Orbán žádal splacení „dluhu“. Trump mu poslal jen náhradníka

Očekával od něj, že přijede do Budapešti a pozdraví Maďary. Premiér Viktor Orbán ještě na začátku února sázel na to, že návštěva amerického prezidenta by mu mohla pomoci před dubnovými parlamentními volbami.

„Nechci přehánět, ale možná nám dluží takové gesto. Ne, aby sem přijel kvůli něčemu konkrétnímu, ale prostě aby sem přijel a pozdravil Maďary a řekl jim, jaké cíle má Amerika, že nás respektuje, jaké cíle máme my a v čem můžeme spolupracovat,“ prohlásil Orbán.

Premiér už loni nabízel Budapešť jako místo konání další schůzky mezi Trumpem ruským diktátorem Vladimirem Putinem o řešení ruské agrese na Ukrajině. Schůzka se nakonec nekonala.

Minulý týden ještě dodal, že Trump má od něj do Budapešti pozvánku, a že se o termínech průběžně baví. „Pak ale spadnou ze stolu, ale samozřejmě člověk musí být vytrvalý, tak to prostě je,“ dodal nečekaně otevřeně.

Týž týden pak šéf Bílého domu na své sociální síti Orbána otevřeně podpořil. Označil ho „za silného lídra, který dosáhl fenomenálních výsledků“.

Maďarsko čekají parlamentní volby 12. dubna a ve vícero relevantních průzkumech dlouhodobě vede opoziční strana Tisza Pétera Magyara. Pokud se to potvrdí, Orbánova vláda by mohla po 16 letech skončit.

„Viktor Orbán je skutečným přítelem, bojovníkem a vítězem a má moji naprostou a úplnou podporu při obhajobě premiérského mandátu,“ deklaroval Trump.

Do maďarské metropole se však před volbami zřejmě nechystá a na návštěvu tam posílá svého ministra zahraničí Marca Rubia. Šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás ovšem ve čtvrtek podotkl, že Rubiova cesta prý nijak nevylučuje pozdější Trumpovu návštěvu.

Rubio se o víkendu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, kde vystoupí v sobotu s projevem. Z Bavorska pak zamíří nejdřív do Bratislavy a následně do Budapešti.

Na programu tak má návštěvu dvou vlád, které se v EU dlouhodobě dostávají do konfliktu s Bruselem kvůli Rusku a stavu právního státu. Zároveň zůstávají v klíčových otázkách blízkými ideologickými spojenci Washingtonu v regionu.

Cesta zapadá do nové americké národní strategie, kterou Washington zveřejnil loni na konci roku. Dokument otevřeně říká, že USA chtějí posilovat „vlastenecké evropské strany“ proti tomu, co označují za ohrožení „západní identity“ způsobené migrací.

Rubio má podle amerického ministerstva zahraničí přiletět do Bratislavy 15. února. V plánu je jednání s klíčovými představiteli slovenské vlády, setkání s ministrem zahraničí Jurajem Blanárem a také schůzka s prezidentem Peterem Pellegrinim.

Oficiální agenda je napsaná diplomatickým jazykem: bezpečnost, NATO, modernizace armády, energetika, spolupráce v jaderné energetice a na diverzifikaci dodávek. Slovensko plánuje v jaderné elektrárně v Jaslovských Bohunicích postavit nový blok ve spolupráci s americkou společností Westinghouse.

Rubio už před cestou do Evropy dostal otázku, zda bude v Bratislavě a Budapešti tlačit na zastavení nákupů ruské energie. Odpověděl, že „tyto rozhovory povedou“, ale detaily nechtěl předjímat.

Pro Slovensko jde o citlivé téma. Ficova vláda sice formálně drží prozápadní rámec, zároveň ale dlouhodobě lavíruje mezi NATO, EU a vztahy s Kremlem. S Rubiem se slovenský premiér Robert Fico viděl naposledy v polovině ledna, když na Floridě jednal s prezidentem Trumpem.

Jeho koaliční partner Andrej Danko pak tvrdil, že Fica schůzka vystrašila, a podobné tvrzení přinesl i vlivný bruselský server Politico. Podle vícero zdrojů z diplomatického prostředí měl Fico na okraj unijního summitu prohlásit, že Trump přišel o rozum a je nebezpečný.

Premiér výroky o Trumpovi razantně popřel a označil je za kampaň proti „slovenské suverénní zahraniční politice“, opřel se i do médií.

Faktem je, že krátce poté Fico navštívil Paříž. Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání na sítích psal o Ficově „strategickém probuzení“.