Článek
Ze 107 legálních zákroků se většina provedla kvůli těžkému a nevratnému poškození plodu nebo nevyléčitelné chorobě ohrožující život dítěte. Na 32 zákroků se provedlo kvůli ohrožení života matky.
Statistiku zveřejnil v sobotu jako první v Polsku deník Rzeczpospolita.
Současné polské zákony umožňují ještě interrupci v případě trestného činu, tedy pokud je těhotenství důsledkem znásilnění nebo incestu. Loni se ovšem z tohoto důvodu legálně neprovedla ani jedna interrupce. V dřívějších letech to byly jednotky případů ročně.
Znásilnění a incest
V Polsku je v případě přerušení těhotenství, které začalo v důsledku trestného činu, nutné vyjádření prokurátora. Ten vydává potvrzení o „důvodném podezření“, že žena počala po znásilnění nebo incestu.
První rok se zákazem
Číslo za loňský rok je desetkrát nižší, než bývalo obvyklé v letech před zákazem. Už tak přísnou potratovou legislativu na podzim 2020 okleštil ústavní soud po stížnosti poslanců národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Soud z legálních možností vyškrtl interrupce z důvodu těžkého zdravotního postižení nebo onemocnění plodu. Tento důvod přitom dříve figuroval v naprosté většině případů.
Ze stejného důvodu se loni provedlo zmíněných 75 interrupcí. Je to nejspíš proto, že se „stihly“ provést během ledna, kdy ještě nenabyl nález ústavního soudu právní moci. K tomu došlo až 27. ledna.
Během 11 měsíců 32 zákroků
Skutečná statistika legálních potratů za nových pravidel tudíž zřejmě vypadá jinak: V osmatřicetimilionovém Polsku provedli za 11 měsíců jen 32 legálních zákroků, upozorňuje Rzeczpospolita. To je třicetkrát méně případů než v posledních letech.
| rok | počet legálních zákroků |
|---|---|
| 2021 | 107 |
| 2020 | 1076 |
| 2019 | 1100 |
| 2018 | 1076 |
| 2017 | 1057 |
| 2016 | 1098 |
| 2015 | 1040 |
Úplně jinak by vypadaly statistiky nelegálně provedených interrupcí včetně těch v nevyhovujících podmínkách a také statistiky výjezdů Polek na kliniky do zahraničí. Žádné oficiální se ovšem nevedou.
150 tisíc nelegálních interrupcí
Podle průzkumu a odhadů organizace Federacja na rzecz Kobiet i Planowania Rodziny, která podporuje liberalizaci práva na potrat, se v letech před omezením provedlo na 150 tisíc nelegálních interrupcí ročně.
Další organizace, Aborcja bez granic, jež pomáhá ženám s výjezdy na kliniky, asistovala od podzimu 2020 do podzimu 2021 nejméně 34 tisícům žen.
Nová polská pravidla znamenají, že žena musí porodit i dítě bez šance na přežití po porodu. Tomu, kdo ilegální potrat provede, hrozí trest odnětí svobody. Matkám stíhání nehrozí.
Nebezpečná šedá zóna
I když je interrupce možná v případě ohrožení života matky, v praxi existuje „šedá zóna“. Lékaři se totiž obávají vyšetřování nebo postihu v hraničních případech.
K tragédii kvůli tomu došlo například loni v září v nemocnici ve slezském městě Pština, kdy o život přišla třicátnice Izabela. Matka devítileté dcery se dostala do nemocnice ve 22. týdnu těhotenství kvůli ztrátě plodové vody. Lékaři ale místo zákroku vyčkávali na samovolné odumření plodu.
Matka nakonec po dni v nemocnici zemřela na otravu krve. Obavy lékařů z trestního postihu dokládají Izabeliny SMS zprávy z nemocnice, později nahrávka rozhovoru její švagrové s lékaři i vyšetřování ministerstva, které potvrdilo „četné nesrovnalosti“.
Případ vyvolal v Polsku další vlnu protestů.
Liberalizaci zákonů podle nedávného průzkumu agentury Ibris podporuje 62 procent Poláků, proti jich je 27 procent.
