Článek
/Od zvláštní zpravodajky v Moldavsku/
Zima je v Moldavsku chladná, noční teploty klesají pod nulu a topení vyžaduje kvůli stáří budov hodně energie.
Když Moskva loni na začátku roku přerušila dodávky energií, propukla proto v zemi krize. Zatímco ve většině Moldavska nakonec neměla fatální následky, z proruského separatistického Podněstří přicházely horší zprávy: Nedostatek zdrojů si tam vyžádal i několik životů.
Výpadek zároveň ukázal, jak zranitelný byl dosavadní energetický systém Moldavska.
Téměř o dva roky později je situace velmi rozdílná. Moldavsko velkou rychlostí proměnilo své zdroje energií a odřízlo se od dodávek řízených z Moskvy. Malá země na východě Evropy tak nyní nakupuje většinu plynu od rumunského producenta a zbytek od obchodníků na evropském trhu. U elektřiny se ve větší míře spoléhá na dovoz z Rumunska.
„Za rok 2026 jsme více než 60 procent plynu nakoupili od producenta v Rumunsku. Zbytek, tedy zhruba 30 až 40 procent, jsme pořídili od různých obchodníků na evropském trhu. Se žádným ruským subjektem nemáme aktivní smlouvu na dodávky ruského plynu,“ přiblížil moldavský ministr pro energetiku Dorin Junghietu.
Další texty z Moldavska
Moldavsko chce vstoupit do Evropské unie do roku 2030. V zemi jsou stále viditelnější evropské investice, zároveň ale přetrvává ruský vliv a část společnosti se k evropskému směřování staví odmítavě.
Několik desítek let přitom Moldavsko svazovala energetická závislost na Rusku, infrastruktura zděděná ze sovětských dob i napojení na dodávky elektřiny z fakticky odtrženého Podněstří.
Energetika tak nebyla jen otázkou fungování domácností a průmyslu, ale také nástrojem, kterým Moskva mohla na zemi vyvíjet politický tlak. A opakovaně tuto zbraň také používala – už předtím, než se úplně přerušily, Rusko dodávky omezovalo.
Podle Junghietua přitom byla zranitelná pozice Moldavska součástí dobře propracovaného plánu Moskvy. „Takto byl systém navržen už v sovětských dobách: Aby v elektrické síti zůstala určitá páka, pomocí níž bylo možné Moldavsko kontrolovat,“ podotkl.
Moldavský přístup v energetice odráží pozici moldavské vlády, která se po začátku války na Ukrajině jasně vymezila proti Rusku. To je nejvíce vidět v ambicích země stát se co nejrychleji součástí Evropské unie.
Moldavský ministr pro energetiku Dorin Junghietu s mapou, na které lze vidět nové sítě, přes něž do země proudí energie.
Dražší život a rizika spojená s drony
Ani odklon od ruských zdrojů ale neznamená, že se Moldavsko zbavilo energetických rizik. Jeho nová infrastruktura je totiž úzce propojená s Ukrajinou, která se dál brání ruským útokům.
Už v březnu Moldavsko vyhlásilo stav nouze v energetickém sektoru poté, co ruské údery na ukrajinskou energetickou síť odpojily klíčové elektrické vedení spojující Moldavsko s Rumunskem.
Ve stejném měsíci zůstaly tisíce Moldavanů bez vody poté, co ruský úder na vodní elektrárnu Novodnistrovsk vedl ke znečištění Dněstru.
Na konci září pak moldavské úřady oznámily, že zavedou šedesátidenní stav nouze v energetickém a vodohospodářském sektoru kvůli extrémně nízké hladině vody v řece Dněstr a globálním konfliktům, které zvyšují ceny energií.
Přechod k evropské síti znamená také vyšší náklady. Na jedné straně se následky snaží zmírnit Evropská unie, která loni přispěla v rámci energetického balíku ve výši 250 milionů eur. Součástí celé pomoci byly kompenzace vyšších účtů za elektřinu, podpora zranitelných domácností a investice do energetické účinnosti.
I přes evropskou pomoc elektřina Moldavanům výrazně zdražila.
„Život není levný a hodně s tím souvisí i dopady ruské války na Ukrajině. Kromě elektřiny se to dotýká i dalších věcí. Ale já to vnímám jako součást celé věci, nejsme okupováni a to je důležitější,“ komentovala to pro Seznam Zprávy třiadvacetiletá studentka Natalia, která přiznává, že její život je v poslední době výrazně dražší a má občas problémy platit účty.
I proto podle ní všichni nezastávají stejný názor jako ona. „Jsou lidé z chudších oblastí, kterým vláda nevysvětlila úplně dostatečně, proč se věci tolik zdražují a proč to nejde jinak. Chápu, že jsou naštvaní, všeobecně tu životní úroveň jde nahoru jen někde,“ podotýká.
Podpora vlády se pak liší v Kišiněvě a jiných částech země, které jsou ekonomicky slabší, jak se ukázalo u minulých prezidentských i parlamentních voleb.
Zatímco na začátku roku 2022 platily domácnosti za kilowatthodinu asi 1,51 lei, na jaře roku 2026 to bylo okolo 3,56 lei, tedy více než dvojnásobek. Vyplývá to z dat Národní agentury pro regulaci energetiky Moldavské republiky (ANRE).
Je ale nutné upozornit, že ceny během energetické krize výrazně kolísaly a jejich růst nelze přičítat pouze odklonu od ruských zdrojů.
Krize změnila poměry v Podněstří
Energetický odklon od Ruska má ještě jiný rozměr v separatistickém Podněstří. Právě to, že oblast byla nejvíce zasažena krizí řízenou z Moskvy, dalo podle některých expertů moldavské vládě do ruky triumf.
„Lidé v Podněstří strávili dva měsíce v mrazu, bez vytápění ve svých domovech a s elektřinou dostupnou jen pět až osm hodin denně. Byl to okamžik, kdy si začali uvědomovat, jak vlastně dosud přežívali,“ popsala Seznam Zprávám novinářka Irina Țăbăranu z média Zona de Securitate, které pokrývá dění v Podněstří a jeho blízkém okolí.
„Pochopili, že už není možné zůstat v dosavadní šedé zóně. Většina z nich nechce být plně součástí Ruska. Udržovat současný stav pro ně bylo výhodnější, ale kvůli sankcím a problémům s dodávkami plynu si začínají uvědomovat, že to nemusí být možné. Čím dál víc lidí se obrací na moldavské úřady a žádá o dokumenty, sociální podporu nebo léky,“ dodává.
Mapa Moldavska.
Energetická krize přitom nezasáhla jen obyvatele Podněstří, ale také ekonomiku tamního separatistického režimu. Moldavsko od roku 2025 přestalo nakupovat elektřinu vyráběnou v regionu a začalo se více spoléhat na dodávky z Rumunska. Podle Țăbăranu tím Podněstří přišlo o důležitý zdroj příjmů.
