Článek
Izraelská policie nevpustila latinského patriarchu Jeruzaléma do chrámu Božího hrobu. Zabránila mu tak oslavit Květnou neděli na místě, kde byl podle křesťanských tradic ukřižován Ježíš. Policisté krok odůvodňují bezpečnostními opatřeními, která v zemi platí v souvislosti s pokračující válkou na Blízkém východě.
„Poprvé za několik století bylo hlavám církve zabráněno slavit mši na Květnou neděli v chrámu Božího hrobu,“ uvedl patriarchát v prohlášení. Dále specifikoval, že kardinála Pierbattistu Pizzaballu a mnicha Francesa Ielpa zastavila policie těsně před vstupem na posvátné místo.
Izraelská policie uvedla, že všechna svatá místa ve Starém městě v Jeruzalémě od začátku března, kdy vypukla americko-izraelská válka proti Íránu, uzavřela. Zákaz vstupu se podle ní týká zejména míst bez protileteckých krytů.
Policie dále upřesnila, že pro období Květné neděle žádal patriarchát o výjimku. I tu však zamítla.
„Staré město a svatá místa tvoří komplexní oblast, do které nemohou vjet velká záchranná a hasičská vozidla. To výrazně omezuje možnosti zásahu a představuje reálné riziko pro lidské životy v případě incidentů s velkým počtem zraněných,“ uvedla policie.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí a premiéra Benjamina Netanjahua se k situaci zatím nevyjádřili. Prezident Jicchak Herzog však na síti X napsal, že s kardinálem Pizzabalou vedl telefonický hovor. V něm vyjádřil lítost, že ho policie do chrámu Božího hrobu nevpustila, a uvedl, že důvodem bezpečnostních opatření byla hrozba íránského útoku.
„Kardinála jsem ujistil, že závazek Státu Izrael k náboženské svobodě pro všechna vyznání a k zachování současného stavu na svatých místech v Jeruzalémě trvá,“ podotkl Herzog.
Vatikán na žádost o komentář nereagoval.
Omezení postihují všechny věřící
Květná neděle je začátkem Svatého týdne, jednoho z nejdůležitějších období v křesťanském kalendáři, které vrcholí Velikonocemi. Touto dobou bývá jeruzalémské Staré město plné, letos to však okolnosti neumožňují.
Kvůli policejním omezením nemohou křesťané, muslimové ani židé slavit Velikonoce, ramadán ani pesach jako obvykle. Jeruzalémská mešita Al-Aksá byla během ramadánu téměř prázdná a s blížícím se pesachem ve středu přišla k židovské Západní zdi jen hrstka věřících.
Italská premiérka Giorgia Meloniová postup policie kritizovala a ve svém prohlášení uvedla, že odepření vstupu náboženským činitelům „představuje urážku nejen věřících, ale každé komunity, která uznává náboženskou svobodu“. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zase na sociálních sítích napsal, že kvůli tomuto incidentu si předvolá izraelského velvyslance.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozhodnutí „přispívá ke znepokojivému nárůstu porušování statusu svatých míst v Jeruzalémě“. Postup tamní policie odsoudil.
Omezení platí jen pro někoho
Obyvatelé Starého města a náboženští představitelé popsali, že policie omezení bohoslužeb neuplatňuje vždy důsledně. Podle nich měli muslimští kazatelé během ramadánu a svátku přerušení půstu přístup do mešity Al-Aksá. Před židovským svátkem pesach zase mohli úklidoví pracovníci odstranit modlitební vzkazy ze Zdi nářků.
Omezení Izrael na některých místech nevymáhal ani v neděli, kdy byli františkánští mniši a věřící vpuštěni do další svatyně ve Starém městě, kousek od Božího hrobu, aby oslavili Květnou neděli. Fotografie agentury Reuters zachytila asi tucet lidí, kteří skláněli hlavy v modlitbě a nesli palmové ratolesti.
Mluvčí latinského patriarchátu Jeruzaléma Farid Jubran prohlásil, že policie od něj dostala informaci o mši, kterou uspořádá organizace soukromě a za zavřenými dveřmi. „Ale i přesto trvala na tom, že bude postupovat tímto způsobem,“ dodal.
