Článek
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na čtvrtek prohlásil americký prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Trump hovořil také o otevření Hormuzského průlivu klíčového pro přepravu ropy, který v odvetě za americko-izraelské útoky blokuje Írán. USA podle Trumpa průliv nepotřebují a o jeho zabezpečení by se měli postarat spojenci.
Seberte odvahu
„Státům, které nemůžou dostat své palivo, z nichž řada se odmítá zapojit do zničení Íránu… seberte opožděně nějakou odvahu, běžte do průlivu a prostě si ho vezměte. Chraňte ho,“ prohlásil americký prezident.
O několik minut později k tomu řekl, že se průliv otevře přirozenou cestou, až skončí boje.
Proč je Hormuzský průliv důležitý pro světovou ekonomiku?
Jde o jeden z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Průlivem proudí přibližně pětina světové spotřeby ropy a ropných produktů, jde zhruba o 20 milionů barelů denně. Zhruba pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem prochází stejnou cestou, hlavně z Kataru.
Více než 80 procent ropy a plynu míří do Asie. Už samotná hrozba blokády obvykle vyvolává růst cen ropy na světových trzích.
Trump už dříve kritizoval zejména evropské spojence jako Británii a Francii, že se do války s Íránem nezapojily. Ve středečním rozhovoru pro britský deník The Telegraph řekl, že kvůli tomu vážně zvažuje odchod USA z NATO. Podle informací listu Financial Times zase hrozil, že přestane dodávat zbraně Ukrajině. V projevu ale o ničem takovém nemluvil.
Velkými odběrateli ropy přepravované přes Hormuzský průliv jsou také Čína, Japonsko a další asijské státy. I je Trump v minulosti zařadil mezi země, které by se podle něj o obnovení plavby přes klíčovou tepnu měly postarat.
„S potěšením mohu říci, že se naše stěžejní cíle blíží splnění… tu práci dokončíme, a dokončíme ji velmi rychle,“ řekl Trump v očekávaném projevu v hlavním vysílacím čase amerických televizí (ve středu ve 21:00 washingtonského času).
„Amerika vítězí. A vítězí více než kdykoli dřív,“ dodal Trump. Znovu připomněl operaci ve Venezuele, při které Spojené státy na začátku ledna dopadly tamního vůdce Nicoláse Madura. Po zásahu podle něj v zemi funguje vláda přátelská vůči USA.
Írán jednat nechce, říkají tajné služby
V Íránu ale zatím nic takového nenastalo. Tamní režim veřejně vysílá do Washingtonu ostré vzkazy. Ve středu například rychle popřel Trumpova slova o tom, že Teherán žádá Američany o příměří.
Ani americké tajné služby údajně nemají zprávy o ochotě íránské vlády vést se Spojenými státy zásadní rozhovory o ukončení války. Těsně před Trumpovým projevem to napsal americký deník The New York Times s odkazem na několik anonymních zdrojů z administrativy.
Podle nich Írán momentálně věří, že je v silné pozici a nemusí ustupovat americkým požadavkům. Teherán má sice podle zdrojů deníku zájem ponechat komunikační kanály s Washingtonem otevřené, ale zároveň nedůvěřuje Trumpovi ani tomu, že chce skutečně vést rozhovory.
V samotném projevu americký prezident o jednáních téměř nemluvil, pouze zmínil, že probíhají.
Podpora Američanů pro válku v době rostoucích cen pohonných hmot klesá a většina by si podle průzkumů přála její ukončení. Trump prohlásil, že se podařilo zdecimovat íránské námořnictvo i protivzdušnou obranu, o konkrétních cílech pro „extrémně tvrdé údery“ v následujících dvou až třech týdnech však nemluvil.
Za klíčový účel války stejně jako dosud označoval zničení íránského jaderného programu, který již podle něho USA s Izraelem ochromily. Podle dostupných informací však Írán stále kontroluje několik stovek kilogramů obohaceného uranu, který může být využit k výrobě jaderné zbraně.
USA a Izrael napadly Írán v poslední únorový den rozsáhlými vzdušnými útoky. Válka se rozrostla v širší regionální konflikt a má dopady na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.
