Článek
Izraelsko-americká operace proti Íránu trvá bezmála čtyři týdny. Během té doby Izraelské obranné síly (IDF) zlikvidovaly bezpočet íránských politiků, důstojníků i příslušníků vládních milic.
Armádě při tom pomáhá jak „klasická“ špionáž přímo na místě, tak nové možnosti, které nabízí umělá inteligence (AI).
V íránském bezpečnostním aparátu mají Izraelci síť informátorů, která jim předává zprávy o identitě a pohybu klíčových osob.
Minulý týden například raketa zasáhla místo, kde se ukrýval nejvyšší velitel režimních ozbrojených milic, takzvaných basídžů. Izraelská média následně s odvoláním na armádní zdroje uvedla, že velení operace dostalo tip od íránského občana, který se ukázal být přesným. Ve středu Izraelci oznámili likvidaci velitele námořnictva Islámských revolučních gard (elitní složky ozbrojených sil) Alírezu Tangsírího s jeho asisenty a poradci. Sešli se na poradě v místě, které se jim nepodařilo utajit.
Další taktikou je telefonování na mobily důstojníků Islámských revolučních gard, hlavní ozbrojené opory režimu. Když volající hovor přijme, ozve se jménem izraelských ozbrojených sil člověk hovořící persky. Dotyčnému hrozí, že znají každý jeho pohyb, a pokud nesloží zbraň, zlikvidují ho.
Hned první den války se Izraelci dostali k informaci o schůzce velké části íránského vedení v sídle nejvyššího vůdce Alího Chameneího, a to prostřednictvím dopravních kamer v ulicích Teheránu, na které se napojili.
Smrt nejvyššího vůdce
Nové možnosti pak Izraelcům nabízí již zmíněná AI. Už při válce proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy ostatně IDF používaly dvě takové technologie.
Systém Lavender rychle analyzuje a vyhodnocuje tváře nepřátelských bojovníků. Systém nazvaný Habsora pak detekuje nepřátelské objekty, velitelská centra, sklady zbraní a munice.
Podrobnosti samozřejmě nejsou k dispozici, stejně jako data o přesnosti, s níž AI cíle vyhodnocuje. Ví se jen to, že tak samozřejmě činí velmi rychle. Výrazně rychleji, než by to dělal lidský analytik.
Izraelské drony
Izraelci používají ke sledování a monitorování drony, které vyrábí firma AeroSentinel a jsou velmi tiché. K útokům na cíle pak nasazují bezpilotní stroje Hermes 900 od firmy Elbit Systems. Té, kvůli jejíž údajné spolupráci s českou společností LPP Holding zaútočili minulý týden žháři na halu v Pardubicích. Nutno poznamenat, že tuzemská firma vazby na Elbit Systems už dříve odmítla - spolupráce na výrobě dronů, zamýšlená před dvěma lety, podle ní nikdy nezačala.
„Systémy rozpoznávání obrazu v poslední době velmi pokročily a úkol ztotožnit známý cíl zvládají už dobře,“ říká k tomu pro Seznam Zprávy programátor Dušan Janovský, který se vývoji a využívání umělé inteligence věnuje.
„Jakýkoli rozpoznávací systém bude vždy dělat chyby, takže spíš, než jestli je něco možné, je lepší se ptát, s jakou mírou chyb se to daří a jaký je akceptovaný poměr různých druhů chyb,“ pokračuje.
„Snazší je provádět rozpoznávání na velkém serveru s velkou databází známých tváří, ale základní detekci tváře pomocí konvolučních neuronových sítí zvládají už i současné mobilní telefony v offline režimu. Není tedy důvod, aby to nezvládl autonomní dron,“ poznamenává.
Podle Janovského záleží především na nastavení systému. „Jako nepřítele může vyhodnotit člověka, který jím není, a také naopak. Dá se udělat automat velmi váhající, bojící se zastřelit špatného člověka. Nebo se dá naopak udělat automat zbrklý, který střílí po všem. Nebo něco mezi. Toto základní nastavení musí být určené designérem systému, tedy člověkem,“ naznačuje možnosti moderních technologií.
Otázka, nakolik je využívání AI ve válce etické, hrála roli ve sporu mezi americkou vládou a firmou Anthropic právě v době, kdy začal útok na Írán.
Firma nedala souhlas s používáním svých technologií v autonomních zbraňových systémech. Ministr obrany Pete Hegseth následně Anthropic začátkem března označil za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a jeho produkty se nesmějí objevovat v zakázkách pro Pentagon.
Janovský se domnívá, že AI zatím nedokáže určit identitu člověka, kterého předtím neviděla. „Dá se spekulovat, jestli by to třeba nešlo z barvy pleti a podobných signálů, které jsme si ve slušné společnosti už z velmi dobrých důvodů zakázali brát v úvahu. To už si spíš dokážu představit klasifikaci podle uniformy nebo vozidla. Ale je to hlavně otázka kvality datové báze, tedy do jaké míry má rozpoznávací systém informace o jednotlivých lidech, které bude kategorizovat,“ uzavírá český expert.
