Policie zastřelila islamistu, který zabíjel autem na pochodu LGBT+

Policie identifikovala pachatele sobotního útoku v Berlíně, při němž dodávka během akce nazvané Christopher Street Day na podporu práv komunity LGBT+ najela krátce před desátou hodinou večer do lidí v parku Tiergarten. Podle mluvčího hasičů při útoku zahynula jedna žena, 29 dalších lidí utrpělo zranění, nikdo již není v ohrožení života.

V neděli před půl osmou večer pak policie oznámila, že útočníka našla v zahrádkářské kolonii v Berlíně-Spandau. Podle serveru RBB muže zastřelila.

„Jsem bezpečnostním složkám vděčná za to, že byl atentátník tak rychle nalezen. Jde o velkolepý výkon,“ cituje list Bild berlínskou senátorku pro vnitro Iris Sprangerovou.

Tento člověk na policisty útočil bodnou zbraní.

„Podle současných informací vyběhl ozbrojený bodnou zbraní proti zasahujícím policistům,“ uvedla berlínská policie na sociální síti X. Příslušníci zásahového komanda proti němu použili střelnou zbraň. „Navzdory okamžitému zahájení pokusů o oživení na místě zemřel,“ oznámila také policie.

Tento muž s libanonskými kořeny se narodil v Německu. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt o něm řekl, že v minulosti spáchal řadu trestných činů, radikalizoval se a působil na berlínské islamistické scéně.

Soud mu dříve uložil podmíněný trest rok a deset měsíců vězení. Vyšetřovatelé uvedli, že se v uplynulých letech několikrát snažil v zahraničí připojit k ozbrojencům z teroristické organizace Islámský stát, chtěl kvůli tomu vycestovat nejdříve do Mauritánie a později do Sýrie.

Začátkem tohoto měsíce policie prohledala jeho byt kvůli podezření z porušení zákona o zbraních, našla u něj ale jen hračku v podobě zbraně.

„Policie tohoto podezřelého zná jako člena islamistické scény v Berlíně,“ sdělil dříve, před zneškodněním podezřelého podle Reuters policejní mluvčí Florian Nath. Podle DPA byl podezřelý propuštěn z nápravného zařízení pro mladistvé teprve v květnu 2026.

Úřady vedou vyšetřování „na základě podezření z teroristického útoku“. Muže policie popisovala jako štíhlého a přibližně 190 centimetrů vysokého muže s černými vlasy.

Muže označeného jako Abdul B. úřady sledovaly a odposlouchávaly mu telefon. Bezpečnostní složky ho považovaly za radikalizovaného a nebezpečného.

V souvislosti s útokem podnikla policie několik razií na různých místech Berlína. Jednou z nich byla také prohlídka bytu ve čtvrti Schöneberg, která je jedním z tradičních center komunity LGBT+ v Berlíně. Podezřelého se ale zadržet nepodařilo, protože se v bytě zrovna nenacházel, jak podle DPA uvedl Nath.

Podle policie existují protichůdné verze, zda se jednalo o jednoho, nebo více pachatelů. Kromě srážky s autem údajně utrpělo několik lidí i bodná zranění. Vozidlo, kterým útočník vjel do lidí, narazilo do stromu. Podle Natha je po nárazu dodávka zcela zdemolovaná. Dodal, že jde o bílé vozidlo typu minivan či menší SUV.

Do vyšetřování bylo zapojeno více než 2200 členů policejních složek, včetně policistů z Hamburku a dalších spolkových zemí. Rozsáhlá část berlínského parku Tiergarten byla v neděli ráno uzavřená. Policisté místo prohledávali s baterkami, uvedla BBC.

Německý bulvární list Bild uvedl, že tamní úřady upozornily policejní orgány v České republice, Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, ve Francii, v Rakousku, ve Švýcarsku, v Polsku a Dánsku. Do pátrání se zapojila i spolková policie, která má na starosti ochranu německých hranic.

Česká policie v neděli dopoledne na síti X uvedla, že je s německými kolegy v kontaktu. Resort nemá žádné informace, že by se útok v Berlíně nějak dotkl českých občanů.

Organizátor pochodu po útoku zúčastněné vyzval, aby se vrátili domů. Policie lidem doporučila, aby neprocházeli parkem, ale aby využívali pouze ulice.

Pochodu hrdosti se už přes den zúčastnily statisíce lidí. Pochod končil na ulici 17. června, což je dlouhá dopravní tepna, která prochází Tiergartenem a vede až k Braniborské bráně, kde se od pátku konaly koncerty. Jedná se o jeden z největších průvodů tohoto druhu v Evropě.

„Jde o útok na naši svobodnou a otevřenou společnost. Po pokojném a pestrém pochodu hrdosti se shromáždění za tolerantní a mírumilovný Berlín stalo terčem toho nejbrutálnějšího útoku. Berlín je městem svobody - a právě naše svoboda byla dnes napadena tím nejstrašnějším způsobem,“ uvedl na síti X starosta Berlína Kai Wegner.

Stefan Evers z berlínské CDU označil islamistický teror za jednu z „nejzávažnějších hrozeb pro bezpečnost a svobodu“. V rozhovoru pro týdeník Der Spiegel varoval, že hrozba je reálná a ti, kdo ji z ohledů na politickou korektnost přehlížejí, selhávají.

