Přestanete zabíjet civilisty? Čtyři momenty schůzky Trumpa s Putinem

Aljašské jednání mezi hlavami států Ruska a USA skončilo bez dohody, ale nezdá se, že by jeho výsledek byl neutrální. Z toho, co zaznělo přímo na základně u města Anchorage, totiž docela jasně vychází jako spokojenější Vladimir Putin.

Ten na tiskové konferenci po jednání zopakoval svůj maximalistický požadavek řešení „základních příčin války“, mezi které ale podle svých dřívějších vyjádření řadí i existenci Ukrajiny jako suverénního státu. Donald Trump se přitom, alespoň prozatím, neohradil a jeho dřívější ultimátum se sekundárními sankcemi vyprchává do ztracena.

Zhruba takový je nejdůležitější závěr ze summitu.

Kromě toho ale setkání přineslo ještě několik zajímavých momentů a detailů. Některé jsou jen pozoruhodné, jiné mohou i leccos vypovídat o celkové dynamice jednání.

Určitě mezi ně patří už samotné první přivítání obou prezidentů, které bylo ze strany Trumpa velmi vstřícné.

Pozornost komentátorů upoutalo už rozvinutí červeného koberce pro Putina před jeho letadlem americkými vojáky. I když nešlo o nic vysloveně překvapivého, podtrhlo to symboliku skutečnosti, že USA hostí muže obviněného z válečného zločinu, který stojí v čele státu vedoucího mezistátní agresi.

Tuto fotku si dá Putin na tapetu mobilu, napsala šéfredaktora ukrajinského média The Kyiv Independent Olga Rudenko:

Ve stejném duchu se odehrálo i první setkání tváří v tvář.

Trump sešel z letadla jako první, na Putina počkal a mezitím mu tleskal. První potřesení rukou doprovázely úsměvy.

Uvítání vyvrcholilo pozváním Putina Trumpem do opancéřované americké prezidentské limuzíny. Podobné společné cesty státníků v jednom voze přitom nejsou úplně obvyklé.

Kromě toho byly k vidění i nejméně dva asertivnější momenty ze strany Trumpa. Jednoznačně jím bylo gesto v podobě přeletu strategického bombardéru B2 za doprovodu stíhaček, které lze vnímat jako demonstraci síly. Akt byl perfektně načasovaný, takže letouny přeletěly Putinovi jen s malou nadsázkou přímo nad hlavou a z jeho řeči těla se zdálo, že si gesto na okamžik minimálně získalo jeho plnou pozornost.

Dalším podobným momentem je Trumpovo tradiční „škubnutí rukou“. Při prvním pozdravení se si ho sice americký prezident odpustil, ale napodruhé už si ho lze všimnout. Přehnané lomcování rukou ale nebylo tak výrazné jako v některých jiných případech z minulosti.

Celkově tedy Trump Putina přivítal vřele. Obzvlášť když to srovnáme s výbušným jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě letos v únoru.

Nevýznamným, ale „pikantním“ momentem byl dotaz novinářky ve znění: „Prezidente Putine, přestanete zabíjet civilisty?“

Putin na otázku neodpověděl a zareagoval gestem naznačujícím, že otázce nerozuměl, protože nebyla slyšet. Podobná scéna se opakovala ještě jednou po jednání, kde Putin i něco odpověděl, ale ze záběrů se nedá poznat, co přesně řekl.

Dotaz byl pro Putina připomínkou, že je na půdě státu, kde se na rozdíl od ruských poměrů novinářky a novináři mohou ptát i na nepříjemné otázky. Na druhou stranu to ale platilo jen velmi omezeně, protože na otázky v programu oficiálně vyhrazený prostor nebyl a novinářka tak musela všechny překřičet.

Za zmínku stojí i rozložení rétorického prostoru tiskové konference po jednání. Putin, byť byl v USA hostem, mluvil jako první a déle.

Podiv nad tím vyjádřila například zpravodajka konzervativní - a Trumpovi nakloněné - televize Fox News v Bílém domě Jacqui Heinrichová. Ta v živém vysílání podle britského The Guardian poznamenala, že se průběh velmi lišil od toho, co novinářům sdělili představitelé Trumpovy administrativy. Zmínila, že pokud by jednání proběhla dobře, měla se konat tisková konference obou politiků, a to s možností se jich zeptat. Pokud by tomu bylo jinak, předstoupil by před novináře jen americký prezident.

„Ani jedna z těchto věcí se nestala,“ upozornila. „A co mě, jako někoho, kdo se zúčastnil mnoha takových tiskových konferencí, opravdu ohromilo, bylo několik velmi neobvyklých věcí. Putin vyšel a promluvil k tisku jako první. Jsme tady na půdě USA,“ řekla. Ruský prezident rovněž mluvil výrazně déle - asi osm a půl minuty. Donald Trump naproti tomu hovořil zhruba tři a půl minuty.

Dalším zajímavým detailem, který může napovídat, s jakou strategií Putin do USA přiletěl, je jeho poznámka vůči exprezidentovi Joeu Bidenovi. Putin totiž před novináři řekl, že by v roce 2022 na Ukrajinu nezaútočil, kdyby v Bílém domě seděl místo Bidena Trump.

Putin tím podpořil jeden z nejsilnějších Trumpových narativů o válce na Ukrajině, který americký prezident často opakuje. Trump zase směrem k Putinovi na oplátku mimo jiné řekl, že s ním měl vždy „fantastický vztah“.