Ropný emirát na Baltu? Jak je to s gigantickým objevem v Polsku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Objevili jsme velmi rozsáhlé ropné ložisko ve východní části Wolinu, potvrzené vrtem. Jde o největší ropný objev v Evropě za posledních deset let,“ oznámil v týdnu šéf kanadské firmy Central European Petroleum (CEP) Rolf Skaar.

Naleziště se nachází u samého severozápadního cípu Polska, v Baltském moři asi šest kilometrů od přístavního města Svinoústí.

Oznámení vzbudilo velkou pozornost. Následovaly bombastické titulky o gigantickém objevu a historickém momentu, které šířily národní hrdost – hlavně v kontextu energetické nezávislosti.

Pozdější rozbor ale polské nadšení mírní a naznačuje komplikace – možná i mezinárodní. Seznam Zprávy přinášejí základní otázky a odpovědi o „baltském ropném objevu“.

Poláci se v Západopomořanském vojvodství snaží najít ropu a plyn už od 70. let 20. století. Zhruba 12 km od místa nynějšího nálezu se před 50 lety potvrdila přítomnost zemního plynu, avšak v té době se hledala hlavně ropa a plyn byl jen vedlejší produkt. Ložiska se tak ignorovala.

V 70. letech navíc chyběly technologie, které by umožnily vrtat dost hluboko, nebo efektivně těžit plyn v tak složitém geologickém prostředí. Nebyla ani politická vůle a surovinová soběstačnost byla spíš ideologie než realita.

Nové technologie v současnosti umožňují vrtat hlouběji – až 2,7 kilometru pod mořské dno. Zejména po roce 2022 a ruském vpádu na Ukrajinu se změnila i energetická priorita: Plyn je cennější než dřív.

Kanadská firma CEP má koncesi na průzkum a těžbu u Svinoústí od roku 2017. Povolení od polského ministerstva životního prostředí se vztahuje na oblast Baltského moře o rozloze 593 kilometrů, což je zhruba dvanáctkrát větší plocha než jihočeská nádrž Lipno.

V roce 2023 CEP požádala o prodloužení a rozšíření koncese, což loni v červnu potvrdil hlavní polský státní geolog profesor Krzysztof Galos. Termín pro hledání ložisek prodloužil do konce letošního roku.

CEP plánovala vrtat i na pevnině, poblíž LNG terminálu ve Svinoústí. Z plánů ale nakonec sešlo. Firma má s průzkumem a těžbou ropy a plynu, včetně těžby na moři, bohaté zkušenosti. Na rozdíl od polských společnosti jako je například PGNiG, má tak lepší technologické možnosti.

Kanaďané navázali na polské indicie ze 70. let a za použití mimo jiné samohybné vrtné jednotky Noble Resolve se jim podařilo lépe zmapovat a potvrdit ložisko „Wolin East“ pojmenované po polském ostrově Wolin, na kterém leží města Svinoústí a Mezizdroje.

Firma CEP uvedla, že by v této oblasti mohlo být až 200 milionů barelů ropného ekvivalentu – tedy ropy nebo energeticky srovnatelného množství plynu.

V dalších vyjádřeních společnost upřesnila, že konkrétně by mohlo jít o 22 milionů tun ropy a tzv. kondenzátu (lehké kapalné uhlovodíky, které se uvolňují při těžbě plynu) a k tomu asi pět miliard kubíků zemního plynu.

Vrt s názvem Wolin East 1 (WE1) sahá do hloubky 2715 metrů a nachází se asi šest kilometrů od města Svinoústí. Firma zároveň doufá v další objevy, protože její zkušenosti z těžby v Severním moři totiž ukazují, že jedno naleziště často značí další v blízkém okolí.

Polský server Energetyka24 napsal, že „průzkumné práce probíhaly z plošiny typu jack-up a geologická analýza potvrdila přítomnost 62metrového sloupce uhlovodíků v dolomitové vrstvě“. To znamená, že geologové při vrtu zjistili, že ve skalní vrstvě hluboko pod mořem je zásobník ropy a plynu, vysoký jako dvacetipatrový panelák.

Odborný web zároveň krotí původní dramatické titulky.

Roční spotřeba ropy v Polsku se pohybuje kolem 26–27 milionů tun. Na 96 % ropy přitom Polsko dováží a domácí těžba činí jen 700 až 900 tisíc tun ročně.

I kdyby Wolin East skutečně obsahoval 22 milionů tun, jeho dlouhodobá těžba by „jen“ zdvojnásobila polskou domácí produkci – podíl domácí suroviny by vzrostl z dnešních čtyř na zhruba osm až devět procent. V současnosti tvoří 80 procent domácí těžby ropy produkce z ložiska Barnówko-Mostno-Buszewo na pomezí Západopomořanského a Lubušského vojvodství.

