Článek
Slovinci se podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání. Uvádějí to agentury STA a AFP s odkazem na údaje zveřejněné v pondělí ráno volební komisí. Slovinci také odmítli vládní zákon o rozšíření pravomocí parlamentních vyšetřovacích komisí, který opozice označovala za autoritářský.
Po aktualizaci výsledku v 18:00 se převaha zastánců poplatku zmenšila na rozdíl pouhých 546 hlasů. Proti zrušení tak bylo 50,03 procenta voličů. Volební komise k hlasům odevzdaným ve volebních místnostech ve Slovinsku připočítala i hlasy odevzdané poštou. Podle agentury STA by hlasy odevzdané v zahraničí komise měla přičíst ke konečnému výsledku 19. října.
Podle agentury STA se v průběhu noci výsledek referenda o poplatku za média měnil. Zpočátku převažovali odpůrci poplatku, během noci však získali náskok podporovatelé, jelikož začaly přicházet údaje z větších měst, kde voliči byli zachování platby více nakloněni.
V souběžném závazném referendu o vládním zákonu, jehož cílem bylo rozšířit pravomoci parlamentních vyšetřovacích komisí, hlasovalo 51,26 procenta voličů proti a 48,74 procenta pro. Kdyby referendum prošlo, osoby předvolané k výpovědi před těmito komisemi by byly povinny se dostavit okamžitě, aniž by mohly předvolání napadnout u soudu. Podle opozice, která opatření označovala za zavedení „politické policie“, by předvolané osoby mohly být donuceny k vyzrazení citlivých informací.
Slovinci dále hlasovali o cizincích a sociálních dávkách
V neděli se konala také dvě další nezávazná referenda. První se týkalo zrušení volebního práva cizinců ze států mimo EU s trvalým pobytem na komunální úrovni, přičemž 55,29 procenta voličů v něm bylo pro a 44,71 procenta proti. Druhé hlasování se týkalo povinnosti veřejně prospěšných prací pro příjemce sociálních dávek, s čímž souhlasilo 60,54 procenta lidí a 39,46 procenta se vyslovilo proti.
Osmašedesátiletý Janez Janša se vrátil k moci poté, co se bývalému premiérovi Robertu Golobovi nepodařilo sestavit vládu i přes těsné vítězství jeho strany v březnových parlamentních volbách. Janša chce mimo jiné zrušit pracovní místa ve veřejné správě a omezit financování nevládních lidskoprávních organizací, což kritizují jeho oponenti. Vůdce opozice Golob varoval, že Slovinsko čelí skutečné zkoušce odolnosti, a mluvil také o tendencích k autoritářství.
Ačkoli média a analytici předpovídali nízkou volební účast, hlasovalo přes 54 procent zapsaných voličů, což je nejvyšší účast, jaká kdy byla u referenda v této zemi zaznamenána. Výsledky legislativního referenda jsou ve Slovinsku závazné, pokud se ho zúčastní alespoň 20 procent oprávněných voličů.
Janša po vyhlášení předběžných výsledků uvedl, že vláda bude respektovat výsledek právně závazného referenda, které zrušilo změny zákona o vyšetřovacích komisích. V souvislosti s poradními plebiscity uvedl, že tento přístup uplatní i na zbylá referenda a „vůli občanů prosadí co nejdříve“, uvedl N1.
Veřejnoprávní stanice RTV Slovenija byla předmětem referend už v letech 2005, 2010 a 2022, kdy se rozhodovalo o způsobu jejího řízení a fungování. Ve Slovinsku činí poplatek za veřejnoprávní vysílání 14,02 eura (342 korun) měsíčně. Podle premiéra by jeho placení mělo být v budoucnu dobrovolné. RTV Slovenija loni vykázala příjmy 152,1 milionu eur (3,7 miliardy korun), z toho 109,1 milionu eur (2,6 miliardy korun), tedy přes 70 procent, pocházelo z poplatků.
Referendum o zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání navrhla proruská populistická strana Pravda (Resnica), která podporuje Janšovu menšinovou vládu. Slovinsko je podle APA třetí evropskou zemí, která uskutečnila takovéto referendum. Na Slovensku a ve Švýcarsku podobné pokusy neuspěly. Slovensko nakonec rozhlasové a televizní poplatky zrušilo v roce 2023.
Český návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na státní rozpočet, koaliční kabinet premiéra Andreje Babiše schválil v polovině června. Návrh přiznává oběma médiím zhruba o 15 procent méně peněz, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků.
