Tálibán sliboval amnestii. Stoupenci bývalé vlády ale dál čelí pronásledování

Více než dva roky poté, co hnutí Tálibán převzalo moc v Afghánistánu, zůstává pro podporovatele bývalé vlády v zemi nebezpečno. Od podzimu roku 2021 čelily stovky z nich mučení a nezákonnému zadržení. Dalších 218 bylo bez řádného soudu popraveno, vyplývá z nové zprávy OSN. Vůdci Tálibánu přitom pro své politické odpůrce slibovali amnestii.

„Ve většině případů byly osoby de facto zadrženy bezpečnostními složkami, často krátce předtím, než byly zabity,“ uvádí se ve zprávě. „Někteří byli převezeni do vazebních zařízení a zabiti ve vazbě, jiní byli odvezeni na neznámá místa a zabiti, jejich těla byla buď pohozena, nebo předána rodinným příslušníkům.“

Tyto vraždy patří mezi přibližně 800 zdokumentovaných případů porušování lidských práv členů bývalé vlády od převzetí moci Tálibánem do tohoto června, uvedla mise OSN. Většina z nich se nicméně odehrála před koncem roku 2021.

Více než 400 osob bylo zatčeno a zadrženo bez udání jasného důvodu. Mnoho z nich bylo vězněno bez jakéhokoli kontaktu s rodinou, často národní zpravodajskou službou, popsal deník The New York Times. Někteří již nikdy nebyli spatřeni.

Vláda Tálibánu v reakci na zprávu OSN popřela, že by o těchto činech věděla. Zpráva poukazuje na to, že vedení Tálibánu mohlo mít po převzetí moci potíže s usměrněním bojovníků, kteří jsou ponořeni do násilí, odplaty, nahromaděných křivd a kultury, která často považuje pomstu za povinnost.

OSN také upozorňuje, že vedení Tálibánu se při snahách o prosazení celostátní amnestie potýkalo s komplikacemi mezi bojovníky povstání, které bylo kdysi značně decentralizované. Porušování práv bylo zaznamenáno ve všech 34 afghánských provinciích, nejvíce v provinciích Kábul, Kandahár a Balch, upozornila stanice Al Džazíra.

Podle zprávy OSN bylo 72 procent zdokumentovaných obětí příslušníky armády, policie nebo členy dalších bezpečnostních orgánů spadajících pod bývalou vládu. Mnohé z vražd tak byly spíše odvetou jednotlivých bojovníků Tálibánu vůči svým bývalým nepřátelům než systematickou kampaní pomsty, popsal NYT.

Přes opakovaná ujištění Tálibánu, že takové činy budou potrestány, však podle zprávy „existují jen omezené informace o snahách úřadů vést vyšetřování a pohnat pachatele tohoto porušování lidských práv k odpovědnosti“.

Jeden ze zaznamenaných případů uvádí příběh bývalého policisty, kterého stoupenci Tálibánu zastavili na silnici a odvedli. O tři dny později bylo nalezeno jeho tělo, které mělo známky mnoha střelných ran. Jiný záznam hovoří o bývalém vojákovi, kterého hnutí zatklo loni v lednu. Po více než dvou měsících pak rodině vrátilo tělo se známkami mučení.

Vláda Tálibánu, která se snaží o získání zahraniční pomoci kvůli své špatné ekonomické situaci, chce na mezinárodní scéně působit dojmem vyspělé země. Doma přitom zavádí stále represivnější režim.

Přestože hnutí slibovalo umírněnější správu ve srovnání se svým předchozím působením u moci na konci 90. let, v zemi rozšířilo přísný výklad islámského práva prosazováním tvrdých pravidel - například zákazem vzdělávání dívek po šesté třídě i zákazem vstupu afghánských žen na veřejná místa.