Článek
Podle agentury DPA působí v současné době ve Švédsku desítky gangů, jejichž členy je odhadem 30 tisíc lidí. To je podle řady médií hlavní důvod toho, že je v zemi na vzestupu násilná kriminalita. Většina násilných činů, jako jsou pumové a granátové útoky či střelba z projíždějících aut, se odehrává ve třech největších švédských městech – Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Dalším centrem násilností je univerzitní město Uppsala.
Podle švédského deníku Dagens Nyheter v září při násilnostech gangů zemřelo již 12 lidí, což je v jednom měsíci nejvyšší počet od prosince 2019.
Švédský premiér Ulf Kristersson podle BBC ve čtvrtek prohlásil, že Švédsko nic podobného dosud nezažilo a že nic takového nezažívá ani „žádná jiná země v Evropě“.
Násilí si od středy vyžádalo tři lidské životy
Za poslední dva dny zemřeli při třech různých událostech spojených se zločineckými gangy tři lidé. Ve čtvrtek brzy ráno zahynula při explozi v univerzitním městě Uppsala západně od Stockholmu dvacetiletá žena. Výbuch, který poškodil pět domů, policie předběžně označila za vraždu. Švédský web SVT uvedl, že mrtvá žena pravděpodobně nebyla zamýšleným cílem a že útok měl mířit na sousední dům.
Ve středu pozdě večer někdo na bohatém jižním předměstí Stockholmu zastřelil 18letého muže. O několik hodin později jeden člověk zemřel při střelbě v Jordbro, které leží jižně od švédského hlavního města. Pro podezření ze spoluúčasti na střelbě v Jordbro švédská policie zatím zadržela čtyři lidi – v souvislosti s výbuchem v Uppsale zatkla dvě osoby.
Vlna násilné kriminality ve Švédsku
- V oficiální vládní zprávě z roku 2021 stojí, že ve Švédsku ročně umírají při střelbě čtyři lidé na milion obyvatel, zatímco v celé Evropě je to 1,6 člověka na milion. Novější data nejsou k dispozici, ostatní statistiky ale naznačují, že se situace od té doby nezlepšila.
- Analýza zveřejněná švédskou národní radou pro prevenci kriminality navíc už tehdy uvedla, že Švédsko je jedinou evropskou zemí, v níž se počet smrtí střelnou zbraní na 100 tisíc obyvatel od roku 2000 zvýšil.
- V loňském roce zemřelo ve Švédsku podle vládních údajů v rámci 391 přestřelek 62 lidí, což je nejvyšší počet v historii. Letošní rok ale směřuje k podobnému rekordu. Od začátku letošního roku do poloviny září ve Švédsku zaznamenali celkem 261 případů střelby, z nichž 34 bylo smrtelných a 71 lidí při nich utrpělo zranění.
Násilných incidentů se ale ve Švédsku v poslední době událo ještě více. Začátkem tohoto týdne podle webu Euronews otřásly obytnými domy ve Švédsku dvě silné exploze, které zranily nejméně tři lidi. K jedné z nich došlo v Hasselby, předměstí Stockholmu, druhá se odehrála ve městě Linköping, asi 175 kilometrů jihozápadně od hlavního města.
Agentura AP informovala, že minulý týden dva lidé zemřeli na následky zranění, která utrpěli, když útočník zahájil palbu v přeplněném baru ve městě Sandviken, které leží severozápadně od Stockholmu.
Co za nárůstem kriminality stojí?
Podle švédské policie za vlnou násilí stojí problémy s integrací přistěhovalců, prohlubující se propast mezi bohatými a chudými a také uživatelé drog, napsala BBC.
Švédská média nicméně spojují nedávný nárůst násilí s konfliktem v gangu známém jako zločinecká síť Foxtrot. Organizaci Foxtrot je ve Švédsku připisována zodpovědnost za četné případy střelby a bombových útoků, zejména v regionech Stockholmu a Uppsaly. Na začátku září se ale rozdělila na dvě soupeřící frakce.
Spor mezi sebou vedou 36letý vůdce sítě Foxtrot Rawa Majid, který je v zemi podle agentury ČTK známý pod přezdívkou Kurdská liška, a jeho 33letý bývalý spolupracovník. Po Majidovi je od srpna 2020 vyhlášeno mezinárodní pátrání kvůli závažným drogovým trestným činům a přípravě vraždy – je označován za jednoho z nejhledanějších švédských zločinců.
Ze Švédska
Sesuv půdy způsobil v noci na sobotu v západním Švédsku nedaleko Göteborgu na důležitém silničním tahu do Norska obrovské propadliny. Tři lidé byli zraněni, když jejich auta a autobus sjely ze silnice.
