstihla Egypt na druhém místě s 1,7 GW solární výrobní kapacity - to je dost na to, aby pokryla poptávku po elektřině necelých dvou milionů domácností v Evropě.

V některých zemích je růst solární energie tak rychlý, že vytváří nečekané problémy. V Afghánistánu dochází v důsledku rozsáhlého používání solárních čerpadel ke snižování hladiny podzemních vod, což ohrožuje dlouhodobý přístup k podzemní vodě. Studie Davida Mansfielda a společnosti Alcis, která zpracovává satelitní data, varuje, že některé regiony by mohly vyschnout během pěti až deseti let, což by ohrozilo živobytí milionů lidí.

Adair Turner, předseda britské Komise pro energetickou transformaci, říká, že země v globálním „slunečním pásu“ a „větrném pásu“ čelí velmi odlišným energetickým výzvám. Země slunečního pásu (velká část Asie, Afriky a Latinské Ameriky) potřebují velké množství elektřiny pro denní klimatizaci, píše BBC.

Země větrného pásu, jako je Velká Británie, však čelí těžším překážkám. Náklady na větrné turbíny se nesnížily ani zdaleka tolik jako náklady na solární panely, za posledních deset let klesly jen zhruba o třetinu. Vyšší úrokové sazby také zvýšily náklady na půjčky a v posledních několika letech výrazně zvýšily celkovou cenu instalace větrných elektráren.

Vyrovnávání dodávek je také obtížnější - zimní útlum větru může trvat i několik týdnů, což vyžaduje záložní zdroje energie. Ty ale samotné baterie nemohou poskytnout, což prodražuje výstavbu a provoz systému. Ať jste kdekoli na světě, drtivá dominance Číny v odvětvích „čistých technologií“ zůstává nezpochybnitelná, ukazují další nové údaje společnosti Ember.