Článek
Korejská policie ve středu zasáhla v sídle společnosti Starbucks Korea ve čtvrti Gangnam na jihu Soulu, uvedl tamní The Korea Herald. Stalo se tak zhruba dva měsíce poté, co zahájila vyšetřování za základě stížností veřejnosti na marketingovou kampaň řetězce. Kontroverzní reklama na velký kelímek se sloganem „Tank Day“ vzbudila mezi zákazníky negativní ohlas a bojkoty nákupů v kavárenském řetězci.
Firma v souvislosti s akcí prohlásila 18. květen za „Den tanků“. Tento den je přitom výročím demokratického povstání ve městě Kwangdžu z roku 1980. To bylo brutálně potlačeno armádou a zemřely při něm stovky lidí.
Společnost se na základě reakcí veřejnosti v červnu rozhodla uzavřít všech svých 2000 poboček, aby mohla proškolit své zaměstnance o historii země a sociální citlivosti.
Středeční zásah se zakládal na podezření ze spáchání trestného činu urážky. Vyšetřovatelé požadovali mobilní telefony, záznamy z interní korespondence a dokumenty o plánování akcí společnosti. Policie hodlá důkazy vyhodnotit, aby zjistila míru zapojení jednotlivých zaměstnanců a rovněž zda šlo o záměrnou kampaň.
Skupina Shinsegae, většinový vlastník a provozovatel Starbucks Korea, propustila tehdejšího generálního ředitele společnosti, Son Jeong-hyuna, a dalšího vedoucího pracovníka hned v den, kdy se kauza dostala na veřejnost. Předseda představenstva Chung Yong-jin se veřejně omluvil a skupina zahájila interní vyšetřování této události.
Interní audit byl ale limitovaný. Tři z pěti zaměstnanců, kteří byli zapojení do plánování propagační kampaně, údajně odmítli odevzdat své mobilní telefony. Záznamy o interní komunikaci společnosti ohledně počáteční fáze plánování akce se navíc nepodařilo obnovit, protože uplynula stanovená lhůta pro uchovávání dat.
Policie původně žádala o vydání příkazu k prohlídce 8. června s tím, že k objasnění toho, jak byla tato propagační akce naplánována, jsou nezbytné donucovací vyšetřovací prostředky. Úřady však žádost vrátily, protože podle nich společnost Starbucks Korea při vyšetřování spolupracuje. Také uvedly, že by se nejprve mělo přistoupit k dobrovolným vyšetřovacím opatřením.
Policie a státní zastupitelství se údajně rovněž přely o to, jaká obvinění vznést. Policisté původně požádali o vydání zatykače na základě podezření z porušení Zvláštního zákona o demokratizačním hnutí z 18. května, což je jihokorejský právní předpis, který má za cíl vyšetřit potlačení povstání v Kwangdžu, potrestat jeho viníky a rehabilitovat oběti, dále pro podezření z urážky a pomluvy. Podle zastupitelství se však mohlo v případu uplatnit pouze obvinění pro trestný čin z urážky. Ten se vztahuje na veřejné urážky, které poškozují pověst poškozeného.
V souvislosti s tímto vyšetřováním se objevila obvinění z politického nátlaku, přičemž prezident Lee Jae Myung propagační kampaň společnosti dvakrát veřejně kritizoval, mimo jiné i na zasedání vlády. Na tyto výroky navázaly kroky vládních orgánů a místních úřadů, které vedly k vyloučení produktů Starbucks z oficiálních akcí.
Vyšetřovatelé dosud vyslechli představitele společnosti, včetně vedoucího auditu konglomerátu Shinsegae, ohledně toho, jak byla tato propagační akce naplánována, zda se na ní podíleli členové vrcholového vedení a jak byla kampaň nahlášena předsedovi představenstva skupiny Chung Yong-jinovi.
