Článek
Pošesté od svého návratu do úřadu amerického prezidenta mluvil Donald Trump po telefonu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. A ve svých komentářích po skončení hovoru byl pesimistický jako dosud u žádného z předchozích pěti telefonátů.
„Nepokročili jsme vůbec. Ani trochu. (…) Nemám z toho radost, nemám radost,“ řekl Trump novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One.
Zatímco americký prezident letěl do Iowy na shromáždění k oslavám 249. výročí založení Spojených států, z Ruska vzlétly směrem k Ukrajině bombardéry, drony a rakety s plochou dráhou letu.
Telefonát a pak úder
Krátce po hodinovém telefonátu, poté co prezidenti obrazně řečeno zavěsili, Rusko podniklo dosud největší dronový útok na ukrajinskou metropoli. Zprávy v tomto znění se opakují už několik dní, ale vždy je to pravda: Rusové stupňují své údery a každý další je obvykle větší než ten předchozí.
Celkem Rusové během noci nasadili přes 500 dronů, střel a raket, včetně hypersonické rakety Kinžal. Padla tak hranice 500 objektů vypálených na Ukrajinu: Dosud nejvíce to bylo 477.
Podrobně o pátečním útoku:
Vypadá to, jako kdyby chtěl Kreml činy dokázat slova, kterými zhodnotil telefonát mezi prezidenty Putinův poradce Jurij Ušakov. „Americký prezident mluvil o návrhu na okamžité příměří. Ruský prezident řekl, že Rusko dosáhne svých cílů,“ uvedl Ušakov.
Není to poprvé, kdy Rusko zaútočilo na ukrajinská města bezprostředně poté, co Putin mluvil s některým západním státníkem. Ukrajinští civilisté umírali i po předchozím hovoru Trump–Putin.
Ruská armáda mezitím shromažďuje další vojáky i na frontové linii. Podle ukrajinského ministerstva obrany je u města Pokrovsk v Doněcké oblasti 110 tisíc ruských vojáků a na severu u města Sumy, které se Rusko pokoušelo dobýt bezprostředně po začátku invaze, 50 tisíc.
Někteří analytici a znalci ruské strategie předpokládali, že Putin nepřistoupí na Trumpem navrhované příměří, protože je přesvědčený, že ruská armáda nakonec – dříve či později – ukrajinský odpor zlomí. A jeho požadavky a představy prosadí silou.
Mají útoky na Kyjev vojenský význam?
Rusko zřejmě spoléhá na to, že zahltí relativně slabou protivzdušnou obranu Ukrajiny. Buď pak zničí přímo ji, nebo zasáhne například kritickou infrastrukturu.
Při vzdušných útocích na Ukrajinu oproti loňsku výrazně pozměnilo taktiku.
Místo menších, pravidelných vln nyní sází na masivní, koordinované údery, kterými ukrajinskou obranu přetíží. Často přitom využívá levné drony-návnady, které nenesou výbušninu, ale jejich radarový a tepelný obraz je k nerozeznání od skutečných útočných dronů Šáhid. Nutí tak obránce plýtvat drahou municí na falešné cíle.
Trump zatím neplní své dřívější hrozby, že vůči Rusku přitvrdí sankce, pokud Putin válku nezastaví. Návrh na tvrdé sankce v americkém Senátu, postihující ruský export ropy a plynu, je hotový, ale zatím jej senátoři neprojednali.
Dvě možnosti konce války
Poslední kroky Trumpovy administrativy naopak nahrávají Rusku. USA pozastavily dodávky zbraní Ukrajině. Oficiální zdůvodnění je kontrola stavu amerických zásob a zhodnocení, co ještě lze a co už ne na Ukrajinu poslat, aby to nesnížilo obranyschopnost USA.
Mluví se také o tom, že Trumpova administrativa se chce soustředit na soupeření s Čínou, kterou považuje za většího konkurenta na globální scéně. „Trump vnímá Rusko jako sekundární hrozbu. Nemyslím si, že hlavní motivací je například snaha udržet dobré vztahy mezi Trumpem a Putinem,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Jan Ludvík.
Trump také opakovaně připomíná potenciální obchodní příležitosti v Rusku pro americké firmy. Zavádění dalších sankcí by mu zkomplikovalo jejich hledání. Podle Kremlu byla ekonomická spolupráce jedním z témat telefonátu s Putinem.
Moskva ale nejeví známky toho, že by se vidinou ekonomické spolupráce nechala přesvědčit k ukončení agrese.
„Válka skončí buď za několik let porážkou Ukrajiny a její okupací, nebo až Rusko nebude mít zdroje. Velmi to závisí na Evropě, zda bude Ukrajinu nadále podporovat,“ řekl Seznam Zprávám v rozhovoru z Berlína bývalý ruský politický vězeň Oleg Orlov, propuštěný při loňské velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem.
„Kdyby Američané schválili sankce proti ruské ropě a plynu, byla by to pro ruskou ekonomiku velká rána. Ale zda něco takového Trump udělá, to je otázka. Rusko ekonomicky strádá, ceny základních potravin jsou vyšší než před válkou a peníze za nástup do armády a do války jsou nižší než například před dvěma lety, ale pro Putina zatím není důvod přestat,“ domnívá se aktivista z oceňované ruské lidskoprávní organizace Memorial.
Telefonát se Zelenským a další podpora
Ukrajinci potřebují pro obranu měst systémy protivzdušné obrany Patriot. Trump na summitu NATO slíbil, že „prověří možnosti“, jak by je Ukrajina mohla získat.
Podle obvykle dobře informovaného německého deníku Bild jedná německá vláda s americkou o nákupu několika systémů, které by pak předala Kyjevu, ale americká strana jednání protahuje.
„V Kremlu si poslední vývoj vykládají tak, že Trump opouští Ukrajinu. A v takovém případě nemají žádný důvod zastavit válku. Naopak se domnívají, že mají teď velkou šanci dosáhnout původních cílů,“ uvedl pro rozhlasovou stanici Svoboda politolog ruského původu Michal Alexejev z univerzity v San Diegu.
Telefonát podle něj naprosto jasně ukázal, že Putin neuvažuje o žádných kompromisech. Ruský vůdce dlouhodobě tvrdí, že požaduje začlenění čtyř východoukrajinských oblastí do Ruska, zákaz vstupu Ukrajiny do NATO, konec dodávek západních zbraní Kyjevu a početní omezení stavu ukrajinské armády.
V pátek Trump telefonicky hovořil také s Volodymyrem Zelenským. „Velmi důležitý a smysluplný rozhovor mezi prezidenty. Veškeré podrobnosti budou brzy zveřejněny,“ uvedl na telegramu Zelenského poradce Andrij Jermak. Podle Zelenského prezidenti jednali o dodávkách pro ukrajinskou protivzdušnou obranu.
