Článek
Fronty u ruských čerpacích stanic jsou čím dál delší. Videa na sociálních sítích ukazují řidiče čekající hodiny na benzin, případně rozhořčeně komentující prázdné pumpy a rostoucí ceny. Některé regiony dokonce zavedly na pohonné hmoty přídělový systém.
Mezi lidmi zároveň roste nejistota, jak se bude současná krize vyvíjet. Bezprecedentní situaci v zemi, která patří mezi největší světové producenty ropy, způsobují stále častější a přesnější ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu.
Takové obrazy přitom byly v zemi viditelné naposledy při nástupu ruského prezidenta Vladimira Putina k moci v roce 2000. Pro běžné Rusy jde o jednu z doposud nejhlasitějších připomínek probíhající války, jejíž dopady se Kreml snaží maskovat.
Nejsou to ale jen benzinky, kde se nepříznivá situace zrcadlí. Například v Zabajkalsku, oblasti u čínských hranic, se zastavil odvoz odpadu, protože popelářská auta mají prázdné nádrže. Na Sibiři pak místní mluví o tom, že musí sami hasit lesní požáry, jelikož hasiči nemají pro svá vozidla benzin.
Kvůli nedostatku pohonných hmot a frontám na čerpacích stanicích začaly ruské kamionové společnosti zákazníky varovat před zvýšením cen nejméně o 10 procent, informoval deník Kommersant.
Ukrajinské údery
Moskevská rafinerie, která se v červnu dvakrát stala terčem dronových útoků, nebude schopna v nejbližší době obnovit provoz. Mimo provoz nejspíš zůstane až do roku 2027. Agentuře Reuters to potvrdily dva zdroje obeznámené s plány podniku.
Nepříznivou situaci už pociťuje i Petrohrad, kde se řetězce obchodů připravují na zpoždění dodávek zboží, a to právě kvůli nedostatku paliv. Podle nezávislého serveru Meduza už v zemi není region, který by krize nezasáhla.
Zdaleka nejnaléhavější je ale situace na Ruskem anektovaném Krymu, kde úřady minulý týden vyhlásily stav nouze poté, co opakované ukrajinské útoky narušily logistické trasy a ropnou infrastrukturu.
Potíže překvapivě připustil i sám Putin. Poznamenal, že „problémy přetrvávají jak pro motoristy, tak pro firmy“ a „na čerpacích stanicích jsou stále fronty a najít správný druh benzinu není vždy snadné“. Trval ale na tom, že jde pouze o dočasnou a řešitelnou situaci.
Kreml rovněž v úterý potvrdil, že vláda jedná s dalšími zeměmi o nákupu benzinu, jelikož se snaží stabilizovat svůj domácí trh. „Aktivně probíhají diskuze,“ řekl novinářům během denního brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Odmítl ale jmenovat konkrétní země zapojené do rozhovorů.
Fronta u čerpací stanice v Rostově na Donu.
Zdlouhavé opravy
Ukrajina podle agentury AP podnikla od konce března více než 50 útoků na ropné rafinerie, sklady, terminály a další ropnou infrastrukturu v Rusku a na Krymu.
Údery přitom nezřídka míří na stejná zařízení, například rafinerie v černomořském městě Tuapse byla během necelých dvou týdnů zasažena čtyřikrát.
Množství ropy, které Rusko v červnu zpracovalo na pohonné hmoty, se v důsledku toho meziročně snížilo o čtvrtinu. To je podle analytika ropných trhů Garyho Peache nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí. „Výpadky jsou mimořádné,“ řekl pro AP.
Oprava válkou poškozených rafinerií je přitom složitá. Ukrajinské útoky poškodily zařízení, které se často dodává ze zahraničí, což opravy činí časově náročnými a nákladnými, protože se hledají alternativní řešení nebo náhrady obcházením sankcí.
Údery ukrajinských dronů přitom pokračují a zasahují i Moskevskou oblast, kde se Putin snaží nejvíce dbát na obraz vzdálené války. Scény z předminulého týdne, kdy se nad metropolí vznášel černý kouř, tuto iluzi kazí.
Nespokojenost s ekonomickou situací
Dopady války jsou stále citelnější i co se týče ekonomické stránky, jak ukázal nedávný průzkum společnosti Gallup. Šedesát procent respondentů se domnívá, že se ekonomická situace v jejich městě nebo regionu zhoršuje.
Jedná se o nejvyšší číslo za posledních 20 let (společnost provádí podobný průzkum od roku 2006). Předchozí maxima byla zaznamenána v letech 2020 (45 procent) a 2021 (50 procent) během pandemie koronaviru.
Mezi lidmi navíc roste frustrace z toho, že režim ohledně aktuální krize mlží. „Rozpor mezi tím, co Rusové nyní stále více vidí na vlastní oči, a tím, co jim říkaly úřady, je pro Kreml problémem,“ poznamenala pro deník The New York Times Taťjana Stanovaja, vedoucí pracovnice Carnegieho centra Rusko-Eurasie.
Zároveň ale upozornila, že samotná palivová krize režim pravděpodobně neohrozí.
„Pokud budou útoky pokračovat, Kreml se je nakonec pravděpodobně pokusí využít k rozdmýchání protizápadních a protiukrajinských nálad a k poskytnutí důvodu Putinovi k ospravedlnění eskalace,“ nastínila.
