Online: Útoky Izraele a USA zasáhly íránské zařízení na obohacování uranu

Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo izraelsko-americký útok na jaderné zařízení v íránském Natanzu. „Je to do očí bijící porušení mezinárodního práva,“ uvedla v prohlášení mluvčí resortu Marija Zacharovová. Rusko během války na Ukrajině taktéž útočilo na jaderná zařízení, připomněl deník The Guardian.

Zařízení obohacující uran bylo napadeno v soboru ráno, na místě neunikl žádný radioaktivní materiál. Írán o incidentu informoval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE).

Podle mluvčího Ministerstva zahraničí Adama Čörgö má íránská blokace Hormuzského průlivu přímé dopady i na ČR, a to hlavně kvůli cenám energií. Česko se dnes přidalo k iniciativě vyjadřující ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby.

„Samotná iniciativa vznikla prostřednictvím ministerstev zahraničí, nikoli v rámci vojenských struktur, což podtrhuje její diplomatický charakter. Nejedná se o konkrétní závazky či operativní opatření, ale o zřetelný politický signál, že nám situace není lhostejná a že se chceme podílet na jejím uklidnění,“ uvedl Čörgö.

Írán je připraven umožnit lodím spojeným s Japonskem proplout Hormuzským průlivem. S odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího citovaného agenturou Kjódó to dnes napsala agentura Reuters.

Arakčí v pátečním telefonickém rozhovoru s Kjódó řekl, že Teherán zahájil jednání s Tokiem ohledně možného otevření průlivu. „Írán je samozřejmě připraven podpořit proplutí Hormuzským průlivem těm lodím, které směřují do Japonska, pokud o jeho znovuotevření Japonsko požádá,“ uvedl ministr. Japonská ministerstva zahraničí a obchodu ani kancelář premiérky se k tomu dosud nevyjádřily.

Tokio má s Teheránem podle Arakčího, někdejšího velvyslance v Japonsku, přátelské vztahy, které by mohly sehrát roli při ukončení toho, co nazval neospravedlnitelnou a nelegální invazí do jeho země. Japonsko přes průplav dováží přibližně 90 procent svých dodávek ropy.

Vysoký představitel japonské vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) dnes podle Kjódó uvedl, že japonská premiérka Sanae Takaičiová by kvůli možnému povolení plavby průlivem měla zvážit jednání s Íránem na nejvyšší úrovni. „Japonsko má dlouhou historii budování vztahů s Íránem a existuje role, kterou může sehrát pouze Japonsko,“ řekl exministr pro ekonomickou bezpečnost Takajuki Kobajaši.

Indický premiér Narendra Modi mluvil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, politik o tom informoval na síti X. Prezidentovi popřál k Perskému Novému roku. „Vyjádřili jsme naději, že toto sváteční období přinese západní Asii mír, stabilitu a prosperitu,“ napsal Modi.

Modi uvedl, že během rozhovoru znovu odsoudil útoky na kritickou infrastrukturu Íránu a připomněl důležitost ochrany svobody plavby a nutnost udržet námořní trasy otevřené. Ocenil také podporu Íránu v oblasti ochrany a bezpečnosti indických občanů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) byla Íránem informována o útoku na jaderný areál Natanz. „Nebylo hlášeno žádné zvýšení úrovně radiace mimo areál. MAAE zprávu prošetřuje,“ uvedla agentura na síti X. Její generální ředitel Rafael Mariano Grossi znovu vyzval k omezení vojenských akcí poblíž jaderných areálů, aby se předešlo katastrofě.

Při zásahu velitelství írácké zpravodajské služby zemřel jeden člověk. Zásahu dronu podlehl jeden důstojník, uvedla zpravodajská služba. Další zaměstnanec byl při útoku zraněn, uvedl britský deník The Guardian.

Izraelsko-americké útoky zasáhly zařízení na obohacování uranu v íránském městě Natanz, uvedla íránská tisková agentura Tasnim. Podle ní nedošlo k úniku radioaktivních látek a lidé žijící v okolí tak nebyli ohroženi.

V prohlášení zveřejněném íránskými médii stojí, že byla provedena technická a odborná posouzení zasaženého zařízení. Na jejich základně nebyl hlášen žádný únik radioaktivních látek.

Íránská organizace pro jadernou energii (AEOI) útok odsoudila a uvedla, že je v rozporu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní a dalšími regulacemi souvisejícími s jadernou bezpečností.

Na velitelství zpravodajských služeb Íráku v Bagdádu útočil dron, píší média. Podle AFP byla zasažena budova komunikační infrastruktury. V objektu měla sídlit irácká bezpečnostní agentura, která spolupracuje s USA v rámci protidžihádistické koalice.

Útok později potvrdila také írácká vláda, uvedla, že k němu došlo v 10:00 místního času (8:00 SEČ) v bagdádské čtvrti Mansúr. Cílem byla telekomunikační budova zpravodajské služby.

Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že se v jižním Libanonu střetly s Hizballáhem. Při střetu zemřeli čtyři lidé, uvádí BBC.

Mluvčí IDF Avichai Adraee uvedl, že jednotky v pátek večer odhalily několik agentů Hizballáhu a jednoho člověka zabily. Na síly Hizballáhu následně zaměřili leteckou palbu. Další tři lidé zemřeli při střelbě z tanků, žádná z obětí není na straně Izraele.

Ruský prezident Vladimir Putin zaslal íránským vůdcům přání k Nourúzu, perskému Novému roku. Připomněl, že Moskva zůstává věrným přítelem a spolehlivým spojencem Teheránu.

Přání směřoval íránskému nejvyššímu vůdci ajatolláhovi Modžtábovi Chameneímu a íránskému prezidentovi Masúdu Pezeškijanovi. „Vladimir Putin přeje íránskému lidu, aby důstojně překonal těžké zkoušky, a zdůraznil, že v této těžké době Moskva zůstává věrným přítelem a spolehlivým partnerem Teheránu,“ uvedl Kreml.

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Jedna ze střel selhala během letu, zatímco druhou střelu se americké námořnictvo pokusilo zneškodnit raketou SM-3, podle WSJ však není jasné, zda ji zasáhlo. Deník tvrdí, že incident naznačuje, že Írán disponuje balistickými střelami s větším dosahem, než se předpokládalo. Základna Diego García je jedna ze dvou vojenských základen na Čagoských ostrovech, z nichž mohou Spojené státy se svolením Británie podnikat „obranné“ operace v rámci války proti Íránu, píše Reuters.

Izraelské letectvo v noci na dnešek zahájilo další vlnu úderů na Libanon. Krátce před tím vydalo výzvu k okamžité evakuaci sedmi čtvrtí bejrútského předměstí Dahíja, píše agentura AFP. Při vzdušném úderu na dům ve vesnici Ghandúríja na jihu země zahynul jeden člověk a další dva lidé byli zraněni.

Izraelská armáda uvedla, že v Bejrútu útočí na cíle spojené s proíránským hnutím Hizballáh. Další údery podle AFP zasáhly také pobřežní město Súr a obec Nakúra, která leží v blízkosti hranice s Izraelem. Hizballáh oznámil, že v šesti jiholibanonských vesnicích zaútočil na izraelské jednotky.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle páteční bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1021 mrtvých, včetně 118 dětí a 79 žen, napsala libanonská agentura NNA. Na jihu Libanonu padli dva izraelští vojáci. Při íránských útocích bylo v Izraeli zabito 15 civilistů a na Izraelem okupovaném Západním břehu čtyři palestinské civilistky, píše agentura Reuters.

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters je z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku.

Areál u bagdádského letiště i komplex budov amerického velvyslanectví v Bagdádu byly v uplynulých týdnech několikrát zasaženy při dronových útocích, ke kterým se přihlásily proíránské milice Katáib Hizballáh. Ty ve čtvrtek jednostranně vyhlásily pětidenní příměří, v průběhu kterého na ambasádu nebudou útočit.

V noci na dnešek íránskému útoku drony a balistickými střelami čelil Kuvajt. Saúdská Arábie oznámila, že na východě země zneškodnila deset dronů, píše agentura AFP.

Čtrnáct států včetně České republiky se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem, píše agentura Reuters. Země v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Podle dřívějšího vyjádření italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho má prohlášení politický, nikoli vojenský charakter.

„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě upustil od svých hrozeb, kladení min, útoků pomocí dronů a střel a dalších pokusů zablokovat průliv pro obchodní lodní dopravu,“ uvedly státy v prohlášení. Vyzvaly také k okamžitému plošnému zákazu útoků na civilní infrastrukturu, včetně ropných a plynových zařízení.

Prohlášení ve čtvrtek podepsaly Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Japonsko. V pátek se kromě Česka přidaly také Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Rumunsko, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland a Bahrajn.

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu 30 dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři, píše agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle agentury se jedná o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.

Licence, kterou vydalo ministerstvo financí v pátek večer (v noci na dnešek SEČ), povoluje prodej a dodávky íránské ropy a ropných produktů naložených na tankery před půlnocí z 19. na 20. března. Dočasné povolení platí do půlnoci z 18. na 19. dubna. Licence neumožňuje dodávky na Kubu, do Severní Koreje a na Ruskem okupovaná ukrajinská území.

Bessent uvedl, že krátkodobé povolení vychází ze záměru prezidenta Donalda Trumpa „maximalizovat přísun energií do světa“ a pomůže zmírnit dočasný tlak na dodávky ropy způsobený Íránem. „V podstatě budeme využívat íránské barely proti Teheránu, abychom udrželi ceny ropy nízko, zatímco budeme pokračovat v operaci Epic Fury (Epická zuřivost),“ napsal Bessent.