Článek
Slovinci v neděli v referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program označovaný opozicí za autoritářský, čímž zasadili symbolickou porážku nacionalistickému premiérovi Janezi Janšovi. Informovala o tom agentura AFP. Občané sice odmítli rozšíření pravomocí parlamentních vyšetřovacích komisí, vyslovili se ale pro zrušení koncesionářských poplatků. Vzhledem k těsnému výsledku je ale podle agentury APA nejisté, zda ke zrušení opravdu dojde, a to i proto, že toto referendum není právně závazné.
Osmašedesátiletý Janša se vrátil k moci poté, co se bývalému premiérovi Robertu Golobovi nepodařilo sestavit vládu i přes těsné vítězství jeho strany v březnových parlamentních volbách. Janša chce mimo jiné zrušit pracovní místa ve veřejné správě a omezit financování nevládních lidskoprávních organizací, což kritizují jeho oponenti. Vůdce opozice Golob varoval, že dva miliony občanů čelí skutečné zkoušce odolnosti slovinské demokracie, a mluvil také o tendencích k autoritářství.
Sečteno je 99,93 procenta hlasů. V závazném referendu o zákonu, jehož cílem bylo rozšířit pravomoci parlamentních vyšetřovacích komisí, hlasovalo 51,13 procenta voličů proti a 48,87 procenta pro. Kdyby referendum prošlo, osoby předvolané k výpovědi před těmito komisemi by byly povinny se dostavit okamžitě, aniž by mohly předvolání napadnout u soudu před ukončením práce komise. Podle opozice, která kritizovala zavedení „politické policie“, by tak předvolané osoby mohly být donuceny k vyzrazení citlivých informací.
V neděli se konala další tři nezávazná referenda, která všechna byla občany schválena. Jedno z nich se týkalo zrušení koncesionářského poplatku za veřejnoprávní vysílání, kdy pro hlasovalo 50,09 procenta a proti 49,91 procenta občanů. Financování veřejnoprávní televize tak bude od nynějška zajišťovat vláda. Pokud by kabinet nyní skutečně zákonem zrušil poplatky, mohlo by následovat další referendum, podle APA ale s velkou šancí na úspěch pro jejich zastánce.
Druhé bylo o zrušení volebního práva cizinců s trvalým pobytem na komunální úrovni, kdy bylo 55,37 procenta voličů pro a 44,63 procenta proti. Třetí referendum se týkalo povinnosti veřejně prospěšných prací pro příjemce sociálních dávek, s čímž souhlasilo 60,67 procenta lidí a 39,33 procenta se vyslovilo proti.
Ačkoli média a analytici předpovídali nízkou volební účast, hlasovalo 54,31 procenta zapsaných voličů, což je nejvyšší účast, jaká kdy byla u referenda v této zemi zaznamenána. Výsledky referenda jsou ve Slovinsku závazné, pokud se jej zúčastní alespoň 20 procent oprávněných voličů.
Veřejnoprávní stanice RTV Slovenija byla předmětem referend už v letech 2005, 2010 a 2022, kdy se rozhodovalo o způsobu jejího řízení a fungování. Ve Slovinsku činí poplatek za veřejnoprávní vysílání 14,02 eura (342 korun) měsíčně. Podle premiéra by jeho placení mělo být v budoucnu dobrovolné. Není jasné, jak by měl stát pokrýt vzniklý výpadek příjmů. RTV Slovenija loni vykázala příjmy 152,1 milionu eur (3,7 miliardy korun), z toho 109,1 milionu eur (2,6 miliardy korun), tedy přes 70 procent, pocházelo z poplatků.
Slovinsko je podle APA třetí evropskou zemí, které vyhlásilo referendum o zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Na Slovensku a ve Švýcarsku příslušné pokusy neuspěly. Slovensko nakonec rozhlasové a televizní poplatky zrušilo v roce 2023.
Český zákon o financování veřejnoprávních médií, který vláda Andreje Babiše (ANO) schválila v červnu, předpokládá nahrazení koncesionářských poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) příspěvkem ze státního rozpočtu. Pro obě instituce by to znamenalo finanční propad o zhruba 15 procent. Pokud se zákon začne projednávat na podzim, kvůli opozicí avizovaným obstrukcím nelze stihnout jeho účinnost od příštího roku.
