Článek
Na 20 finských poslanců minulý týden nahlásilo záhadné vloupání do svých domů, přičemž jeden politik našel ve své toaletě zanechané výkaly, informuje deník Telegraph.
Podle poslance Bena Zyskowicze z vládní Národní koaliční strany jde o součást ruského spiknutí s cílem zastrašit finské zákonodárce. „Je to způsob, jakým ruská tajná služba dává najevo, že lidé jsou sledováni, a jakým se snaží vyvolat zmatek nebo obavy,“ uvedl.
Ruská praxe vnikání do domů zájmových osob je již dávno známou technikou tamních zpravodajských služeb. Agenti často přesouvali osobní věci, otevírali okna a spouštěli alarmy, aby demoralizovali a zastrašili své cíle.
O ruských operativcích je také známo, že močí nebo kálí na toaletách diplomatů a novinářů, aby ukázali, že jsou schopni vniknout do jejich domovů.
Asi nejznámějším příkladem této praxe je případ z roku 2023, kdy deník Wall Street Journal informoval o tom, jak se agent ruské bezpečnostní služby vyprázdnil do kufru vysokého amerického úředníka, který byl v Rusku na návštěvě.
Taktika ověřená časem
Tato strategie zastrašování ale není pro Rusy žádnou novinkou. V období studené války v 60. letech vyvinula KGB tzv. „operační psychologii“, kdy se inspirovali německými agenty Stasi (Ministerstva státní bezpečnosti – pozn. red.). Ti se zaměřovali právě na domovy disidentů a snažili se v nich vyvolat dojem, že se zbláznili.
Agenti tak sundávali ze stěn obrázky nebo vyměňovali jeden druh čaje za jiný, přičemž si jejich cíle většinou vůbec neuvědomovaly, že za těmito zásahy stojí právě Stasi. Některé oběti pak v důsledku těchto zásahů utrpěly nervové zhroucení a v některých případech spáchaly i sebevraždu.
Nejnovější vlna incidentů představuje první případ, kdy byla tato taktika použita ve Finsku, které Rusko naštvalo tím, že po jeho invazi na Ukrajinu vstoupilo do NATO.
Předseda finského parlamentu Jussi Halla-aho uvedl, že zahajuje vyšetřování této „významné“ série vloupání. Dodal, že v bytech politiků byly zanechány stopy naznačující, že tam někdo byl, ačkoli nebyly nalezeny žádné známky násilného vniknutí a nic nebylo odcizeno ani poškozeno.
„Nemohu se přesně vyjádřit k počtu podezřelých případů, o nichž víme, ale v každém případě se jedná o značný počet,“ řekl a dodal, že k incidentům došlo v loňském roce.
Šest měsíců před finskými parlamentními volbami jsou úřady v nejvyšší pohotovosti kvůli možným sabotážím či vlivovým kampaním ze strany Kremlu, neboť napětí podél dlouhé hranice země s Ruskem zůstává vysoké.