V přepočtu na roční spotřebu by Polsku vystačila ropa z ohlášených nových zásob v Baltském moři zhruba na rok, Česku na necelé tři roky.

Ještě trochu jiný pohled v týdnu poskytli polští vědci. Ředitel Polského státního geologického institutu Krzysztof Szamałek upozornil, že nejde o ložisko, ale o akumulaci ropy. „Nejde o objevení ropného ložiska, ale o potvrzení výskytu ropy v navrtaném horninovém masivu. V tuto chvíli tedy nemluvíme o ložisku, ale o akumulaci ropy,“ citoval profesora server Gazeta.pl.

„V tuto chvíli nelze reálně odhadnout potenciál této ropné akumulace ani říct, zda má charakter ložiska,“ mírní očekávání profesor Szamałek. „Obvykle je k potvrzení ložiska potřeba provrtat několik sond, aby bylo možné zmapovat jeho rozsah a vnitřní geologickou strukturu,“ dodává opatrně geolog. Teprve výsledky těchto geologických prací umožní posoudit, nakolik jsou současné informace o ložisku věrohodné.

„I samotná počáteční zpráva o zjištění přítomnosti ropy a plynu v horninovém masivu je ale velmi pozitivní zprávou,“ dodal profesor.

Nadšení však mírní i šéf Polské organizace ropného průmyslu a obchodu Leszek Wiwała. „Pokud se informace potvrdí, půjde skutečně o největší ropné ložisko dosud objevené v Polsku,“ řekl pro server Business Insider Polska. Zároveň však dodal: „Řekněme si ale upřímně, že i kdyby měl potenciál dosahovat 30 milionů tun, není reálné vytěžit ho celé. Je také potřeba mít na paměti, že těžba na moři vyžaduje značné investice do infrastruktury.“

Upozornil, že neznámou zůstává kvalita ropy a to, zda splňuje parametry požadované polskými rafineriemi. Za pozitivní má však nález plynu i kvůli blízkosti infrastruktury, tedy plynového terminálu ve Svinoústí.

Je důležité dodat, že pokud se naleziště WE1 skutečně začne využívat, těžba se rozprostře do vícero let. Před samotným zahájením těžby bude nutné projít kompletním administrativním procesem. Firma CEP by musela předložit geologickou i investiční dokumentaci a získat těžební koncesi. S těžbou by se pak mohlo začít za tři až čtyři roky.

Ložisko se nachází v Baltském moři, ale v polských výsostných vodách, tedy v zóně, kde má Polsko právo těžit. Zároveň však leží v pohraničním pásmu s Německem, a proto bude navíc potřeba přeshraniční řízení a environmentální posouzení ve spolupráci s tamními úřady.

Pokud by ložisko zasahovalo i do německé ekonomické zóny, celý proces by se mohl prodloužit a zkomplikovat.

A komplikace jsou na obzoru už teď.

Těsně za polskou hranicí se po oznámení objevu ropy začalo bít na poplach. Znepokojení panuje hlavně na ostrově Usedom, kde leží letoviska jako Heringsdorf. „Znepokojuje nás, že by ropné vrty mohly odradit návštěvníky. Nechceme si nechat zničit svůj ráj,“ citoval deník Bild jeho starostku Lauru Isabelle Marisken.

Spolkové ministerstvo životního prostředí v Berlíně v souvislosti s polským objevem připomnělo, že EU chce být klimaticky neutrální do roku 2050 – a ropa z Baltu do té vize úplně nezapadá. „Tohle je byznys, kterému zvoní hrana,“ vzkázal mluvčí resortu.

Německo také trvá na tom, aby posouzení vlivů na životní prostředí bylo přeshraniční – čili k němu měly přístup i německé úřady.

Objevily se i spekulace, že část ložiska může zasahovat do německé ekonomické zóny. Konkrétně by mohlo jít o staré naleziště Heringsdorf, které bývalá komunistická NDR kdysi kvůli nízké kvalitě suroviny opustila. Teď je držitelem práv firma Neptun Energy Deutschland.

Mluvčí polské vlády Adam Szłapka už v týdnu vzkázal, že kabinet situaci sleduje, ale vyloučil, že by na rozhodnutí o těžbě měly vliv ostatní státy. „Nebude to tak, že by těžba jakýchkoli surovin v Polsku byla konzultována s jakýmkoli jiným státem,“ řekl.

Ani ve Svinoústí nejsou zdaleka všichni nadšení a tamní magistrát vyzývá k opatrnosti. „Musíme zvážit místní kontext – nejen sociální, ale i ekologický. Svinoústí je lázeňské město s jedinečnými krajinářskými a turistickými hodnotami,“ upozornil úředník Wojciech Basałygo.

Město se obává, že těžba by mohla ohrozit jeho image i příjmy z turismu. V oblasti jsou také četné chráněné zóny Natura 2000.