Trump a Vance mění pravidla, Evropa bude v Mnichově čelit tvrdé realitě

Před rokem dostala Evropa na Mnichovské bezpečnostní konferenci studenou sprchu. Americký viceprezident J. D. Vance ve svém ostře konfrontačním projevu před desítkami světových lídrů naznačil, že Spojené státy nemohou donekonečna nést hlavní odpovědnost za evropskou bezpečnost a že starý kontinent bude muset převzít větší díl břemene.

Vance zároveň ostře kritizoval Evropu za její přístup k migraci a svobodě projevu. Tvrdil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř.

Publikum bylo viditelně šokováno. Řada řečníků upravila své připravené projevy v reakci na to, co právě slyšeli. Vyjádřili nesouhlas a připomněli význam transatlantického partnerství i společných demokratických hodnot.

O několik měsíců později, na summitu NATO v Haagu, se Evropa na popud Washingtonu přeci jen shodla na zvýšení kolektivních výdajů na obranu. Zdálo se, že konečně reaguje na rostoucí hrozby.

Jenže dnes je situace ještě vážnější, alespoň podle nové zprávy připravené pro letošní Mnichovskou bezpečnostní konferenci, která startuje v pátek.

Od loňska se vztahy mezi evropskými lídry a současnou americkou administrativou vyostřily v řadě sporných oblastí: od tlaku Bílého domu na Ukrajinu, aby přistoupila na územní ústupky Rusku, přes Trumpovy výroky o možném převzetí Grónska až po protekcionistická opatření Spojených států, včetně celních bariér a omezení zahraničních investic.

Podle autorů reportu si Evropa bolestně uvědomuje, že musí být nejen vojensky silnější, ale také politicky sebevědomější a strategicky nezávislejší, zejména v době, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa přestávají být předvídatelným a hodnotově spolehlivým partnerem.

Letos tak Mnichovská bezpečnostní konference bude zaměřena převážně na otázku, kudy se ubírá transatlantické spojenectví.

Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Alexe Youngera se vztah mezi Evropou a USA už do původní podoby nevrátí, ale zatím se nerozpadl. „Z našeho bezpečnostního, vojenského a zpravodajského partnerství s Amerikou stále enormně těžíme,“ popsal v rozhovoru pro BBC.

Zároveň dodal, že Donald Trump měl pravdu, když tlačil na Evropu, aby nesla větší odpovědnost za vlastní obranu.

Je podle něj špatně nastaveno, když Evropa s 500 miliony obyvatel žádá 300milionové Spojené státy, aby čelily Rusku se 140 miliony lidí. „Evropa by měla převzít větší díl odpovědnosti za svou obranu,“ uvedl. Míní, že právě tato dlouhodobá nerovnováha, kdy americký daňový poplatník po desetiletí fakticky dotoval evropskou obranu, stojí za značnou částí frustrace Trumpovy administrativy vůči Evropě.

Kontinent v oblasti vojenské připravenosti teprve dohání zpoždění posledních desetiletí. Výdaje prudce vzrostly až po ruské invazi na Ukrajinu. Například Polsko letos dá na obranu více než čtyři procenta HDP, nejvíce v rámci NATO. Německo, Francie i severské státy navyšují investice do armády i obranného průmyslu.

Přesto řada zemí stále nedosahuje aliančního minima dvou procent HDP.

Evropa se nachází v období strategické nejistoty. Válka na Ukrajině pokračuje, Rusko navzdory sankcím obnovuje vojenské kapacity.

Současně sílí obavy z destabilizace na Blízkém východě i z rostoucího vlivu Číny. Evropa tudíž čelí tlaku nejen posílit obranu, ale zároveň chránit dodavatelské řetězce, energetickou bezpečnost a technologickou suverenitu.

V tomto kontextu britský historik a spisovatel Edward Lucas upozorňuje, že Evropa by neměla přeceňovat význam jednotlivých výroků amerických politiků, ale spíše se soustředit na své vlastní možnosti a schopnosti.

„Má vlastní možnosti – máme rozhodovací pravomoci, peníze, lidi i vojenské kapacity,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podle něj je klíčové, aby evropské státy dokázaly koordinovat své kroky a přijímat strategická rozhodnutí samostatně, aniž by čekaly na každé rozhodnutí Washingtonu.

Ke stejným debatám vybízí i publikovaný report organizátorů největší bezpečnostní konference v Evropě. Zpráva zdůrazňuje, že evropští lídři se musí přizpůsobit technikám Trumpovy administrativy a být při rozhodování i komunikaci odvážnější.

„Efektivní obrana proti těm, kteří ničí pravidla, vyžaduje větší politickou odvahu a inovativní myšlení. Ti, kdo hájí mezinárodní pravidla a instituce, musí být stejně odvážní jako ti, kdo se je snaží rozložit,“ konstatuje report.

Účast na letošní konferenci již potvrdilo téměř 50 hlav států a vlád, včetně většiny evropských zemí a rozsáhlé delegace německé federální vlády vedené kancléřem Friedrichem Merzem.

Úvodní projev pronese v pátek právě Merz, který má následně na programu i řadu dvoustranných schůzek, mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Krátce se sejde také s jedním z nejhlasitějších kritiků Donalda Trumpa - kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem.

Delegaci Spojených států povede ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio, který na konferenci přijede s vědomím, že oficiální report MSC ostře kritizuje americkou roli jako destruktora poválečného světového řádu.

Zpráva například upozorňuje, že „většina Evropy sleduje úpadek americké demokracie směrem ke ‚konkurenčnímu autoritářství‘ s rostoucím znepokojením, někdy až hrůzou, a ptá se, jak odolná je americká demokracie“.

Za Česko přijede prezident Petr Pavel, který na konferenci dorazí už pošesté. Zúčastní se také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Prezident podle Hradu vystoupí na panelových diskuzích, povede dvoustranná jednání nebo se zúčastní českého literárního večera společně se spisovatelem Jáchymem Topolem a bývalým velvyslancem v Německu Tomášem Kafkou. Také ministr Macinka má na programu bilaterální jednání se zahraničními partnery.

Účast Česka na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci se odehrává na pozadí neobvyklého politického sporu doma mezi Hradem a Motoristy, a to kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Prezident Pavel odmítl jeho nominaci s odkazem na jeho dřívější kontroverzní výroky a pochybnosti o loajalitě k ústavnímu pořádku, což vedlo k napětí s Macinkou. Ten v pondělí řekl, že prezidenta, s nímž má nyní napjaté vztahy, na konferenci vyhledávat nebude. Tiskové konference jsou naplánované zvlášť a nebudou se společně účastnit žádné panelové diskuze.

Stejně tak se do centra pozornosti dostává česká obranná politika. Po pondělním zasedání koaliční rady novinářům předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) oznámil, že vláda v letošním státním rozpočtu neplánuje navyšovat výdaje na obranu.

Okamura k tomu uvedl, že dvě procenta HDP na obranu jsou „plus minus dostačující“. Tento postoj odráží aktuální debatu o prioritách českého rozpočtu a o tempu, jakým bude pokračovat modernizace armády.