Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštní zpravodajky v Moldavsku/
Už za pár let by se mohla Evropská unie rozšířit o geopoliticky významného člena. Moldavsko, sevřené mezi Rumunskem a Ukrajinou, svou vůli vstoupit do bloku potvrdilo během podzimního referenda a vláda mezitím zrychlila spolupráci s Bruselem.
Jenže zatímco Kišiněv vede přístupová jednání, Moskva se snaží přetáhnout Moldavany na svou stranu, což nasvítily i podzimní prezidentské volby v zemi. Rusko se je pokusilo ovlivnit rozsáhlou dezinformační kampaní, finanční podporou proruských kandidátů, kupováním hlasů i snahou znechutit voličům samotnou myšlenku evropské integrace.
A před parlamentními volbami, které se plánují na podzim, se očekává, že tlak ze strany Moskvy ještě zesílí.
„Upřímná touha Moldavska se připojit“
Moldavsko tak má sice slibně nakročeno do Unie, ale zároveň tam zůstává patrný ruský vliv takřka na každém kroku. Z druhé strany je v ulicích vidět i touha stát se součástí unie, na řadě akcí vlají unijní vlajky a lidé s nadšením vítají evropské představitele.
„Moldavsko by mělo patřit k Evropské unii. Vidíme, co se děje na Ukrajině. A jsme proti tomu, aby to pokračovalo, nebo dokonce přišlo sem. Když to navíc pomůže našim životům i jinak, tak nechápu, jak může někdo mít cokoliv proti,“ říká 45letá Inna, která přišla na oslavy dne rodiny a Evropy v Ungheni.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová (vpravo) a evropská komisařka pro sousedství a rozšíření Marta Kosová v Ungheni, 9. května 2025.
Na událost ve městě u rumunských hranic přicházejí také další lidé s moldavskými i evropskými vlajkami všeho věku, tancují a chtějí se alespoň na chvíli setkat s lidmi, kteří do jejich regionu přijeli. Ať už je to proevropská prezidentka Maia Sanduová nebo eurokomisařka pro sousedství a rozšíření Marta Kosová.
Obě političky za sebou nechávají jasnou zprávu - Moldavsko do Evropské unie podle nich patří a jejich spolupráce může být užitečná už dříve, než se vůbec země stane členem.
„Existuje několik důvodů, proč má Moldavsko reálnou šanci stát se členem Evropské unie. Zaprvé, moldavský lid si tuto cestu demokraticky zvolil a tento cíl je zakotven v ústavě. Za druhé, vláda na dosažení tohoto cíle aktivně pracuje. A za třetí, z vaší strany existuje upřímná touha se připojit. Na tom hodně záleží,“ prohlásila Kosová během akce.
Sbližování napovídá i v květnu schválený růstový plán, tedy balíček ve výši 190 milionů eur (47,5 miliardy korun), který má pomoci zemi ekonomicky i při reformách institucí. Díky němu by mohlo do deseti let vzniknout až sto tisíc pracovních míst a hospodářství by se mohlo zdvojnásobit. To může představovat zásadní impuls pro jednu z nejchudších zemí Evropy.
Jednou z hlavních výzev před vstupem do Unie bude pro Moldavsko boj proti korupci, ve kterém země v posledních letech pokročila, ale tento problém stále není vyřešený.
Moldavské volby
Moldavsko si odhlasovalo zanesení „evropské cesty“ do ústavy, těsný rozdíl ale zároveň překvapil. A nebyl jediný. Kam kráčí země, která dlouhodobě čelí ruské propagandě a vlivu?
Výhodou pro Moldavsko je, že prezidentka Sanduová se mezi lídry EU těší důvěře, a to zejména díky svému velmi pozitivnímu postoji vůči Ukrajině.
„Jediným a výhradním zájmem Evropské unie je, aby se tato země nedostala pod plnou kontrolu Ruska. V takovém případě by totiž mohli Rusové Moldavsko zneužít v hybridní válce proti Západu už jen proto, že Moldavsko a EU mají asi 1,55 milionu společných občanů,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Valeriu Pașa, moldavský politický expert a zakladatel občanského think tanku WatchDog.MD.
Připomíná tak, že velká část Moldavanů má také občanství sousedního Rumunska, které už v Evropské unii je.
Prezidentka Maia Sanduová během akce v Ungheni.
Ruská propaganda vs. evropské peníze
Podpora vůči Evropské unii mezi lidmi zesílila zejména od chvíle, kdy Rusko rozpoutalo rozsáhlou invazi v sousední zemi, ostatně Moldavsko a Ukrajina pak zahájily přístupový proces společně. Na rozdíl od napadené země ale Kišiněv nečelí vetu ze strany Maďarska.
„My bychom moc rádi vstoupili do Evropské unie, protože to pro nás znamená lepší život. Mít víc nabídek práce a možností pro děti mi přijde důležité. Ale hodně myslíme taky na mír, proti kterému je očividně Rusko,“ říká 56letá Evghenia, která pochází ze severní obce Edineţ. „Já se považuju dost za proevropskou,“ dodává.
Ruská propaganda ale paradoxně využívá válku k tomu, aby Moldavany od touhy po vstupu do Evropské unie odradila. Opakovaně svaluje vinu za konflikt na Ukrajinu a „kolektivní západ“, a toto sdělení pak posílá přes sociální sítě k voličům.
