Článek
V Moldavsku se konají volby, které budou zásadní pro jeho další směřování. Zatímco dnes je východoevropská země na cestě k členství v Evropské unii a rázně snížila svou závislost na Moskvě, po nedělním hlasování o novém složení parlamentu by se mohla situace změnit.
Otázka, kudy se má geograficky důležitý stát ubírat, získala nové rozměry zejména po začátku války na Ukrajině. Konflikt v sousední zemi, ruská přítomnost v separatistickém Podněstří a ekonomické vazby na agresora přiměly vládu přijmout řadu kroků.
Odklonu od Moskvy pomohlo zejména to, že v současnosti parlament i prezidentský úřad ovládá jediná prozápadní politická síla, Strana akce a solidarity (PAS), která se bude snažit o udržení většiny v parlamentu.
Proti ale stojí dobře organizovaná opozice, ve které jsou přítomné i strany s údajnými vazbami na Kreml a programem zaměřeným na odklon z evropské cesty. Politici z těchto bloků hlásí, že nebylo ekonomicky výhodné se Moskvě vzdálit a země by se měla k tomuto propojení vrátit.
Na obou stranách dominuje téma války, pokaždé ale v jiném světle. Zatímco PAS se snaží varovat před ruským vlivem, který by mohl zemi přiblížit do náruče agresora, proruské strany viní z války na Ukrajině západní státy a vymezují se vůči obranné politice. Pokud by se podle nich Kišiněv ještě dále blížil Evropské unii, mohlo by to znamenat pro zemi válku.
Reportáže z Moldavska
Rozsáhlá síť kupování hlasů a dezinformace prezentující EU jako zlo. Kreml před zásadním obdobím pro moldavskou budoucnost zahájil kampaň ve snahách udržet zemi ve své sféře vlivu. Unie zatím investuje do jejího rozvoje.
„Pokud jde o hlavní témata kampaně, silně rezonuje otázka bezpečnosti. Podle dat se až 80 procent obyvatel obává, že se válka může přenést i na moldavské území. Tento strach využívají obě strany politického spektra – proruští politici tvrdí, že vláda svými investicemi do obrany ‚připravuje zemi na válku‘, zatímco proevropští upozorňují na hrozbu ze strany Ruska, zejména pokud by Ukrajina oslabila,“ popsal pro Seznam Zprávy moldavský politolog Mihai Mogildea z think tanku IPRE.
„Kromě toho zůstává v kampani přítomná i tradiční socioekonomická agenda – platy, důchody a místní rozvoj –, avšak tentokrát dominují spíše geopolitická témata,“ dodal.
Zkouška odolnosti vůči ruskému vměšování
Že jde o klíčové okamžiky, zdůraznila i prezidentka Maia Sanduová. „Cíl Kremlu je jasný: dobýt Moldavsko přes volební urny, využít je proti Ukrajině a změnit nás v odrazový můstek k hybridním útokům proti Evropské unii,“ poznamenala v předvolebním prohlášení.
„Pokud naše demokracie nemůže být ochráněna, pak není v bezpečí žádná demokracie v Evropě,“ zdůraznila.
Kromě legislativních pravomocí má moldavský parlament značnou kontrolu nad výkonnou mocí tím, že schvaluje premiéra a kabinet, takže výsledek nedělního hlasování je obzvláště důležitý.
Stejně tak jde ale o další zkoušku odolnosti Moldavska, které dlouhodobě čelí ruským pokusům o vměšování. Během loňských prezidentských voleb se tyto snahy ukázaly, když Rusko investovalo podle úřadů asi 150 milionů eur do kampaně na podplácení hlasů a další aktivity.
Navzdory průzkumům, které předpovídaly jasné vítězství prozápadním variantám, byly výsledky velmi těsné.
Volební kampaň v ulicích Kišiněva.
Podobná situace může nastat i nyní. Většina průzkumů zatím odhaduje, že si vítězství připíše PAS. Důležité ale bude, kolik získá procent a jak si povedou ostatní strany. Data také ukazují na stále nerozhodnutou třetinu voličů, kteří můžou výsledky zamíchat.
„V Moldavsku se nyní před volbami hodně mluví o nerozhodnutých voličích. Podle průzkumů tvoří až 35 % lidí, což je zásadní faktor pro výsledek voleb. Problémem přitom je, že část z nich se k preferencím nechce přiznat – zejména pokud podporují proruské strany, které jsou vnímány jako kontroverzní nebo spojené s korupcí,“ vysvětlil Mogildea.
