Hlavní obsah

Srovnávací snímky: Čínská poušť se mění v solární moře

„Oceán“ solárních panelů se vlní přes duny pouště Kchu-pu-čchi v čínském Vnitřním Mongolsku. Je zářným příkladem téměř nepředstavitelně obrovské energetické transformace Číny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dříve tu nic nebylo… byla to pustina,“ řekl agentuře AFP Čchang Jung-fej, který žije v oblasti pouště Kchu-pu-čchi na severovýchodě Číny. A ukázal na pole třpytivých panelů.

Solární elektrárny v poušti jsou klíčovou součástí čínských plánů na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Instalace jsou tak velké, že jsou viditelné z vesmíru.

Analýza satelitních snímků z posledního desetiletí provedená agenturou AFP ukazuje, že jen v Kchu-pu-čchi bylo nainstalováno více než 100 čtverečních kilometrů panelů, což je plocha přibližně o velikosti Paříže.

Na konci září se Čína zavázala rozšířit kapacitu větrných a solárních elektráren na více než šestinásobek úrovně z roku 2020, protože se snaží snížit emise skleníkových plynů o 7–10 %. Podle analytika Davida Fishmana je „rozhodujícím faktorem“ pro výstavbu v poušti dostupnost jinak nevyužité půdy.

Foto: Profimedia.cz

Solární panely na vrcholcích kopců elektrárny Jin-čchuan v čínské severní oblasti Ning-sia, 24. září.

Odlehlá, sluncem zalitá krajina však představuje obrovské výzvy. Písečné bouře mohou poškodit ventilátory panelů, zatímco vysoké teploty snižují účinnost solárních článků. Hromadění písku pak může vyžadovat čištění vodou, která je v oblasti vzácná.

Solární panely v Kchu-pu-čchi jsou ale podle čínských státních médií navrženy tak, aby těmto překážkám čelily, a to díky samočisticím ventilátorům a oboustranným článkům, které umožňují zachytit světlo odražené od země.

Čína v první polovině roku nainstalovala více zdrojů solární energie, než byla celková solární kapacita Spojených států ke konci roku 2024. Energie vyrobená v Kchu-pu-čchi je určena pro hustě osídlené oblasti Pekingu, Tchien-ťinu a Che-peje, vzdálené stovky kilometrů.

Foto: Profimedia.cz

Solární panely na vrcholcích kopců elektrárny Jin-čchuan v čínské severní oblasti Ning-sia, 24. září.

Geograf Čeng-jao Lu z Lundské univerzity ve Švédsku tvrdí, že samotná velikost některých solárních polí může v poušti vytvářet vlastní klimatický efekt. Absorpce tepla na velkých plochách může změnit atmosférické proudy a mít „negativní sekundární dopady“. Na jiném místě se například může snížit množství srážek.

Rizika solární energie však „zůstávají v porovnání s nebezpečím pokračujících emisí skleníkových plynů zanedbatelná“, dodal expert pro agenturu AFP.

Rozšíření solární energie však neznamená, že by Čína přestala využívat fosilní paliva. Autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde jsou solární panely umístěné, je také tradiční těžební oblastí.

Podle srpnové zprávy uvedla Čína v první polovině letošního roku do provozu více uhelných elektráren než kdykoli od roku 2016. Znečišťující palivo „představuje skutečnou strukturální překážku pro rozvoj větrné a solární energie“, uvedla letos v létě nevládní organizace Greenpeace.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z 11. srpna 2025 zachycuje lidi jedoucí lanovkou v turistickém resortu Ordos Chua-lien v severní čínské oblasti Vnitřní Mongolsko. Pohledy na třpytivé solární články se staly virálním hitem a poušť Kchu-pu-čchi se stala oblíbenou domácí prázdninovou destinací.

Doporučované