Strach z Putina zřejmě rozhodl. V Moldavsku zatím jasně vede prozápadní PAS

Hlasování o tom, zda se Moldavsko nadále bude ubírat proevropskou cestou, nebo se vrátí k ruskému vlivu, skončilo. Po sečtení více než poloviny hlasů to zatím vypadá, že by si vládní strana Strana akce a solidarity (PAS) mohla připsat drtivé vítězství.

Důležité nicméně bude, kolik získá v parlamentu křesel, protože až doposud měla většinu. Nyní získala zatím téměř 44 procent hlasů, zatímco druhý Vlastenecký blok má 28 procent.

Pro PAS jde prozatím o velmi pozitivní výsledek, protože průzkumy nasvědčovaly podobnou podporu i Vlasteneckému bloku, což by mohlo znamenat problémy během skládání koalicí.

Nyní se očekává, že by PAS ale mohl získat ještě mnohem silnější podporu od velké moldavské diaspory, která žije na Západě a jejíž hlasy se počítají až nakonec.

Pokud si vládní strana udrží většinu v parlamentu, slíbila pokračování v proevropských reformách a tvrdém přístupu vůči Rusku. Když ale nedosáhne na většinu křesel, bude muset skládat koalici s jinými subjekty, což by mohlo být problematické.

Pro Vlastenecký blok, ve kterém hraje nezanedbatelnou roli i někdejší prezident Igor Dodon, znamenají dosavadní výsledky spíše neúspěch. Aliance levicových a proruských stran se vymezovala proti evropské integtraci, která je podle ní hrozba pro nezávislost Moldavska. Naopak se zasazuje o užší vazby s Ruskem, a to zejména v ekonomické rovině.

Právě Dodon se nicméně ihned po uzavření volebních místností objevil v celostátní televizi a prohlásil, že jeho proruští spojenci z Vlasteneckého volebního bloku vyhráli volby - v tu dobu nicméně nebyly dostupné žádné oficiální výsledky.

„Nedovolíme destabilizaci. Občané hlasovali. Jejich hlas musí být respektován, i když se vám nelíbí,“ řekl s odkazem na prezidentku Sanduovou a její stranu.

Vyzval také své příznivce k pondělní masové demonstraci, aby „obhájili vítězství opozice“. Dá se očekávat, že od opozičních stran se bude ozývat kritika transparentnosti hlasování.

Kromě legislativních pravomocí má moldavský parlament značnou kontrolu nad výkonnou mocí tím, že schvaluje premiéra a kabinet, takže výsledek nedělního hlasování je obzvláště důležitý.

Volby do moldavského parlamentu jsou ale pro zemi jedním z nejzásadnějších momentů také kvůli ruským zásahům, před kterými vláda dlouhodobě varovala, a do kterých podle ní měla Moskva vložit stovky milionů eur.

Prezidentka Maia Sanduová hlasování označila i za zkoušku hybridních hrozeb, které může později Moskva aplikovat také v jiných státech.

„Je to největší úsilí Moskvy a jsou to nejdůležitější volby od vyhlášení nezávislosti Moldavské republiky v roce 1991,“ řekl premiér Dorin Recean agentuře AFP na pátečním shromáždění PAS.

Během celé letošní kampaně úřady hovořily o nebývalém počtu falešných zpráv zaplavujících internet – většina z nich, jak tvrdili úředníci, byla namířena proti Sanduové a jejím příznivcům a vytvořena prokremelskými silami.

Úřady i novináři odhalili rozsáhlou síť kupování hlasů i získávání další podpory se stopami do Moskvy už loni, kdy navzdory odhadům jen těsně prošlo referendum o zakotvení snah země o vstup do Evropské unie do ústavy.

Stejný scénář se opakoval i během prezidentských voleb, ve kterých jen těsně, a zejména díky hlasům diaspory, zvítězila Sanduová.

Rusko popřelo obvinění Kišiněva, že vede online dezinformační kampaň a že se snaží koupit si hlasy a vyvolat nepokoje. Moldavská opozice, která je převážně proruská, zase obvinila PAS z plánování podvodu.

Během volebního dne se objevily zprávy o výbušných zařízeních ve volebních místnostech, kde volili Moldavané. K takovému narušení hlasování mělo dojít v Itálii, Španělsku, Rumunsku, Belgii a Spojených státech. Stejně tak si ale na obtíže během voleb stěžovali i obyvatelé separatistického Podněstří, kde dopravní komplikace na mostech přes Dněstr některým zkomplikovali možnost hlasovat.

Zatímco u západní diaspory se očekávala podpora vládní strany, Podněstří je dlouhodobě proruské. V regionu jsou také dlouhodobě přítomná ruská vojska.

Předvolební průzkumy stejně jako dříve i letos narážely na to, že třetina obyvatel do poslední chvíle nebyla rozhodnutá, komu svůj hlas dá. Proto jsou prozatímní výsledky opravdu odlišné od předpokladů.

Hlavním tématem voleb byla válka na sousední Ukrajině a obavy z jejího přelití, každá ze stran se ale k situaci stavěla rozdílně.

„​​Bezpečnostní otázka je nepochybně významným faktorem v současných volbách. Vládní strana zdůrazňuje proces integrace do EU a hrozbu války, pokud volby vyhrají opoziční síly označované za proruské. Podobnou rétoriku týkající se bezpečnosti prosazuje 'vlastenecký blok, který obviňuje PAS z 'militarizace,“ popsal pro Seznam Zprávy Denis Cenusa.

Zásadní byla také cesta země do Evropské unie. Podpora členství mezi lidmi zesílila zejména od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo rozsáhlou invazi v sousední zemi, ostatně Moldavsko a Ukrajina pak zahájily přístupový proces společně. Na rozdíl od napadené země ale Kišiněv nečelí vetu ze strany Maďarska.

Pro 2,4 milionů obyvatel jedné z nejchudších zemí v Evropě šlo ve volbách i o frustraci z ekonomických potíží, které se pojí se snahou Moldavska odklonit se od Ruska.

Přestože se Evropská unie snažila investovat do rozvoje země, lidé se potýkají s nezanedbatelnou inflací a zejména s růstem cen energií. Na začátku roku také země kvůli stopce dodávek z Ruska čelila energetické krizi.

„Kromě vládní strany (PAS) se do parlamentu pravděpodobně dostanou i další síly, které prosazují obnovení přímých dodávek plynu z Ruska s cílem snížit tarify za energie, které v posledních letech výrazně ovlivnily životní podmínky obyvatelstva,“ dodává Cenusa.