Hlavní obsah

Člověk*yně, sousedstvo. Němci se brání „genderování“

Foto: Profimedia.cz

Genderově vyvážené výrazy se čím dál více používají v německé politice, médiích, ale i velkých podnicích.

Reklama

4. 8. 10:20

Více než 170 germanistů se podepsalo pod výzvu, aby německá veřejnoprávní média nekazila jazyk výrazy, které splňují zásady genderové rovnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O používání genderově vyvážených jazykových výrazů se léta diskutuje i v Česku. Sousední Německo je ale dál. Svědčí o tom i fakt, že němčina má pro tento fenomén speciální sloveso „gendern“, které je zaneseno ve slovnících a celkem běžně se používá.

Výrazy, které mají zohledňovat genderovou rovnost – ať už směrem k ženám, nebo k lidem, kteří se nehlásí ani k jednomu ze dvou biologických pohlaví, jsou často ve tvaru s podtržítkem nebo hvězdičkou (například Lehrer_Innen). Nebo se volí neutrální tvar, například průběhový: namísto „Student“ se použije „Studierende“, tedy „studující“.

V posledních letech se takto upravené vyjadřování v Německu čím dále více rozmáhá – nejen v politice, ale i v médiích nebo velkých podnicích. Tento trend se však nezamlouvá části germanistů, podle kterých jde o násilné vnášení nepřirozených prvků do jazyka.

Nedávno začali jazykovědci podepisovat výzvu, která se obrací na německá veřejnoprávní média, aby přestala s „genderováním“. Od konce července se pod petici podepsalo přes 170 germanistů a filologů a vedle nich i desítky dalších sympatizantů.

„Používání jazyka ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích je vzorem a měřítkem pro miliony diváků, posluchačů a čtenářů. Provozovatel vysílání proto musí v textech a formulacích vycházet z platných jazykových norem a nakládat s jazykem jako kulturním statkem v souladu s pravidly, odpovědně a neideologicky,“ stojí ve výzvě.

Zanášení genderových výrazů do jazyka podle textu vychází z vědecky sporného přístupu, který zaměňuje gramatický rod a pohlavnost. Gramatika nemůže být spravedlivá ani nespravedlivá, protože spravedlnost je etická kategorie, která se nemá promítat do gramatické struktury. Podobné nakládání s jazykem je navíc podle výzvy v rozporu s platným německým pravopisem, namítají germanisté.

Jedním ze signatářů je i v Česku působící profesor Karsten Rinas, který dlouhodobě přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci.

„S obsahem textu se naprosto ztotožňuji,“ řekl Rinas pro Seznam Zprávy. Podle něj je více důvodů, proč je třeba se bránit přizpůsobování jazyka podle genderu. Takové texty jsou jednak zbytečně dlouhé, jednak v nich vznikají gramatické a obsahové problémy či nejasnosti.

„Například v mluveném jazyce, když se vyjadřujete spontánně, pak někdy dochází až ke směšným jevům,“ poznamenal profesor. Jako příklad uvedl úpravu slova „Kinder“ (děti) na výraz „Kinder*innen“, což nedává smysl, protože jde o množné číslo.

Rozbuškou byl pořad pro děti

Při používání genderových tvarů se navíc z jazyka podle něj vytrácí možnost používání tzv. generického maskulina, tedy výrazu v mužském rodě, který ale bývá významově obecný. „Je to velice užitečný prostředek. V některých situacích přeci ani není relevantní, jestli se jedná o muže nebo o ženy. Může docházet k trapnostem, jako když genderujeme a pak nám z toho vyjde Ježíš a 12 učedníků a učednic,“ dodal Rinas.

Jakousi rozbuškou pro výzvu germanistů byl televizní pořad pro školy, který odvysílala poslední květnový den bavorská stanice BR a který měl přiblížit používání genderově vyváženého jazyka školákům. Relace byla programovou součástí Dne diverzity spolkové veřejnoprávní televize ARD.

Foto: Springer Verlag, Seznam Zprávy

Organizátor výzvy germanistů Fabian Payr napsal o genderově vyváženém jazyce kritickou knihu, jejíž název se dá přeložit „O lidech a člověk*yních“.