Kdo tedy z dvojice EU a Rusko tahá v malé východní zemi za kratší konec? Moskva disponuje nástroji, kterým nemůže Unie stačit, a to už jen proto, že jsou zkrátka nelegální.
Do podplácení voličů skrze pyramidové schéma řízené oligarchou Ilanem Šorem i na rozpumpování dezinformační kampaně vložila podle moldavských úřadů asi 200 milionů eur.
„To, co se stalo loni v Moldavsku, se prostě nedá srovnat s žádným jiným případem zasahování do voleb. Všechno, k čemu došlo v jiných zemích, byl jenom takový dětský žert. Rusko vynaložilo na ovlivnění podzimních voleb asi 150 milionů eur, to je pro představu 1,2 procent moldavského HDP,“ popsal Pașa.
Kreml obvinění z vměšování odmítl a později zpochybnil i výsledky voleb, ve kterých zvítězila prozápadní prezidentka Sanduová.
„Hlasování nebylo svobodné a výsledky ukázaly těžko vysvětlitelný nárůst hlasů ve prospěch prezidentky Sanduové a Evropské unie v průběhu sčítání,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ruské zásahy do voleb v Moldavsku
- Dezinformace šířené přes sociální sítě, které měly za cíl zbavit Rusko viny za rozpoutání války na Ukrajině a svalit ji naopak na západní země. Spolu s tím souvisely i příspěvky poškozující Evropskou unii.
- Síť kupování hlasů, ovlivňování politiků i místních lidí vede od jména Ilan Šor. Oligarcha, který dnes sídlí v Moskvě, vybudoval pyramidové schéma, ve kterém mohou lidé dostat tisíce korun měsíčně jen za účast na protestech a volbu v neprospěch EU. Praktiky se ovšem týkají i politiků ve vyšších patrech, kteří podle investigativních projektů a oficiálního vyšetřování obdrželi ještě vyšší částky.
- Rusko v den voleb nechalo vyslat také varování před bombovými útoky ve volebních místnostech v západních zemích. Došlo také na kybernetické útoky, které měly zasáhnout počítání hlasů.
Rozhovor o volebním dění
Evropská unie na straně druhé se pak soustředí na několik oblastí. Investovala stovky milionů eur do infrastruktury, školství i ekonomiky.
Důležitou roli pak sehrál blok i během energetické krize, která zemi zasáhla na začátku roku. Ve chvíli, kdy Moskva oznámila, že přestane dodávat kvůli údajnému dluhu elektřinu přes separatistickou oblast Podněstří, přišel Brusel s plánem, do kterého vložil více než 250 milionů eur.
Moldavská energetika se tak přeorientovala na Unii, většina dodávek nyní míří z Rumunska, a země se tak zbavila jedné ze svých největších závislostí na Rusku.
„Poslední roky jsou pro Moldavsko náročné ekonomicky i co se týče hybridních útoků ze strany Ruska. Ale s podporou zejména Evropské unie se podařilo zemi zvýšit vnitřní odolnost a schopnost vyrovnat se s četnými krizemi, včetně ruského vměšování. Moldavsko je teď na opravdu dobré cestě stát se v blízké době platným členem Unie,“ popsal pro Seznam Zprávy ředitel think-tanku IPRE a bývalý moldavský diplomat Iulian Groza.
Protievropské nálady přetrvávají
Propojení s Evropskou unií pak vychází i z početné moldavské diaspory, která po celém kontinentu žije a posílá peníze zpátky do vlasti. Podle odhadů Světové banky z roku 2017 je v Evropské unii přibližně 1,25 milionu migrantů pocházejících z Moldavska.
„Hodně lidí z mého okolí žije v Evropě, můj bratr s rodinou v Německu, moje kamarádka v Nizozemsku. Takže nějakým způsobem už velká část Moldavanů v Evropské unii je,“ říká 24letá Daria, která žije v Balti na severu země. Podle ní tak už jen schází propojení Moldavska s blokem potvrdit i formálně.
24letá Daria žije v Balti, které se z většiny vyjádřilo proti Evropské unii. Ona sama ale věří tomu, že se Moldavsko k bloku brzy připojí.
Její město se přitom v referendu o zakotvení snah země o vstup do Evropské unie do ústavy vyslovilo v 70 procentech proti.
Vliv Moskvy zde nadále zůstává velmi silný, ostatně i starosta třetího největšího moldavského města veřejně mluví pouze rusky. A v regionální metropoli nadále najdete na veřejné budově podobiznu Vladimira Iljiče Lenina.
„Já nevidím důvod, proč by naše země měla jít do nějaké Unie. My nepotřebujeme od nikoho pomáhat, navíc ne od někoho, kdo taky může za válku v zemi vedle nás. Ať nás raději nechají být,“ říká mi 64letý Victor u místního divadla.
Budova s podobiznou Vladimira Iljiče Lenina v třetím největším moldavském městě Balti.
Ale i v takto protievropsky zaměřeném regionu investuje Unie do regionálních projektů. Podobně je tomu například i v Gagauzii, autonomní oblasti, která si v referendu dokonce připsala rekord, když 95 procent lidí bylo proti. Pro představu - v separatistickém a proruském Podněstří šlo asi jen o dvě třetiny.
Nakolik se ruské snahy i evropské investice promítnou v parlamentních volbách, které zásadně ovlivní i vstup Moldavska do EU, se však ještě uvidí.
