Článek
Prezident Petr Pavel nemá ambici být evropským vyjednavačem o ukončení války na Ukrajině. Rád by ale přispěl svými zkušenostmi z působení v NATO. Pavel to dnes řekl novinářům po jednání hlav států visegrádské čtyřky ve slovenském Trenčíně na dotaz, zda by nabídku stát se vyjednavačem přijal. Svého zástupce podle něj musejí vybrat evropské státy. O tom, že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.
„Já takovou ambici rozhodně nemám. Já bych určitě byl rád, kdybych mohl přispět jak zkušeností z NATO, ale i z Evropské unie. Ale to určitě bude na evropských státech, aby si řekly, koho vidí jako svého zástupce,“ řekl český prezident, který od června 2015 do června 2018 předsedal Vojenskému výboru NATO.
Marshallův plán pro Ukrajinu
Pavel zároveň uvedl, že by Evropa měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie.
Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
Plán by podle prezidenta mohl současně přispět k přípravě Ukrajiny na členství v Evropské unii, pokud by se jeho realizace řídila postupy běžnými v EU.
Pavel připomněl, že Evropa letos poskytla přibližně 70 miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině i zajištění běžného fungování státu. Tyto peníze by podle něj bylo možné mimo jiné soustředit do společného systému financování obnovy, do kterého by se mohly zapojit také další demokratické země, například Japonsko či Jižní Korea.
Zároveň by tak podle prezidenta mohla v otázce obnovy vzniknout jednotná koordinace. „Vyhnuli bychom se duplikacím, vyhnuli bychom se různým pokušením o korupci, ať už na straně ukrajinské nebo na straně přispěvatelů. Celý ten proces by mohl být výrazně efektivnější, než je to dosud,“ uvedl Pavel.