„To vede k tomu, že průzkumy často zkreslují obraz a nedokážou přesně zachytit rozložení sil. Zkušenosti z minulých voleb ukazují, že právě nerozhodnutí voliči nakonec často posílí proruské bloky.“
Ve volbách zápasí známá jména
Doposud klíčovou pozici PAS ohrožuje zejména Vlastenecký blok - aliance levicových a proruských stran, v níž je klíčovou postavou i někdejší moldavský prezident Igor Dodon, jenž se svým vřelým vztahem k Moskvě nikdy netajil.
Hlavním tématem strany je vymezování se proti evropské integraci, kterou označuje za hrozbu pro nezávislost Moldavska. Stejně tak usiluje o užší vazby s Ruskem.
Igor Dodon a Vladimir Putin na snímku z roku 2019.
Vzhledem k tomu, že výsledky budou zřejmě velmi těsné, bude klíčová i role menších subjektů.
Strana Alternativa, jejíž hlavními tvářemi jsou starosta Kišiněva Ion Ceban a kandidát na prezidenta v roce 2024 Alexandr Stoianoglo, se snaží nalákat zklamané středové voliče.
Sází tak na populistická témata a obviňuje vládu z toho, že se jí nepodařilo zlepšit infrastrukturu v zemi. Kritizuje také nízké platy i důchody, což jsou pro jednu z nejchudších zemí v Evropě silné argumenty.
Ve volbách bude rovněž zajímavé sledovat výsledek antisystémové a populistické Naší strany, kterou vede Renato Usatîi, exstarosta silně prorusky založeného města Balti, který měl dříve blízké vazby na ruské nacionalistické politiky.
Poslední zveřejněný průzkum od agentury Idata ukázal, že Strana akce a solidarity má podporu 24,9 procenta voličů, proruský Vlastenecký blok pak 24,7 procenta. Alternativní blok získal 7,2 procenta a Naše strana 5,4 procenta. Podle průzkumu se více než čtvrtina voličů stále nerozhodla, komu svůj hlas dá.
Jak loni Rusko manipulovalo s výsledky voleb
Okolo voleb vyšla řada investigativních textů, v nichž novináři odhalili, jak Ilan Šor (pozn. red. oligarcha žijící dnes v Moskvě) vytvořil v Moldavsku rozsáhlé schéma pro manipulování s hlasy. „Jde o princip, v němž lidé v podstatě dostávají plat za to, že přijdou protestovat na veřejná shromáždění s politiky, a také za to, že hlasují tak, jak se po nich chce,“ popsala v rozhovoru pro Seznam Zprávy moldavská novinářka Paula Erizanuová.
Rozhodne diaspora?
Pokud vládní strana, která měla v odcházejícím 101členném parlamentu 61 křesel, neudrží svou většinu, očekává se, že bude muset najít koaliční partnery.
Bez solidní většiny by PAS mohl mít potíže s dokončením náročných ekonomických a politických reforem potřebných ke vstupu do EU, zatímco se nadále potýká s chudobou, vysokou inflací a relativně velkým počtem ukrajinských uprchlíků.
Klíčové pro výsledky budou hlasy diaspory, přičemž v zahraničí žije odhadem milion Moldavanů.
Ti žijící v západní Evropě byli klíčoví pro úspěch vládnoucí strany a těsný výsledek referenda o proevropských volbách. Jedním z nepředvídatelných faktorů je také 277 tisíc registrovaných voličů v regionu Podněstří, který ovládají proruští separatisté, ačkoli je oficiálně součástí Moldavska.
Volební účast tam bývá obvykle velmi nízká, současně v oblasti ale Rusko dlouhodobě šíří poměrně účinně dezinformace. Během loňského referenda to nicméně nebylo právě Podněstří, kde by byly hlasy nejvíce protievropské.
Tři scénáře vývoje
Aktuálně se tak mluví o třech možných scénářích povolebního vývoje. První varianta by znamenala, že PAS dosáhne většího vítězství a zajistí tak kontinuitu svého programu reforem pro EU.
Jak ale ukazují dosavadní odhady, je pravděpodobnější, že vládní strana zvítězí, ale nezíská většinu. V tu chvíli budou následovat zřejmě vleklá a obtížná jednání o sestavení vlády.
Mezi jednotlivými partajemi jsou silně sporné body, jako je zejména již zmiňovaná zahraniční politika. Pokud budou jednání dlouhodobě neřešitelná, je možné, že zemi budou čekat i nové volby.
Třetí možností, která nemůže být vyloučená, je vítězství proruského bloku s podporou centristických stran, což by mohlo oslabit cestu Moldavska do EU a program demokratických reforem.
Mapa Moldavska.
