Článek
Ukrajinské drony v pondělí zasáhly hlavní čerpací stanici Kalejkino, klíčový uzel ropovodu Družba pro přepravu ropy ze západní Sibiře do východní Evropy a hlavních ruských přístavů.
Rozsah škod zatím není jasný, ale v závažnějším případě by mohl požár narušit ruský vývoz ropy, včetně objemů a kvality.
Agentura Reuters v té souvislosti v úterý večer informovala, že po útoku poklesl příjem ropy do sítě ruského ropovodného monopolu Transněfť přibližně o čtvrt milionu barelů.
Dostupné zprávy hovoří o tom, že se vznítily dva skladovací tanky, každý s objemem 50 tisíc metrických tun. Masivní kouř se táhl asi 170 kilometrů daleko k městu Něftěkamsk, uvedl telegramový účet Exilenova+.
Podle ruských úřadů „infrastruktura Almeťjevského regionu funguje normálně“, zahraniční média nicméně uvádějí, že se plameny nepodařilo uhasit ani druhý den. Ta místní pak napsala, že šlo o třetí takový útok na oblast za poslední čtyři dny.
„Ukrajinské ozbrojené síly dříve nikdy neprojevily takovou aktivitu vůči Tatarstánu,“ tvrdí například regionální Business Online.
Pokuta za fotky a videa
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v pondělí „zachytilo“ celkem 152 ukrajinských dronů, z toho tři nad Republikou Tatarstán. Kvůli obavám z bezpečnosti bylo více než osm hodin uzavřeno letiště v Kazani a Nižněkamsku.
Kvůli dronům byla v oblasti pozastavena veřejná doprava, úřady evakuovaly děti z rizikových zón a vydaly doporučení pro obyvatele zdržovat se v krytech a na bezpečných místech.
Vedoucí okresu Guzel Chabutdinovová také varovala před tresty za zveřejňování fotografií a videí z dronů.
„Připomínám, že natáčení a zveřejňování fotografií a videí systémů protivzdušné obrany v provozu nebo po útocích je přísně zakázáno. Tato data pomáhají nepříteli,“ napsala.
Podle vyhlášky regionální správy Tatarstánu hrozí za porušení zákazu natáčení pokuty ve výši jednoho tisíce až 300 tisíc rublů (od necelých 300 korun po téměř 81 tisíc). Nejvyšší pokuty platí pro právnické osoby.
Více o útocích na rafinerie zde:
Čerpací stanice Kalejkino leží poblíž tatarstánského města Almeťjevsk, více než 1200 kilometrů od hranic mezi Ruskem a Ukrajinou, a má kapacitu přibližně milion barelů denně.
Jde o důležité míchací centrum, kde se ropy různé kvality mísí do exportní směsi zvané Ural se středním obsahem síry a lehké směsi s nízkým obsahem síry zvané Sibiřská lehká.
Údery na citlivá místa
Kampaň dálkových útoků Ukrajinci zintenzivnili loni a úspěšně cílí na dříve prakticky nedostupné objekty ležící hluboko v ruském území. Podle odborníků se tak Kyjev snaží zvýšit ruské ekonomické válečné náklady a vyvolat u Rusů pocit, že se válka bezprostředně dotýká i jich.
„Výstavba a připojení jednoho takového zásobníku k síti znamenají zhruba dva roky práce. Jediný úspěšný útok tak může znamenat, že ropná přečerpávací stanice bude (po odstranění následků) fungovat několik let v omezeném režimu. A to za předpokladu, že nepřijdou další zásahy,“ vysvětluje vojenský analytik Aleksej Kopytko ve svém blogu na ukrajinském serveru Gordon.
Export ropy a ropných produktů, jako je nafta a benzin, je přitom pro Rusko významným příjmem pro financování války. Když stát přijde o exportní příjmy, musí palivo dovážet, dotovat ceny, a roztáčí tak inflační spirálu. Zdraží dopravu, potraviny i výrobu. Zasažená tak není jen armáda, ale i běžné obyvatelstvo. To dělá útoky na energetické cíle strategicky daleko účinnější.
Loni se s příchodem podzimu navíc ukrajinské útoky setkaly s obdobím vrcholné spotřeby, sklizně a dovolených.
Dronové nálety na rafinerie Uchta, Rjazaň, Saratov, Volgograd, Syzraň, Novokujbyševsk, Samara, Slavjansk, Ilskij, Novošachtinskij, Afipskij a několik dalších způsobily problémy až polovině ruských zařízení v zemi, a ruské regiony tak musely řešit uzavírání benzinových stanic, omezování objemu prodávaného benzinu a nárůst cen.
.
