Online: Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Ruský prezident Vladimir Putin zaslal íránským vůdcům přání k Nourúzu, perskému Novému roku. Připomněl, že Moskva zůstává věrným přítelem a spolehlivým spojencem Teheránu.

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Jedna ze střel selhala během letu, zatímco druhou střelu se americké námořnictvo pokusilo zneškodnit raketou SM-3, podle WSJ však není jasné, zda ji zasáhlo. Deník tvrdí, že incident naznačuje, že Írán disponuje balistickými střelami s větším dosahem, než se předpokládalo. Základna Diego García je jedna ze dvou vojenských základen na Čagoských ostrovech, z nichž mohou Spojené státy se svolením Británie podnikat „obranné“ operace v rámci války proti Íránu, píše Reuters.

Izraelské letectvo v noci na dnešek zahájilo další vlnu úderů na Libanon. Krátce před tím vydalo výzvu k okamžité evakuaci sedmi čtvrtí bejrútského předměstí Dahíja, píše agentura AFP. Při vzdušném úderu na dům ve vesnici Ghandúríja na jihu země zahynul jeden člověk a další dva lidé byli zraněni.

Izraelská armáda uvedla, že v Bejrútu útočí na cíle spojené s proíránským hnutím Hizballáh. Další údery podle AFP zasáhly také pobřežní město Súr a obec Nakúra, která leží v blízkosti hranice s Izraelem. Hizballáh oznámil, že v šesti jiholibanonských vesnicích zaútočil na izraelské jednotky.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle páteční bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1021 mrtvých, včetně 118 dětí a 79 žen, napsala libanonská agentura NNA. Na jihu Libanonu padli dva izraelští vojáci. Při íránských útocích bylo v Izraeli zabito 15 civilistů a na Izraelem okupovaném Západním břehu čtyři palestinské civilistky, píše agentura Reuters.

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters je z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku.

Areál u bagdádského letiště i komplex budov amerického velvyslanectví v Bagdádu byly v uplynulých týdnech několikrát zasaženy při dronových útocích, ke kterým se přihlásily proíránské milice Katáib Hizballáh. Ty ve čtvrtek jednostranně vyhlásily pětidenní příměří, v průběhu kterého na ambasádu nebudou útočit.

V noci na dnešek íránskému útoku drony a balistickými střelami čelil Kuvajt. Saúdská Arábie oznámila, že na východě země zneškodnila deset dronů, píše agentura AFP.

Čtrnáct států včetně České republiky se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, píše agentura Reuters. Země v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Podle dřívějšího vyjádření italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho má prohlášení politický, nikoli vojenský charakter.

„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě upustil od svých hrozeb, kladení min, útoků pomocí dronů a střel a dalších pokusů zablokovat průliv pro obchodní lodní dopravu,“ uvedly státy v prohlášení. Vyzvaly také k okamžitému plošnému zákazu útoků na civilní infrastrukturu, včetně ropných a plynových zařízení.

Prohlášení ve čtvrtek podepsaly Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko. V pátek se kromě Česka přidaly také Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland a Bahrajn.

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu 30 dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři, píše agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle agentury se jedná o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.

Licence, kterou vydalo ministerstvo financí v pátek večer (v noci na dnešek SEČ), povoluje prodej a dodávky íránské ropy a ropných produktů naložených na tankery před půlnocí z 19. na 20. března. Dočasné povolení platí do půlnoci z 18. na 19. dubna. Licence neumožňuje dodávky na Kubu, do Severní Koreje a na Ruskem okupovaná ukrajinská území.

Bessent uvedl, že krátkodobé povolení vychází ze záměru prezidenta Donalda Trumpa „maximalizovat přísun energií do světa“ a pomůže zmírnit dočasný tlak na dodávky ropy způsobený Íránem. „V podstatě budeme využívat íránské barely proti Teheránu, abychom udrželi ceny ropy nízko, zatímco budeme pokračovat v operaci Epic Fury (Epická zuřivost),“ napsal Bessent.