Ruské rafinerie hoří jedna za druhou. Protivzdušná obrana nestíhá reagovat

Roje ukrajinských dronů každou noc útočí na důležitou infrastrukturu v Rusku. Nejen u hranice, ale také hluboko v ruském území.

V neděli hořela ropná rafinerie Kiriši u Petrohradu, v pátek zásobníky společnosti Lukoil ve Smolensku a zároveň přístav Primorsk v Baltském moři, který slouží jako překladiště ropy.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce požáry v rafineriích, ropných terminálech a skladištích ropy označil za „nejefektivnější sankce“ proti Rusku.

Údery jsou tak časté, že agresor, jemuž se Ukrajina už přes tři roky brání, začíná mít problémy s benzinem. V některých částech země je na příděl, jelikož ukrajinské útoky snížily kapacity na zpracování ropy.

Ukrajinský vojenský analytik a člen skupiny Informační odpor Oleksandr Kovalenko v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že nejen Ukrajinci, ale také Rusové začínají pociťovat nedostatek systémů protivzdušné obrany.

Před zásahem novými ukrajinskými raketami Flamingo podle něj ani neochránili svoji základnu na Krymu.

Zprávy o útocích na rafinerie a zásobníky se objevují denně. Našla Ukrajina zbraň a taktiku, na kterou nepřítel prostě neumí odpovědět?

Tato strategie se začala rodit už v roce 2023, ale až teď máme dost prostředků na rozsáhlé dronové údery. Rusům také dříve fungovala protivzdušná obrana, ale to se mění. Jejich zásoby systémů protivzdušné obrany a techniky, likvidující drony, se ztenčují. I díky tomu, že naše údery míří také na místa, kde mají tyto obranné systémy - na radary, stanoviště raket.

Výsledky se dostavují. V Rusku jsou výpadky v zásobování benzinem, omezuje se jeho export a především začíná mít problémy s dodávkami paliva ruská armáda. To je náš hlavní cíl. Vytvořit v Rusku takzvaný benzinový hlad a nedostatkem paliva co nejvíce paralyzovat ruské ozbrojené síly.

Bavíme se hlavně o dronech, ale nasadila už Ukrajina novou střelu s plochou dráhou letu vlastní výroby Flamingo?

V zásadě víme, že tři tyto rakety dopadly na ruskou základnu v Armjansku na okupovaném Krymu. Snímky ukázaly, že je značně poškozená, stejně jako některá plavidla v tomto přístavu. Takže zasáhly cíle.

Podstatná je také informace, že na Krymu mají Rusové koncentrované velké zásoby systému protivzdušné obrany. Větší koncentrace je už pouze v Moskevské oblasti, v okolí hlavního města.

Neustále se diskutuje o tom, zda Německo dodá Ukrajině střely Taurus s doletem přes 500 kilometrů a schopné prorazit i zpevněné železobetonové konstrukce. Znamenalo by to ještě v této fázi pro Ukrajinu výraznou pomoc?

Rakety Taurus bychom stále potřebovali, protože pro úspěšné zásahy ruských cílů jsou nutné kombinované údery. To znamená pálit ze země, ale také z letounů. Rusové při útocích také kombinují různé rakety odpalované z různých míst různými způsoby - rakety Ch-101 nebo Kalibr z letadel, nadzvukové střely odpalované z moře. Máme nyní sice vlastní Flamingo, ale Taurus by pořád výrazně zvýšil účinnost úderů.

V minulosti měla ukrajinská armáda problémy se zásobami dělostřeleckých granátů. Jaká je situace nyní?

S granáty je to u nás vždy těžké, protože Rusové jich mají daleko více. Teď na tom nejsme tak kriticky jako loni na začátku roku, kdy na některých úsecích skutečně docházely a nebylo čím střílet.

Potřebujeme především kazetovou munici. Vyrábět jí víc, protože má potenciál zasáhnout větší prostor. Rusové se pokoušejí o průniky se skupinami vojáků a mají jich dost, mají stále velkou takzvanou živou sílu. Větší než my. A musíme je o tuto živou sílu připravovat. To je klíčové, likvidovat tyto skupiny.

Doba, kdy se okupanti přesouvali v dlouhých kolonách těžké techniky včetně tanků, je pryč. Teď musíme neutralizovat skupiny, které se pokoušejí pronikat naší obranou.

Budou Rusové ma podzim a v zimě pokračovat ve stejné taktice, i když postupují minimálně?

Přeskupují se. Soustřeďují více svých jednotek do Doněcké oblasti, naopak ze severu ze Sumské oblasti přesouvají námořní pěchotu. Takže ano, připravují se na boj na podzim a v zimě. Všechno směřuje k tomu, že se pokusí zatlačit na severu Doněcké oblasti. Na Pokrovsk, Novopavlovsk, Kosťantynivku.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj prohlásil, že během první půlky září ukrajinská armáda dobyla v Doněcké oblasti zpět více území, než ztratila v srpnu. Je to pravda?

Podařilo se odvrátit ruský výpad ve směru na Dobropillju. Postoupili tam, protože jsme neměli v místech dostatečnou obranu. Ale tento úspěch se proměnil v past. Podařilo se nám je odříznout, momentálně jsou v obklíčení ti Rusové, kteří ve směru Dobropillje pronikli.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně na jednání s Donaldem Trumpem jako podmínku k ukončení války žádal, aby se Ukrajina vzdala celé Doněcké oblasti a stáhla z ní armádu. Je to pro ukrajinské vedení za nějakých okolností přijatelné?

Samozřejmě, že není. V žádném případě se tohoto území nevzdáme. Rusové se snaží Doněckou oblast získat už jedenáct let, od roku 2014. V posledních dnech je ale naopak z některých míst vytlačujeme. Nejde o protiofenzivu, ale o protiútoky v některých směrech.

Okupanty stojí každý postup velké množství lidí a techniky, což je pro nás důležité. Jich je více, mají více zdrojů, mají vzdušnou podporou, ale my je můžeme postupně vyčerpávat, a to děláme.

Nevzdáme se zbytku Doněcké oblasti, můžeme ho bránit ještě roky. Z vojenského hlediska by to bylo naprosto iracionální, když už nehovořím o morálním aspektu takového kroku.