Článek
Američtí politici jeden za druhým naznačují, že NATO ztrácí důvěryhodnost a smysl, protože evropští spojenci nijak nepodpořili útok na Írán. Naopak Španělsko a Francie uzavřely svůj vzdušný prostor pro americká letadla, která se podílejí na bombardování Íránu.
Itálie odmítla americkým letadlům povolit přistání na Sicílii, což je pro Washington citlivé i vzhledem k tomu, že italská premiérka Giorgia Meloniová dosud patřila k Trumpovým oblíbeným evropským politikům.
Zatímco Američané si pochvalují spolupráci s Izraelem, o Severoatlantické alianci teď hovoří zjevně s despektem a hněvem. „Silně zvažujeme stažení Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jejich válce s Íránem. NATO je papírový tygr, stejně jej vidí i Putin,“ prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro britský deník Telegraph.
„Bylo tomu těžké uvěřit. A netlačil jsem na to. Moc jsem na tom netrval. Prostě si myslím, že by to mělo být samozřejmé,“ řekl k otázce podpory ze strany NATO ve válce s Íránem.
O jejím začátku ale Washington partnery v Alianci dopředu neinformoval. Spojenci si stěžovali, že neměli vliv na rozsah ani zaměření operací.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl televizi Fox News, že Spojené státy po skončení války v Íránu budou muset přehodnotit vztahy s NATO.
„Amerika pouze brání Evropu, kdežto když my potřebujeme pomoc od našich spojenců, odepřou nám práva na využívání základen a odepřou nám i právo na přelety,“ uvedl Rubio, kterým je přitom považován v současné administrativě za stoupence transatlantické spolupráce.
Ministr obrany Pete Hegseth na úterním brífinku před novináři neodpověděl jasně na otázku, zda se Spojené státy stále cítí být vázány článkem 5 Smlouvy o Severoatlantické alianci. V tomto článku se uvádí, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny a všechny členské země přijdou napadené zemi na pomoc.
„Rozhodnutí, jak bude Aliance vypadat po válce s Íránem, je v rukou Donalda Trumpa,“ řekl šéf Pentagonu.
Trumpovi už NATO vadí delší dobu
Trump a další američtí politici z Republikánské strany už dříve dávali najevo, že NATO je výhodné pro Evropu, ale méně pro USA, protože Evropa až příliš počítá s jejich ochranou. Válka s Íránem – soudě podle výroků z posledních dní – tyto názory akceleruje.
Američané si dlouhodobě stěžují, že řada evropských států neplní dohodnuté výdaje na obranu – loni se členské státy dohodly na jejich navýšení na pět procent HDP. Tohoto cíle mají dosáhnout do roku 2035, ale v současnosti ho neplní ani Spojené státy.
Teprve loni se podle odhadu samotné Aliance všech 32 spojenců dostalo na úroveň dvou procent HDP, což je hranice přijatá už v roce 2014. Polsko a Litva už se dostaly na čtyři procenta, dalších pět států překročilo tři procenta.
Trump už letos zpochybnil ochotu spojenců přijít na pomoc, pokud by USA aktivovaly zmíněný článek 5.
Ten byl přitom od založení NATO v roce 1949 aktivován pouze jednou. Požádaly o to Spojené státy po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Evropští spojenci tehdy přišli Američanům na pomoc a zapojili se do války v Afghánistánu.
Co je potřeba k vystoupení z NATO?
Americký prezident sám nemůže o vystoupení z NATO rozhodnout. Podle pravidel Aliance by sice formálně podával žádost o odchod země, který reálně může nastat rok poté. Jeho roli v tomto procesu ale omezuje americké právo. Kongres už v roce 2023 schválil zákon, podle kterého prezident výslovně potřebuje jeho souhlas.
Ke schválení mezinárodních smluv je potřeba dvoutřetinová podpora v Senátu. Tak silná většina by se tam kvůli odporu opozičních zákonodárců z Demokratické strany pravděpodobně nenašla. Velkými zastánci NATO jsou i někteří republikánští politici, například senátor Lindsey Graham.
V praxi ale může nastat ústavní krize.
Prezident má totiž řadu možností, jak může americkou účast v NATO omezit bez souhlasu Kongresu. Může například stáhnout americké vojáky z Evropy.
V současnosti je na kontinentu až 100 tisíc vojáků, například v Itálii, Británii nebo Polsku. Vůbec nejvíc jich zůstává v Německu. Jejich stažení by představovalo nejen bezpečnostní problém, ale také by ekonomicky ochromilo celé regiony okolo amerických základen.
Prezident také není automaticky povinen vyslat americké vojáky do napadeného členského státu NATO. Faktického zrušení pátého článku smlouvy se obávají zejména pobaltské republiky Litva, Lotyšsko a Estonsko: Bez pomoci Aliance by se těžko bránily ruské invazi.
Americká nespokojenost se spojenci z NATO kontrastuje s jejich chválou Izraele, který útočí na Írán v koordinaci se Spojenými státy.
„Neměli takové vojenské partnerství od Aliance s Brity ve druhé světové válce. Ano, například Jihokorejci a Australané nám pomáhali ve Vietnamu. Dánsko pomáhalo v Afghánistánu, a dokonce i Spojené arabské emiráty pomáhaly. Ale my jsme vždy odváděli tu černou práci. V tomto případě si práci s Izraelem opravdu dělíme. Je to padesát na padesát,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Elliott Abrams, bývalý poradce Trumpa i exprezidenta Ronalda Reagana.