Německý kancléř Friedrich Merz a ministr vnitra Alexander Dobrindt podle serveru televize Deutsche Welle (DW) ujistili, že úřady udělají vše pro rychlé objasnění okolností útoku a dopadení i potrestání pachatele. Merz v neděli označil v příspěvku na síti X událost za ohavný čin, jde podle něj o útok na celou společnost.

Kancléř promluvil krátce před začátkem smuteční ekumenické bohoslužby v kostele Panny Marie na Alexandrově náměstí v centru německé metropole. Sobotní útok označil za „opovrženíhodný“ a za „islamistický teroristický čin“. Vyjádřil solidaritu s oběťmi, zraněným popřál brzké uzdravení a poděkoval policistům, hasičům a záchranářům.

„Nenechte se, nenechme se zastrašit,“ uvedl dále německý kancléř. „Tyto činy mají jediný účel, chtějí naši společnost rozdělit, chtějí nám vzít to nejdůležitější, co máme, totiž naši otevřenost a naši svobodu,“ dodal. Extremisté typu Abdula B. nemají v německé společnosti podle kancléře co dělat. Dodal, že spolková vláda bude uvažovat o důsledcích, které z hrůzného činu vyvodí. „Je nás více, jsme silnější a ve své zemi držíme pohromadě,“ dodal na závěr Merz.

Dobrindt na tiskové konferenci na místě činu potvrdil, že sobotní útok byl podle všeho islamistickým terorismem.

Prezident Frank-Walter Steinmeier označil čin za „útok na naši otevřenou společnost, na náš způsob soužití“. Předsedkyně největší německé opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová čin označila za „strašlivý islamistický útok“, který „nesmí zůstat bez následků“.

Šéf FDP Wolfgang Kubicki obvinil německou vládu z bezradnosti vůči islamismu. Po útoku během pochodu v Berlíně agentuře AFP řekl: „Budeme po tak hrozných činech dál vést ty samé diskuze, aniž bychom vyvodili potřebné důsledky? To jen dokazuje sotva tolerovatelnou bezmocnost našeho státu.“

Předsedkyně Spolkového sněmu Julia Klöcknerová nařídila stáhnout vlajky na budovách parlamentní komory na půl žerdi. „Kdo útočí na lidi, kteří se zasazují o svobodu, rovná práva a rozmanitost, útočí na základy našeho demokratického společenství a pošlapává lidskou důstojnost,“ uvedla Klöcknerová.

Solidaritu s Německem a komunitou LGBT+ vyjádřili také francouzský prezident Emmanuel Macron či italská premiérka Giorgia Meloniová. „Tváří v tvář nenávisti a násilí bude naší odpovědí vždy jednota, svoboda a ráznost,“ uvedl šéf Elysejského paláce. Meloniová odsoudila „veškeré formy nenávisti a extremismu“. „Stojíme po boku Německa a německého lidu,“ dodala italská premiérka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) útok odsoudil. Ve vyjádření pro ČTK ho označil za zbabělý a odporný teroristický čin. Všechny tyto útoky jsou bohužel důsledkem neřízené migrace a politiky „Wir schaffen das“, kterou Evropská unie dlouhé roky uplatňovala, dodal premiér.

Sobotní útok na akci v Berlíně odsoudili na síti X zástupci opozičních Pirátů, hnutí STAN či lidovců. Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan uvedl, že nenávist nesmí mít v Evropě místo. Podle místopředsedy KDU-ČSL Václava Pláteníka musí mít v Evropě každý možnost svobodně a bezpečně využívat svého práva pokojně se shromažďovat, demonstrovat i pochodovat. Odsoudil útok i veškeré násilí motivované nenávistí.

„Útok na lidi kvůli tomu, kým jsou, je útokem na samotné základy svobodné společnosti,“ uvedl poslanec Karel Dvořák (STAN). Rakušan vyjádřil soustrast rodině oběti a popřál sílu všem, kteří dál stojí za myšlenkou tolerance, rovnoprávnosti a odmítnutí diskriminace.

„Každá taková zpráva bolí. Nenávist plodí jen smutek a zkázu. Myslím na všechny, které tato tragická událost zasáhla. Doufám, že podobných zpráv bude v budoucnu čím dál méně,“ napsal poslanec Pirátů Samuel Volpe.

Pirátská poslankyně Michaela Moricová zdůraznila potřebu akcí, jako je pochod hrdosti. „Jeden mrtvý, další zranění. A pak se vždycky najde někdo, kdo se ptá, proč ještě Pride potřebujeme, proč furt otravujeme. Právě proto. Protože dokud se lidé stávají terčem násilí kvůli tomu, kým jsou, svoboda a bezpečí nejsou samozřejmostí,“ uvedla.

Oblast Tiergartenu byla dějištěm závažných násilných incidentů už v minulosti. V únoru 2025, dva dny před parlamentními volbami, pobodal mladík ze Sýrie u nedalekého památníku holokaustu španělského turistu. Motiv jeho činu byl antisemitský. Na jihozápadním okraji parku pak v prosinci 2016 tuniský útočník zabil 12 lidí, když s nákladním vozem najel do návštěvníků na vánočních trzích. Mezi oběťmi teroristického útoku tehdy byla i jedna Češka.

Článek průběžně aktualizujeme v plném rozsahu.