Uprchl do Moskvy, ale jeho vliv zůstal. Oligarcha může zhatit evropské plány

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Moldavsku/

Město Orhei na první pohled na moldavském východě nijak nevyčnívá. Čistými ulicemi se zbytky postsovětské architektury se mísí rumunština s ruštinou. Podobně jako se tady promíchávají postoje k budoucímu směřování země.

Zatímco se na jedné straně města koná festival organizovaný mladými lidmi, kteří se s nadšením vyslovují pro vstup země do Evropské unie, na oficiálních místech vládnou jiné nálady.

Akci, kam dorazili i představitelé Unie nebo diplomaté z členských zemí, vedení města sabotovalo. Až krátce před začátkem radnice setkání nečekaně přesunula. Místo v centru, kde by měla větší potenciál oslovit náhodné kolemjdoucí, se festival konal na soukromém pozemku školy.

Symbolické gesto dokresluje, jak velký vliv v Moldavsku mají proruští politici, kteří často udržují i přímé vazby na Moskvu.

Právě díky městu Orhei kariérně vyrostl nejznámější oligarcha v zemi Ilan Šor, jehož jméno patří v Moldavsku mezi nejčastěji skloňovaná.

Osoba někdejšího starosty tohoto nevýrazného města získala pozornost zejména kvůli rozsáhlé krádeži z moldavských bank, kterou některá média označují za „loupež století“. Konkrétně si měl politik nelegálními způsoby připsat miliardy dolarů. A právě kvůli tomu ho pak soudy poslaly na 15 let do vězení.

Do něj ale nikdy nenastoupil, namísto toho prchl do Izraele a odtamtud do Moskvy, odkud dnes řídí rozsáhlou proruskou síť působící v Moldavsku.

Vyšetřování ukázalo, že Moskva investovala do kampaně před loňskými moldavskými prezidentskými volbami a referendem o vstupu do EU 200 milionů eur. Část těchto peněz mířila na kupování hlasů, jiná na šíření dezinformací o válce na Ukrajině i samotné Evropské unii.

Moldavské úřady se obávají, že podobné akce se budou opakovat i letos, kdy zemi na podzim čekají volby do parlamentu.

Názory vůči odsouzenému oligarchovi nejsou ani v samotném Orhei černobílé. Někteří lidé se při zmínce o něm usmívají a tvrdí, že je pouze obětí současné vlády.

„Když tu byl, všechno mi přišlo lepší. Byl to náš člověk a stál za námi. Teď je pryč kvůli nějakým absurdním obviněním. Kde jsou všechny důkazy? Já tomu prostě nevěřím,“ říká mi 53letý Denis, který sedí na kávě nedaleko probíhajícího evropského festivalu.

Při otázce na tuto akci se zašklebí, ale pak jen mávne rukou. „Ať si dělají, co chtějí. Všichni víme, jak to dopadne,“ usmívá se na mě, zatímco si dává cigaretu do pusy.

Když nakonec přijde řeč i na zjištění policie i investigativních novinářů, které odhalily pyramidové schéma sloužící ke změně veřejného mínění, kroutí Denis hlavou. „To jsou lži. Já tomu nevěřím. A pokud chtěl někomu jen dát peníze, proč by nemohl?“ odpovídá mi.

Krátce před volbami se přitom ukázalo, že podobné snahy se týkaly asi 130 tisíc moldavských občanů. Někteří z nich působili na vyšších postech v regionech a měli na starost spolupráci přímo s kanály v Rusku, většinou šlo ale jen o aktivisty nebo sympatizanty.

Za účast na demonstracích nebo odmítnutí proevropských kandidátů a hlasu proti EU v referendu jim tak chodily na účty vytvořené v sankciované ruské bance různé obnosy, nejméně však téměř 1000 moldavských lei měsíčně. To je v přepočtu asi 1250 korun, což v Moldavsku může představovat i polovinu měsíčního důchodu některých penzistů.

„Ta síť je v Moldavsku nadále úspěšná, protože Šor má silné napojení na hodně důležitých lidí, kteří v zemi pořád na celkem vysokých postech působí. A jde i o některé proruské strany. Samotná Strana ŠORA byla sice postavená mimo zákon, ale vznikly nové subjekty, které v podstatě razí stejné postoje,“ popsala pro Seznam Zprávy novinářka Măriuța Nistor z jediného investigativního listu v Moldavsku Ziarul de Gardă.

Žurnalistka se infiltrovala do jedné z těchto sítí a popsala čtyři hlavní techniky, díky kterým nakonec lidi přesvědčí. Za nejdůležitější označuje peníze. „Na moldavské poměry nejde o malé částky, a čím významnější roli máte, tím více to je,“ poznamenala.