Oba muži se podle všeho ukrývají v Turecku, kde také konflikt počátkem září vypukl. Spor se ale brzy přenesl do Švédska – 7. září byla ve svém bytě ve městě Uppsala na jihu země zavražděna matka zmíněného 33letého gangstera. Od té doby jedna odplata následuje druhou.
Do obchodu s drogami se zapojují mladiství
Velká část ve Švédsku působících gangů je zapletena do obchodování s drogami. Švédsko je již dlouho tranzitní zemí pro přepravu kokainu z Latinské Ameriky do Evropy, napsala agentura DPA. Podle webu BNN vzrůstají obavy, že se do obchodu s drogami zapojují i velmi mladí lidé – někdy i děti, kterým je pouhých 10 let.
I tyto děti stále častěji používají při konfliktech zbraně – počet mladistvých ve věku 15 až 17 let stíhaných za závažné trestné činy, jako je vražda a pokus o vraždu, vzrostl na nejvyšší úroveň od roku 2019.
Ve Švédsku kvůli tomu vznikají plány na systém, který by umožnil jednodušší sdílení informací mezi školami, sociálními službami a policií. To by podle BNN mohlo pomoci včas identifikovat rizikové děti a zabránit jejich zapletení do trestné činnosti.
Švédská policie posílí spolupráci s armádou
Švédský premiér si v pátek také předvolal šéfa ozbrojených sil Micaela Bydena. V pátek se sešli i se šéfem policie Andersem Thornbergem, aby projednali, jakou roli by ve snahách o omezení nárůstu násilí gangů mohla hrát armáda.
Trio se na schůzce shodlo, že švédská policie kvůli vlně násilí zločineckých gangů spolupráci s armádou posílí. Šéf policie Thornberg to podle stanice STV oznámil na tiskové konferenci, na níž rovněž přiznal, že vlna násilí bude ještě pokračovat.
„Bohužel jen málo nasvědčuje tomu, že by tato vlna násilí měla brzy skončit. Domníváme se, že je pravděpodobné, že než se tento trend obrátí, dojde k novým násilným incidentům. Jedná se o bezprecedentní úroveň násilí. Nejde o překročení jedné hranice, ale hned několika,“ řekl Thornberg s tím, že spolupráce s armádou bude stále probíhat pod velením policie.
Vojáci se na pomoc v ulicích chystali i v Británii
Desítky příslušníků Metropolitní policie v Londýně totiž odmítly vykonávat službu se střelnými zbraněmi. O víkendu povolení, které jim umožňuje nosit zbraně, odevzdalo až 300 ozbrojených policistů z 2500.
Velkou zastánkyní zapojení armády do řešení násilí gangů je podle webu Politico i bývalá premiérka Švédska Magdalena Anderssonová. Ta tvrdí, že na armádu by mohly být převedeny některé úkoly, které momentálně vykonávají policisté.
Anderssonová se domnívá, že přínosem by mohly být i technické znalosti armády. Dále navrhuje, že by Švédsko mohlo požádat o další policejní podporu sousední země, jako je Norsko, Dánsko nebo Finsko.
„Vše je na stole,“ řekl o boji s vlnou násilí premiér
Kriminalita gangů byla ústředním tématem poslední volební kampaně. V říjnu 2022 se zvolená vláda v čele s premiérem Ulfem Kristerssonem zavázala, že bude tento problém řešit. Ani Kristerssonova menšinová středopravicová vláda, která se dostala k moci loni s podporou protiimigračních Švédských demokratů, však zatím nedokázala násilí zastavit.
Kristersson podle webu Deutsche Welle (DW) viní z nárůstu násilí gangů „nezodpovědnou přistěhovaleckou politiku“, „neúspěšnou integraci“ a „politickou naivitu“. Ve čtvrtek ale prohlásil, že Švédsko nyní zaujme k řešení tohoto problému jiný přístup.
Premiér teď podle svých slov bude prosazovat větší míru monitorování, přísnější tresty pro recidivisty i za porušování zákonů o zbraních, silnější pravomoci vlády v oblasti deportací a větší pravomoci policie v samotném boji proti aktivitám gangů – toho se týká mimo jiné i vznik zón, kde by policie mohla prohledávat lidi i bez podezření na protiprávní jednání.
„Vše je na stole. Postavíme je před soud. Pokud jsou to švédští občané, budou zavřeni s dlouhými tresty odnětí svobody, a pokud jsou to cizinci, budou deportováni. Budeme deportovat cizince, kteří se pohybují v kruzích zločineckých gangů, přestože nespáchali trestný čin,“ řekl premiér podle DW.
