Online: Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud neotevře Hormuzský průliv

Libanonský prezident Joseph Aún odsoudil izraelské bombardování mostů na jihu Libanonu. Aún letecké útoky považuje za nebezpečnou formu eskalace, porušení Libanonské suverenity a také se o domnívá, že tyto výpady jsou „předehrou pozemní operace“.

Írán zcela uzavře strategický Hormuzský průliv, pokud USA zaútočí na íránská energetická zařízení, uvedly podle Reuters v prohlášení Íránské revoluční gardy.

Prohlásily také, že společnosti s americkými podíly budou „zcela zničeny“, pokud Washington zaútočí na íránskou energetickou infrastrukturu. Energetická zařízení v zemích hostících americké základny budou podle Íránu „legitimními“ cíli.

Trump v sobotu pohrozil, že „srovná se zemí“ íránské elektrárny, pokud Teherán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv.

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu. S odkazem na analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT) na to upozornil ukrajinský web RBC-Ukraine.

Částka podle IWCT vychází z údajů Pentagonu, podle nějž první týden konfliktu stál zemi 11,3 miliardy dolarů. Po 22 dnech a více než osmi hodinách války, k dnešním 13:30, částka činí celkem 27,65 miliardy a neustále narůstá, podle portálu o 11 574 dolarů za sekundu a 41,6 milionu dolarů za hodinu.

Odhad podle RBC ale nemusí zahrnovat další výdaje, jako je nasazení vojáků a náhrada vybavení, kvůli čemuž by celková čísla mohla být vyšší.

Deník The Washington Post (WP) ve čtvrtek s odvoláním na nejmenovaného člena vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa informoval, že Pentagon usiluje o získání dodatečných 200 miliard USD na válku. Částka by přitom podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha nemusela být konečná.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan telefonicky hovořil se svými protějšky z Íránu a Egypta, stejně jako s americkými představiteli a šéfkou diplomacie EU Kajou Kallasovou o krocích k ukončení konfliktu na Blízkém východě.

Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na turecký diplomatický zdroj. Podle něj s každým vedl samostatný hovor.

Jednání se odehrává v době, kdy tým amerického prezidenta Donalda Trumpa podle serveru Axios po třech týdnech války s Íránem řeší její další fázi a zvažuje i o podobě případných mírových rozhovorů. Přímý kontakt mezi USA a Íránem zatím v posledních dnech nenastal.

Papež Lev XIV. označil válku na Blízkém východě za „skandál pro celé lidstvo“ a znovu vyzval k okamžitému příměří. Ve svém nedělním vystoupení zdůraznil, že utrpení a ztráty na životech dopadají na nevinné civilisty a mají dopad na celou lidskou společnost.

Uvedl, že konflikt sleduje s hlubokým znepokojením. „Nemůžeme mlčet tváří v tvář utrpení tolika lidí,“ uvedl podle agentury Reuters během modlitby na Svatopetrském náměstí.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Kalíbaf varoval, že klíčová energetická infrastruktura a ropná zařízení v regionu se stanou „legitimními cíli“, pokud budou napadeny íránské elektrárny a další strategické objekty. Uvedl to v příspěvku na síti X.

Reaguje tak pravděpodobně na slova Donalda Trumpa, který v sobotu pohrozil zničením íránských elektráren, pokud Teherán do 48 hodin plně neotevře Hormuzský průliv.

Izraelský ministr obrany Jisrael Katz a premiér Benjamin Netanjahu dali armádě pokyn k urychlení demolice libanonských domů ve vesnicích na „frontové linií“, tedy v pohraniční. Cílem je odstranit hrozby, které tyto oblasti představují pro izraelské komunity.

Současně nařídili zničit všechny mosty přes řeku Lítání, která protéká jižním Libanonem a leží přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle ministra obrany jsou využívány k „teroristické činnosti“.

Opatření má omezit pohyb a aktivity nepřátelských skupin v oblasti, uvedla agentura Reuters.

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájil po třech týdnech války s Íránem diskuse o její další fázi. Chce mluvit i o podobě případných mírových rozhovorů. Informuje o tom web Axios.

Podle zdrojů webu se na diskusích o možných diplomatických rozhovorech podílejí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff. V posledních dnech nenastal žádný přímý kontakt mezi Spojenými státy a Íránem. Zprávy si ale mezi sebou vyměňovaly Egypt, Katar a Británie.

Jakákoli dohoda o ukončení války by musela obsahovat znovuotevření Hormuzského průlivu, řešení íránských zásob vysoce obohaceného uranu a také uzavření dlouhodobé dohody o íránském jaderném programu, balistických raketách a ukončení financování palestinského Hamásu, libanonského Hizballáhu nebo jemenských Húsíů.

Íránské požadavky zahrnují příměří, záruky, že se válka v budoucnu neobnoví, a odškodnění.

