Polsko mění pravidla obrany nebe. Palba na narušitele může přijít dříve

Na obrazovkách polského Centra operací vzdušných sil se objeví neznámý objekt. Radary zachytí jeho pohyb, vojáci sledují, kam míří, jak rychle se pohybuje a co o něm dokážou zjistit. Informace z polských senzorů přitom doplňují také data ze systému NATO.

Pokud situace vyžaduje zásah, mohou do vzduchu zamířit hotovostní stíhačky. Jejich piloti mají po vydání rozkazu zhruba deset minut na přípravu a vzlet. Centrum je následně navádí do oblasti, kde se podezřelý objekt nachází. Při ruských útocích proti západní Ukrajině mohou být stíhačky ve vzduchu už předem a čekat v určených hlídkových zónách.

To je v Polsku čím dál častější realita. Podobných operací navíc v posledních týdnech přibylo, a to včetně vládních varování lidí v regionech na východě země.

Ostatně ukázalo se to i minulý týden. Kvůli ruským útokům v blízkosti polských hranic vyslalo NATO 17. září k východní hranici Polska také české gripeny. Ozbrojené stíhačky vzlétly z Pardubic, prostor monitorovaly a později je vystřídaly polské letouny. Zasahovat nakonec nemusely.

„Češi jako vždy včas a jako vždy profesionálně. Děkuji! Skvělá práce!“ ocenil následně české piloty náčelník polského generálního štábu Wiesław Kukuła.

Znovu české gripeny startovaly nad Polsko z Pardubic v noci na čtvrtek.

Do Polska navíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dopadlo už vícero raket, země také loni v září zažila nálet zhruba dvou desítek ruských dronů.

Naposledy došlo k narušení polského vzdušného prostoru ve středu severně od města Braniewo. Ruský vrtulník Mi-8, který startoval z Kaliningradské oblasti, pronikl přibližně 300 metrů do polského vzdušného prostoru a pohyboval se v něm asi 40 sekund.

Dosud platilo, že piloti strojů, které vzlétly k obraně nebo monitorování polského vzdušného prostoru, měli co nejpřesněji určit, co vlastně radary zachytily.

Pilot se mohl k objektu přiblížit, vizuálně ho identifikovat a výsledek nahlásit na zem. To sloužilo jako jeden z podkladů pro další rozhodnutí.

Právě tuto proceduru chce teď Polsko v některých situacích zkrátit.

Pokud radar potvrdí přítomnost objektu a ten vstoupí do předem vymezené bezletové zóny, nemusel by už pilot čekat na možnost vizuální identifikace. Podkladem pro rozhodnutí o použití zbraní by mohla být samotná radarová data.

Změnu oznámil náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. „Právě teď měníme procedury v polské armádě a místo vizuální identifikace bude fungovat takzvaná pozitivní identifikace,“ popsal ve středu v televizi TVN24.

Podle něj má nový postup především ušetřit čas při reakci na rychle se pohybující bezpilotní prostředky.

Právě čas je při podobných incidentech zásadní. Bývalý inspektor polského letectva Tomasz Drewniak například upozorňuje, že objekt letící rychlostí 900 kilometrů za hodinu urazí za jedinou minutu 15 kilometrů.

Tomczyk úpravu pravidel vysvětluje tím, že si ji vynucuje rostoucí hrozba ze strany Ruska. Procedury se podle něj musí změnit tak, „aby měl pilot jistotu při jednání a zároveň jistotu, že za ním pokaždé stojí jeho stát“.

Nová pravidla nemají znamenat automatické sestřelování každého neidentifikovaného objektu zachyceného radarem. Rozhodující má být mimo jiné jeho potvrzení radarovými prostředky a vstup do prostoru, v němž platí zákaz letů.

Polsko zároveň zkracuje rozhodování i u pozemní protivzdušné obrany. Tomczyk řekl, že armáda už zavedla možnost předběžně autorizovat použití systému Patriot ve chvíli, kdy získá informaci o odpálení nepřátelské střely. Při hrozbě má být také možné uzavřít část polského nebe civilnímu provozu, aby mělo vojenské letectvo větší prostor k zásahu.