„Druhou je péče, oni se opravdu snaží vám dát pocit důležitosti a komfortu, což někteří lidé postrádají. Snaží se toho docílit pomocí pravidelných telefonátů, kde se vás jen ptají, jak se máte a jestli něco nepotřebujete,“ vysvětluje Măriuța Nistor.

Třetí technikou je samotná ruská propaganda, které lidé často skutečně věří. „A v neposlední řadě jde o pocit aktivity, lidé prostě chtějí mít pocit, že jsou něčeho součástí,“ dodává novinářka.

Síti se ale podařilo rozšířit po celém Moldavsku, nevyhýbá se ani hlavnímu městu, které je tradičně prozápadnější. Ale o výraznou sílu jde zejména v oblastech, kde se Rusko těšilo i v minulosti větší podpoře - ať už jde o autonomní oblast Gagauzii na jihu země nebo regiony na severu.

Právě v Gagauzii na Ilana Šora vzpomínají někteří lidé v dobrém. Oligarcha tam využil trendu, který se objevil i v Česku, a nechal posílat pro lidi autobus, který je zavezl na nákupy levných potravin.

„Když sem nechal poslat autobus, který nás pak odvezl do úplně úžasného obchodu, kde byly jen kvalitní věci a za málo peněz, bylo to krásné. Pak ho zatkli a my teď nemáme ani tohle, žádný autobus už znovu nepřijel. Jen neustálý strach z policie,“ říká Oleg z Congazu, který leží v autonomní Gagauzii.

Dalším milým gestem na získání podpory bylo vybudování lunaparků v moldavských regionech. Vznikl tak například OrheiLand se spoustou lákavých atrakcí. V postsovětských zemích se podobná místa těší velké popularitě.

Přestože vyšetřování úřadů ukázalo opak, sám Šor jakékoliv napojení na Kreml popřel. „Jsme absolutně nezávislá strana, která hájí pouze postavení moldavských občanů,“ řekl. Kritizoval prozápadní tón moldavské vlády za to, že právě tato politika přivedla zemi na hranu„ekonomického kolapsu“.

Dnes se přitom podle zjištění investigativního listu Ziarul de Gardă pohybuje v blízkém okruhu lidí kolem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Přestože je Orhei neodbytně spojené se jménem oligarchy, v referendu se až tak výrazně proti zakotvení snah Moldavska o vstup do Evropské unie nevyjádřilo. Ve výsledku bylo proti 53 procent lidí, což je výrazně méně než například ve třetím největším moldavském městě Balti, kde to bylo 70 procent.

Výrazný vliv měla oligarchova síť právě na severu země, kde proti Unii hlasovalo okolo 70 procent lidí ve více regionech. Například v okrese Edinet úřady zatkly v souvislosti se schématem devět lidí, kteří jsou obviněni z pokusu ovlivnit výsledky prezidentských voleb a referenda tím, že voličům nabízeli peníze a jiné materiální výhody.

Přesto i v Edinetu narážím na lidi, kteří se jasně přimlouvají za vstup země do Unie. „Já mám v Evropě spoustu přátel a vím, že se mají dobře. Takže nemám úplně důvod věřit nějakým lžím, co se šíří na internetu. Chtěla bych, abychom měli víc možností, proto jsem pro vstup do EU,“ vysvětluje 57letá Svetlana, jejíž názory sdílí i kamarádka, která jí dělá společnost.

Obě se také shodují, že by se Moldavsko mělo pokusit co nejvíce vzdálit od Ruska, protože to zemi v minulosti nepřineslo nic dobrého.

Také na probíhající proevropské akci v Orhei potkávám řadu lidí, kteří vnímají Unii pozitivně a považují ji za jedinou možnou cestu pro zemi pod ruským tlakem.

„Já se učím anglicky, chtěl bych jednou možná i v Evropské unii žít. A Moldavsko by tam mělo být už jen proto, že to lidi chtějí,“ říká mi šestnáctiletý Victor, který se podílel na pořádání akce.

Jenže další směřování země bude záležet zejména na podzimních volbách do parlamentu, ve kterých se očekává ještě silnější kampaň ze Šorova tábora než doposud.

A jak upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politický analytik Valeriu Pașa, zatím se nezdá, že by vláda přišla s účinnými nástroji, jak takovým snahám čelit.

„Vidíme, že některé pokusy o ovlivňování se zintenzivňují ve srovnání s minulým rokem. A budou ještě eskalovat. Loni sice Rusko utratilo 200 milionů eur, ale letos by to mohlo být ještě více. Přestože Evropská unie investuje do Moldavska opravdu hodně peněz, ne vždy to lidé přímo pocítí. Navíc Moskva překračuje všechny červené čáry, dělá i nelegální věci, které jsou ale účinné. Takže co myslíte, čí spojenci budou nakonec úspěšnější?“ uzavírá  zakladatel občanského think tanku WatchDog.MD.