Moderátorka pořadu, bývalá politička za Zelené Claudia Stammová, se během vysílání ostentativně snažila vyjadřovat s maximální korektností. V otázce na jednu z dalších účastnic diskuse dokonce nadnesla, jestli se v budoucnu nebude místo „Wirtschaft“ (hospodářství) hovořit o „Wirt_Innenschaft“, což by se dalo přeložit jako „hospodyňství“.

Většina diskutujících ve studiu se vyslovila pro používání nových výrazů. V závěru pořadu nicméně následovala studená sprcha. V anketě, jejíž výsledky se průběžně ukazovaly ve vysílání, naprostá většina školáků odpověděla, že používání genderových výrazů není potřebné. Část je dokonce označila za hloupost.

Dva následující měsíce bylo kolem programu ticho. Postupně se ale propíral na sociálních sítích, až se tématu koncem července chytil nejčtenější list Bild, podle nějž šlo o neúspěšný pokus jak převychovat mladou generaci. Bulvární deník se obzvlášť pozastavil nad závěrečnou poznámkou moderátorky Stammové, že když výsledky hlasování nedopadly pozitivně, bude třeba diskusi po roce zopakovat.

Pořad se stal na několik dní hojně diskutovaným tématem i v dalších v médiích. Kriticky se o něj otřeli také konzervativnější politici jako bavorský ministerský předseda a šéf tamních křesťanských sociálů (CSU) Markus Söder. Ten už dříve vytkl spolkové vládní koalici, jmenovitě pak hlavně Zeleným, že se snaží prosazováním genderového jazyka „převychovat německé obyvatelstvo“.

Moderátorka Stammová reagovala na kritiku slovy, že je třeba zkrátka dál diskutovat. Veřejnoprávní stanice pak odmítly možnost, aby genderově vyvážené vyjadřování nějak zakázaly. Jeho používání nechaly na zaměstnancích.

Rozpolcení Němci

Nejde však jen o jeden televizní pořad. Rozvířený spor o jazyk přímo souvisí s různým přístupem k tématu pohlaví, respektive genderu ve Spolkové republice.

Německé úřady na rozdíl od českých umožňují, aby se lidé přihlásili k jinému, nebinárnímu pohlaví. V Německu je také snazší přepis pohlaví na matrice.

V pohledu na zatahování genderu do jazyka jsou však Němci poměrně zdrženliví.

Podle nedávného průzkumu institutu INSA pro list Bild si 49 procent Němců myslí, že existují více než dvě pohlaví. Jenom mužské nebo ženské pohlaví uznává 38 procent. Podobnou podporu má také chystaný zákon, který má výrazně zjednodušit nahlášení změny pohlaví na úřadech.

Naproti tomu genderově vyvážený jazyk označila téměř polovina oslovených za škodlivý. Pro používání neutrálních výrazů se vyslovilo pouze devět procent respondentů, zhruba třetina neměla vyhraněný názor.

Zhruba před měsícem vyvolal pozornost případ bioložky z berlínské Humboldtovy univerzity Marie-Luise Vollbrechtové, která ohlásila přednášku s názvem uvádějícím, že z biologického hlediska existují pouze dvě pohlaví. Proti tomuto vyznění protestovala skupina studentů, podle nichž šlo o urážku osob s transgenderovou identitou.

Vollbrechtová, která se hlásí k levici a feminismu, přitom své závěry při rozlišování pouze dvou pohlaví opírá o odborné poznatky a zákonitosti z biologie. Debata o pohlavích je podle ní plná nedorozumění, protože se často směšují různé významy - vrozená danost biologického pohlaví není totéž co genderová identita.

Univerzita přednášku odvolala – s odvoláním na bezpečnostní riziko. Její text však pronikl do médií a přednáška se nakonec po necelých dvou týdnech uskutečnila. V následné diskusi vystoupila přes video i spolková ministryně pro výzkum, celá událost nicméně zanechala pachuť „cancel culture“, tedy potlačování nepokrokových názorů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované