Článek
Donald Trump pronesl zatím nejtvrdší slova vůči Rusku a Vladimiru Putinovi. Během schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem řekl, že je s Putinem velmi nespokojený. „Pokud Rusko do 50 dní neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině, uvalím na něj vysoká cla,“ uvedl prezident.
Mluvil o sekundárních clech ve výši až 100 procent. Sekundární cla znamenají tarify uvalené na země, které s Ruskem obchodují. V posledních měsících se mluvilo o možnosti dalších sankcí na ruskou ropu a plyn, jejichž hlavními odběrateli jsou v současnosti Čína a Indie. Trump ale neřekl, jestli měl na mysli tuto možnost.
Šéf Bílého domu také poprvé slíbil podílet se na dodávkách zbraní na Ukrajinu. Americké firmy dodají nové zbraně evropským spojencům, kteří mohou své zásoby uvolnit pro Kyjev. Trump si pochvaluje, že celou transakci budou hradit evropské státy, nikoli USA. „Rakety do systému Patriot dorazí na Ukrajinu během několika dní,“ řekl Trump.
Obvykle dobře informovaný zpravodajský server Axios už v neděli avizoval, že americký prezident pošle Ukrajině přes jiné země NATO nejen rakety do systému protivzdušné obrany Patriot, ale také útočné zbraně. Což by znamenalo například nové zásilky munice do raketometů HIMARS nebo salvové raketomety M270 MLRS.
Prezident zřejmě dá Ukrajincům k dispozici také rakety JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile). Vysoce přesná střela s plochou dráhou letu vzduch-země, kterou mohou odpalovat letouny F-16. Má dosah 370 kilometrů.
Trump potvrzuje, co už naznačoval od posledního telefonického rozhovoru s Putinem 3. července. Že ho ruský vůdce štve slovy o míru, zatímco intenzivně bombarduje Ukrajinu raketami a drony. V podobném duchu se vyjádřil i v pondělí během schůzky s Ruttem.
Americký prezident po svém nástupu do Bílého domu v lednu inicioval rozhovory o ukončení války v Istanbulu a Rijádu. Říkal, že není ani na straně Ukrajiny, ani Ruska, že chce jen zastavit zabíjení.
Zpočátku ukazoval jako na hlavní překážku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale pak stále častěji kritizoval Putina. Nyní už jenom Putina. „Hezky mluví, ale pak večer všechno bombarduje (…) Nelíbí se mi to,“ prohlásil v neděli ve Washingtonu.
Trumpovský bod zlomu
Senátor za Republikánskou stranu Lindsey Graham v rozhovoru pro televizi CBS přímo uvedl, že v názoru Trumpa na válku na Ukrajině nastává „bod zlomu.“ Americký prezident podle Grahama otevřel Kremlu dveře k jednání, ale ty se teď zavírají.
„Máme plán, jak prodat zbraně našim evropským spojencům tak, aby z nich měla užitek Ukrajina,“ řekl senátor, který má blízko k Trumpovi a zároveň je zastáncem podpory Ukrajiny. Je spoluautorem senátního návrhu na sankce vůči zemím, které nakupují ruskou ropu, plyn a uran. V Senátu má návrh podle Grahama většinovou podporu, ale ještě čeká právě na na Trumpův souhlas.
Deník New York Times považuje Trumpovo rozhodnutí vyzbrojit Ukrajinu za jedno z nejzásadnějších od jeho prvního zvolení prezidentem v roce 2016.
„Nikdy Putina nekritizoval a vždy říkal – už od roku 2016 - že oni dva se vždy dohodnou. To, co říká Trump teď, je zásadní rozchod s jeho dosavadním vyjadřováním na adresu Putina,“ napsal deník.
„Trumpova slova nelze brát závazně, dokud nejsou doprovázená činy. A své postoje občas mění ze dne na den. Teď to ale vypadá, že si uvědomuje, jak s ním Putin hraje nečistou hru, tahá ho za nos a vlastně ho ponižuje protahováním jednání o příměří a různými vytáčkami,“ komentoval už dříve Trumpův názorový posun pro Seznam Zprávy amerikanista Jakub Lepš.
O nových dodávkách zbraní na Ukrajinu spolu v pondělí jednali také ministři obrany USA a Německa Pete Hegseth a Boris Pistorius. Právě Německo by mělo ve Spojených státech zakoupit rakety do systémů Patriot a pak je předat Ukrajině, naznačil minulý týden kancléř Friedrich Merz. S Německem chce americké rakety nakoupit pro Ukrajinu také Norsko.
