Článek
Dohoda USA a Ruska o obnovení dodávek ruské nafty může přispět ke zmírnění napětí na světovém trhu s pohonnými hmotami, cenový dopad však bude pravděpodobně jen drobný. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Prezident USA Donald Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 000 tun nafty na americký a světový trh. Jde o 2,25 milionu barelů, denní spotřeba USA je 3,6 milionu barelů.
„Oznámené objemy jsou vzhledem k velikosti světového trhu relativně malé a zásadní problém představuje především nedostatek rafinérských kapacit, nikoli samotné ropy,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek.
Dlouhodobější zlevnění bude podle něj záviset na skutečném objemu dodávek a vývoji situace na Blízkém východě. V Česku by se dohoda mohla projevit mírným poklesem velkoobchodních a následně i maloobchodních cen nafty, výraznější zlevnění u čerpacích stanic ale zatím neočekává.
Analytik Investiky Vít Hradil předpokládá, že efekt na cenu nafty v Evropě i ve většině světa bude prakticky nulový. Rusko by podle něj i bez uvolnění sankcí tuto naftu bývalo exportovalo, jen by muselo používat složitější cesty a nabízet odběratelům slevy. Tento krok tedy nelze vnímat tak, že by se na světovém trhu najednou objevila dodatečná nafta, která zde dříve nebyla. Spíše její část bude mít nově snadnější a přímější přístup na trh, poznamenal.
„Slíbený objem dodávek ruské nafty představuje ekvivalent půldenní až denní světové poptávky. V závislosti na tom, která čísla deklarovaná prezidentem Trumpem platí. Dopad do cen tak bude spíše drobný,“ uvedl analytik XTB Pavel Peterka. Světová cena nafty klesala po oznámení dohody méně než čtyři procenta. Pro českého řidiče se bude dopad ve výhledu pohybovat v poklesu ceny nafty o 0,3 až jedné koruny na litr. Česko a EU sice ruskou naftu neodebírá, ale její dodání na světový trh mírně uvolní tlak, dodal.
Velkou otázkou ale je podle Peterky to, jestli Rusko naftu skutečně dodá. Rusko má uvalené restrikce na vlastní export a dováží pohonné hmoty, například z Běloruska. „Ruský prezident Vladimír Putin údajně počítá s tím, že do konce října bude obnoven provoz tamních rafinerii, které jsou poškozené ukrajinskými útoky. Otázka, zda se v zemi, kde zítra znamená včera, můžeme spolehnout na komplexní opravy rafinerii v řádném termínu. Pokud Rusko neobnoví produkci, tak nebude mít naftu k vyvážení. Rafinérie mohou být navíc opět poškozeny,“ podotkl.
„Z Putinova hlediska jde o významný ústupek,“ míní však analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Americká výjimka může podle něj rozšířit okruh odběratelů ruské nafty, usnadnit její financování a přepravu a zvýšit cenu, kterou ruští producenti skutečně inkasují. To vše v době, kdy Moskva potřebuje peníze na pokračování války. „Putin od Trumpa získal sankční úlevu za příslib obnovit vývoz nafty, k němuž by jej ovšem dříve či později stejně přinutily přeplněné zásobníky a potřeba udržet ruské rafinerie v chodu,“ poznamenal.
Putin na Trumpovo oznámení v pátek prohlásil, že Rusko je připraveno dodávat ropu a ropné produkty na americký a světový trh. Dodávky podle něj budou mít příznivý vliv na světovou ekonomiku. Trump v poslední době připisuje zdražování pohonných hmot ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie. Zároveň tvrdí, že za růst cen není odpovědná mezi Američany nepopulární válka s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily na konci února. Kyjev údery na ruské rafinerie hájí a uvádí, že se tímto způsobem snaží omezit schopnost Moskvy financovat invazi.
„Vrahounský diktátor.“ Svět reaguje na zprávy o naftové dohodě
Ohlášená dohoda vyvolala kritiku v USA i ve světě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem američtí demokratičtí senátoři hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. „Oznámení prezidenta Trumpa, že Spojené státy na šest měsíců povolí globální nákupy ruského dieselu, je naprostou zradou Ukrajiny, našich evropských spojenců a americké národní bezpečnosti,“ uvádí prohlášení.
Demokratičtí lídři uvádějí, že Trumpovo rozpoutání války s Íránem zdražilo pohonné hmoty všem Američanům a že prezident se nyní „snaží uklidit svůj binec“. Trumpově vládě vyčítají, že se místo spolupráce s Evropany, na které enormní ceny paliv rovněž dolehly, obrátila na svou největší bezpečnostní hrozbu - Rusko.
Proti Trumpovu rozhodnutí se ostře postavil ukrajinský prezident Zelenskyj. V pátek na síti X napsal, že zmírnění protiruských sankcí bez jasné a trvalé dohody o deeskalaci je projevem očividné slabosti. Podle Zelenského ujednání jen umožní Rusku zabít více lidí a způsobit větší škody.
Německo uvedlo, že ponechá v platnosti sankce proti Rusku a že „bere rozhodnutí USA týkající se dodávek ruské nafty na vědomí“. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na síti X zpochybnil, že Rusko má přebytek nafty, nedostatek paliva má podle něj i polská ambasáda v Moskvě. Finský premiér Petteri Orpo Trumpovu dohodu s Putinem označil za zklamání s tím, že pouze oslabí sankce proti Rusku, kterému umožní dál financovat válku proti Ukrajině.
„Rád bych věřil, že Rusko po dohodě s USA bude chtít také jednat o míru,“ uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Spolupředsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD), označované za populistickou až krajně pravicovou, naopak komentovala Trumpovo oznámení o dohodě s Putinem pochvalně. „Tak se to dělá,“ napsala Alice Weidelová na síti X a obvinila Merze z toho, že sankcemi „ničí Německo“.
