Vražda ve škole šokovala Slovensko. Politici už mají nápady, jak změnit systém

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Staškov na severu Slovenska se zařadil mezi místa, kde se nepodařilo předejít násilí. Žák osmé třídy tam v úterý ráno zaútočil nožem na spolužačku a dvě učitelky.

„Do nemocnice v Martině jsme transportovali dítě v kritickém stavu. Po prvotním ošetření byla do nemocnice v Žilině převezena 44letá pacientka s bodným poraněním hrudníku, 61letá žena bohužel utrpěla zranění neslučitelné se životem,“ přiblížila po útoku mluvčí Operačního střediska záchranné zdravotní služby Petra Klimešová.

Televize Markíza ve středu informovala, že ředitelka školy se po útoku s žákem zavřela v kanceláři, kde si s ním povídala a uklidňovala ho, čímž zabránila, aby útočil dál. „Našla způsob, jak přitáhnout jeho pozornost. Dosáhla toho, že se relativně uklidnil a začal se dožadovat jisté formy pomoci,“ řekl stanici bezpečnostní analytik Radovan Bránik s tím, že příjezd policie agresor přijal klidně.

Případ si převzal Úřad boje proti organizované kriminalitě, který ho vyšetřuje jako obzvláště závažný zločin úkladné vraždy. „Provádějí se všechny potřebné procesní úkony. Ty v této chvíli není možné blíže specifikovat, aby nebyl narušen průběh samotného vyšetřování,“ informovala policie.

Po útoku odstartovala debata, jak podobným tragédiím předcházet.

Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok apeloval na předsedu Národní rady Richarda Rašiho, aby přednostně - už v úterý navečer - parlament projednal zákon, který řeší ochranu před radikalizací mládeže.

Norma, která je na programu aktuální schůze, mimo jiné zavádí regulaci sociálních sítí pro děti mladší 16 let a podle ministra se připravovala rok. Přednost ale v úterý dostalo odvolávání ministra životního prostředí Tomáše Taraby.

Ve středu pak Šutaj Eštok naznačil, že na místě je debata o možném zpřísnění věkové hranice trestněprávní odpovědnosti. Chlapec je podle něj momentálně v detenčním ústavu pro duševně nemocné pachatele.

Podle premiéra Roberta Fica je ale možná mylné se domnívat, že další tragédii se dá předejít zákonem. Má za to, že je potřeba obnovit autoritu učitelů a mluvit o tom, do jaké míry jsou pro děti inspirativní příklady násilí.

Podle serveru Pravda.sk poukázal na počítačové hry a filmy. „Musíme se zamyslet nad tím, co dětem ukazujeme, jakou realitu. Protože pokud si myslí, že někoho kopnout, bodnout anebo do někoho střelit nic není, potom se stávají i takováto neštěstí. Na Slovensku to není první příběh a může se stát, že to nebude ani poslední příběh,“ řekl.

Na tom, že útok ve Staškově poukázal na existující problém, se shodnou i experti.

Slovenská unie speciálních a inkluzivních pedagogů upozorňuje, že školy nemají dostatek možností, jak na rizikové chování žáků reagovat. Potřebné jsou podle ní systémové změny.

„Musíme mluvit i o tom, co se musí v systému změnit, aby školy nezůstávaly v situacích závažného rizikového chování bez účinných nástrojů,“ řekl generální manažer unie Peter Madlenga.

Asociace kritické infrastruktury SR míní, že ochrana takzvaných měkkých cílů by měla být součástí systematické bezpečnostní politiky. S jasně nastavenými opatřeními, odpovědností i připraveností na různé typy hrozeb.

„Školy, univerzity, nemocnice či úřady jsou prostředí, kde se soustřeďuje velké množství lidí a kde nelze bezpečnost postavit na stejných principech jako u objektů s vysokou úrovní fyzické ochrany. O to větší význam má prevence, identifikace rizik, připravenost personálu a schopnost reagovat na vzniklou situaci,“ zdůraznila v reakci na Staškov.

„Podobné události jsou bolestivou připomínkou toho, že k projevům násilí či agresivity nemůžeme zůstat lhostejní. Je důležité všímat si lidí kolem sebe, mluvit o tom, co prožíváme, a vyhledat pomoc, když cítíme, že situaci už sami nezvládáme,“ uvedla pak Liga za duševní zdraví.

Ve spolupráci s ministerstvem školství i zdravotnictví je k dispozici také projekt IPčko - linka důvěry pro mladé. Obrátit se na ni může každý, kdo osobně nebo ve svém okolí sleduje hrozby násilím.

Martin Královič, který založil bezpečnostní agenturu SafetyCrew, Seznam Zprávám řekl, že dvě věci lze pro předcházení podobným tragédiím udělat hned. „První je školení učitelů a nepedagogických zaměstnanců, aby si uměli všímat známek změny nálad a zvyšování násilí; druhou prevence radikalizace studentů.“

Školy by podle něj měly mít nastavená pravidla, co dělat, pokud se u studenta objeví známky násilí, a kdy to ohlásit policii. Ministr školství Tomáš Drucker ostatně v úterý řekl, že škola problémové chování žáka řešila už dříve.

„Když už se útoku nepodaří předejít a dojde k němu, stále jsou velké mezery v tom, že mnoho zaměstnanců a zaměstnankyň neví, jak se chovat. Platí základní pravidlo: Uteč, skryj se a bojuj. Ve školách by pomohly i panic buttony (tísňová tlačítka, pozn. red.) napojené na pulty centralizované ochrany,“ poznamenal Královič, který byl v minulosti státním tajemníkem na slovenském ministerstvu vnitra.

Za opatření, které lze naopak vynechat, označil návrh ministra Šutaje Eštoka na zavedení kamer s umělou inteligencí. „I kdyby tam byly, útočníka neodradí. V ideálním případě, ke kterému ale dojde málokdy, by kamery umožnily zavolat na tísňovou linku o pár sekund dříve. Bavíme se o velké sumě peněz v řádech desítek milionů eur,“ řekl.

Škola ve Staškově byla shodou okolností vybavena kamerovým systémem, samotný incident ale na záznamech není. K útoku totiž došlo v době, kdy byl plánovaný výpadek elektřiny.