Trump v pátek prohlásil, že zvažuje ukončení války. Podle jiných amerických představitelů se ale očekává, že boje budou trvat ještě dva až tři týdny.

Britská vojenská námořní služba (UKMTO) v noci na neděli oznámila, že obdržela zprávu o výbuchu neznámého projektilu v těsné blízkosti nákladní lodi plující 15 námořních mil (27 kilometrů) severně od přístavu Šardžá ve Spojených arabských emirátech, tedy nedaleko Hormuzského průlivu.

Posádka plavidla je po incidentu podle UKMTO v pořádku.

Na severu Izraele v oblasti Galilea zemřel jeden člověk poté, co po ostřelování z Libanonu vzplála dvě vozidla. Informaci v neděli potvrdila izraelská záchranná služba.

Izraelská armáda dříve uvedla, že útok z Libanonu směřoval na komunitu u severní hranice. Doplnila, že si úder vyžádal škody a zraněné. Bližší podrobnosti ale zatím nezveřejnila.

Libanonské proíránské hnutí Hizballáh krátce poté oznámilo, že tam útočilo na izraelské vojáky, napsala agentura AFP.

Írán je podle svého zástupce z Mezinárodní námořní organizace připraven spolupracovat na zajištění bezpečnosti v Perském zálivu. Ali Mousavi uvedl, že Teherán chce přispět k ochraně námořní dopravy i samotných námořníků, napsala polooficiální íránská agentura Mehr.

Strategický Hormuzský průliv podle něj zůstává otevřený pro lodní provoz, s výjimkou plavidel napojených na „nepřátele Íránu“. Bezpečný průjezd je podle Mousaviho možný za předpokladu koordinace bezpečnostních opatření s íránskými úřady.

Írán nadále upřednostňuje diplomacii, zdůraznil Mousavi. Zároveň ale požaduje ukončení agrese a obnovení důvěry.

Britská útočná ponorka na jaderný pohon HMS Anson, vyzbrojená řízenými střelami Tomahawk a torpédy Spearfish, zaujala pozici v severním Arabském moři.

S odvoláním na zdroje z vojenských kruhů to v noci na neděli napsal server britského bulvárního listu Daily Mail. V případě další eskalace nynější války v Perském zálivu tak bude Británie schopna útočit přesně naváděnými střelami na Írán, zdůraznil deník.

Agentura Reuters poznamenala, že neměla možnost tuto informaci bezprostředně ověřit.

HMS Anson opustila podle Daily Mail 6. března přístav Perth na západním pobřeží Austrálie. Ponorka se každých 24 hodin vynořuje, aby komunikovala s britským velitelstvím v londýnském Northwoodu, kde by případný rozkaz k odpalu vydal náčelník společných operací Nick Perry na základě souhlasu premiéra Keira Starmera, píše list.

Terčem útoku tří balistických střel se v noci na dnešek stala metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE). „Jedna raketa byla sestřelena, zatímco další dvě dopadly do neobydlené oblasti,“ uvedlo saúdskoarabské ministerstvo obrany na síti X s tím, že od dnešní půlnoci bylo ve vzdušném prostoru Saúdské Arábie sestřeleno také pět dronů.

Izrael v noci na dnešek zahájil další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu, oznámila izraelská armáda. Učinil tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Izraelská armáda podle agentury AFP v krátkém prohlášení bez dalších podrobností uvedla, že „v současné době provádí údery namířené proti íránskému teroristickému režimu v samém srdci Teheránu“.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na dnešek SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti. Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.

Šéf Bílého domu čelí s prudkým růstem cen ropy a zemního plynu sílícímu tlaku na zajištění bezpečné plavby klíčovou námořní trasou, kudy před nynější válkou v Perském zálivu procházela zhruba pětina světových dodávek těchto surovin. Kvůli hrozbám ze strany Íránu se provoz v této úžině od začátku března prakticky zastavil.

„Pokud Írán do 48 hodin od tohoto okamžiku plně a bez výhrůžek neotevře Hormuzský průliv, Spojené státy udeří a srovnají se zemí jeho různé elektrárny, počínaje tou největší,“ uvedl Trump na síti Truth Social v příspěvku prokládaném velkými písmeny, který podle AP zveřejnil během svého víkendového pobytu na Floridě.

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo; druhé město leží 30 kilometrů na sever. Píší o tom tiskové agentury. Je to poprvé, co se v nynější americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu, zdůraznila agentura AP. Íránská státní televize uvedla, že údery jsou reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na údery přislíbil, že Izrael nyní bude v úderech proti Íránu pokračovat neztenčenou silou. „Je to velmi těžký večer v boji o naši budoucnost,“ uvedl premiér v prohlášení, které vydal jeho úřad. „Jsme odhodláni pokračovat v úderech na naše nepřátele na všech frontách,“ dodal.